Článek
Přestože podobně smýšlející demokracie čelí nejnáročnějšímu období od konce studené války a summit byl označován za „historický“, oproti předchozím letům na něm mnohé chybělo. Hlavním cílem spojenců bylo dohodnout se na 5 % HDP na výdaje na obranu a vše ostatní jako by šlo stranou. Haagská deklarace ze summitu se skládá z pouhých pěti odstavců a zaměřuje se výhradně na euroatlantický region. Oproti tomu deklarace z předchozího washingtonského summitu měla 38 odstavců a věnovala se mimo jiné Číně, indo-pacifickému regionu a asijsko-pacifickým partnerům, zejména skupině IP4 (Jižní Korea, Japonsko, Nový Zéland a Austrálie), jejíž představitelé letos chyběli,včetně japonského premiéra Šigeru Išiby, který k tomu měl nejeden důvod.
Jaké jsou širší souvislosti?
Nejprve bylo oznámeno, že se Išiba zúčastní summitu NATO v Haagu, aby „spolu se spojenci z NATO a dalšími zeměmi potvrdil, že bezpečnost euroatlantické a indo-pacifické oblasti je neoddělitelná“. O pouhé tři dny později, 23. června, však byla cesta zrušena, což znamenalo první neúčast japonského lídra od roku 2022, kdy byly země IP4 společně vyzvány k aktivnější účasti na summitech NATO. Japonské ministerstvo zahraničí vysvětlilo, že ke zrušení cesty vedly „různé okolnosti“ a že ministr zahraničí Takeši Iwaya místo toho odcestuje do Nizozemska.
Jednou z těchto „okolností“ je pravděpodobně změna zahraniční politiky USA. Zatímco administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena prosazovala myšlenku propojení euroatlantické a indicko-pacifické bezpečnosti, Trumpova administrativa upřednostňuje spíše regionální přístup. Absence vedoucích představitelů IP4 tak může signalizovat symbolické oslabení dříve zdůrazňovaného strategického propojení mezi bezpečností v Evropě a v Indopacifiku.
Několik zdrojů navíc tvrdí, že Išiba cestu zrušil, protože se mu nepodařilo zajistit setkání s prezidentem Trumpem. Během svého prvního prezidentství měl Trump s tehdejším premiérem Šinzóem Abempozoruhodně vřelý osobní vztah, čímž nastavil vysokou laťku pro Išibu, jehož snahy o navázání vztahu s Trumpem jsou pod drobnohledem. Již samotný fakt, že první povolební telefonát Išiby s Trumpem trval pouhých pět minut, stačil k tomu, aby vyvolal obavy z osobní dynamiky či případných jazykových bariér. Nicméně jejich osobní setkání v únoru bylo považováno za úspěch a Ishiba pravděpodobně nechtěl ohrozit toto mediální vítězství tím, že by se mu nepodařilo zajistit osobní setkání s Trumpem v Haagu..
Dalším faktorem, který přispěl k Išibově nepřítomnosti, je nedávné napětí v americko-japonských vztazíchohledně výdajů na obranu. V roce 2022 se Japonsko zavázalo zdvojnásobit svůj obranný rozpočet z 1 % na 2 % HDP do roku 2027. Ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth se měli 1. července ve Washingtonu setkat se svými japonskými protějšky, ministrem zahraničí Takešim Iwayou a ministrem obrany Gen Nakatanim, na každoročních bezpečnostních rozhovorech 2+2. Jedním z bodů jednání měl být požadavek USA, aby Japonsko zvýšilo své výdaje na obranu na 3 % HDP. Tokio však schůzku zrušilo poté, co Elbridge Colby, třetí nejvýše postavený úředník Pentagonu, údajně požádal o zvýšení výdajů na 3,5 %, a japonské noviny Nikkei zveřejnily článek, v němž uvedly, že USA by mohly po svých asijských spojencích včetně Japonska požadovat až 5 % HDP, což vyvolalo v Tokiu hněv.
Proč je to důležité?
Za Isibovým rozhodnutím vynechat summit stojí ještě jeden důvod, který spojuje všechny výše uvedené „okolnosti“ - volby. Těsně před „historickým“ summitem NATO utrpěla Išibova Liberálně demokratická strana (LDP) „historickou porážku“ ve volbách do tokijské prefektury v roce 2025, které se konaly 22. června. Podíl LDP v tokijském zastupitelstvu klesl na rekordně nízkou úroveň 21 křesel (z původních 30) ze 127 možných. Přestože si LDP udržela kombinovanou většinu se stranami Komeito a Tomin First, očekává se, že výsledky ovlivní strategii pro nadcházející volby do horní komory parlamentu, které se uskuteční 20. července. Za těchto podmínek by neúspěšné vystoupení na summitu NATO nebo nepředvídatelný výsledek bezpečnostních rozhovorů 2+2, zejména na pozadí probíhajících jednání o clech s USA, mohly destabilizovat již tak křehkou menšinovou koalici premiéra Išiby v celostátní politice. Vzhledem k převážně euroatlantickému zaměření summitu neměl Išiba pravděpodobně velké obavy, že by na něm chyběl. Tato obava je pravděpodobně naléhavější na domácí frontě.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
