Článek
Na pozadí této zrádné dynamiky severokorejská média informovala, že japonský premiér Fumio Kišida vyjádřil ochotu uspořádat summit s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, což Kišida potvrdil v japonském parlamentu.
Kim Jo-čong, Kim Čong-unova sestra a de facto dvojka v Pchjongjangu, rovněž vyvíjela tlak na Japonsko ohledně jeho postoje k otázce zmíněných únosů. Prohlásila, že Tokio by mělo být připraveno „začít znovu“, aniž by bylo „posedlé minulostí“, což svědčí o pevném postoji Severní Koreje k otázce unesených.
Stojí však za zmínku, že den po jejím vyjádření Severní Korea prohlásila, že se nebude účastnit žádné formy jednání s Japonskem. To naznačuje náhlou změnu postoje Severní Koreje k možnému summitu, což poukazuje na dosud nevyřešené složitosti a problémy ve vztazích mezi Japonskem a Severní Koreou.
Jaké jsou širší souvislosti?
Severokorejské únosy japonských občanů se týkají kroků, které Severní Korea podnikla v 70. a 80. letech minulého století a při nichž zajala několik japonských občanů. KLDR tyto únosy prováděla za účelem výcviku špionů, sledování japonských zpravodajských služeb a pomoci Severokorejcům při studiu japonského jazyka a kultury. V tomto období bylo z Japonska a ze zámoří uneseno nejméně 17 japonských občanů. Severní Korea se v roce 2002 přiznala k únosu 13 japonských občanů o několik desetiletí dříve. Pět unesených se později vrátilo do Japonska s tím, že ostatní zemřeli. Tento problém dlouhodobě narušuje vztahy mezi Japonskem a Severní Koreou a vzbuzuje značnou mezinárodní pozornost.
Prohlášení Kim Jo-čong, ve kterém vyzývá Japonsko, aby se vzdalo snahy o repatriaci unesených, poukazuje na kritický klín vražený mezi Severní Koreou a Japonskem. Sestra totalitního vůdce poukázala na to, že otázka únosů by neměla být používána jako vyjednávací trumf, a vyvíjela na Japonsko nátlak, když se Tokio snažilo uspořádat summit.
Tato diplomatická dynamika rovněž odráží složitost regionální a mezinárodní diplomatické politiky. Severní Korea může tímto veřejným prohlášením ovlivnit svou zahraniční politiku a zároveň zdůraznit postoj a stanovisko Japonska k této otázce. Zlepšení by mohlo ovlivnit regionální bezpečnost a stabilitu, zejména pokud jde o otázku Korejského poloostrova. Pevný postoj Kim Jo-čong však také odhaluje obtíže v dialogu mezi Severní Koreou a Japonskem, což by mohlo ovlivnit budoucí vývoj jejich vztahů. Stejně neústupný se zdá být i japonský premiér Kišida. Během čtvrteční tiskové konference (28. března 2024) ujistil: „Jsem i nadále odhodlán realizovat to (repatriaci unesených) pro Japonsko,“ přičemž výslovně odmítl reagovat na návrh Kim Jo-čong, že summit by byl možný pouze v případě, že Japonsko přestane tlačit na otázku únosů.
Proč je to důležité?
Pozitivní zapojení a dialog mezi Severní Koreou a Japonskem by mohly přispět ke zlepšení regionální stability, zejména na Korejském poloostrově. Severokorejský program jaderných zbraní a vnější provokace v minulosti vyvolaly obavy na regionální i mezinárodní úrovni, přičemž napětí mezi Severní Koreou a Japonskem přispělo k další míře nestability v regionu. Avšak díky intenzivnějšímu kontaktu a dialogu mezi Severní Koreou a Japonskem mohou obě strany dosáhnout určitého konsensu, a tím zlepšit bezpečnostní situaci v regionu.
Z humanitárního hlediska by obě strany měly spolupracovat při řešení otázky únosů, což by mohlo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi a přinést spravedlnost a úlevu rodinám obětí.
Přetrvávající napětí kolem případného summitu také poukazuje na diplomatickou strategii Severní Koreje a její postoj k Japonsku, což by mohlo mít dopad na budoucí vztahy mezi Severní Koreou a Japonskem. Prohlášení Kim Jo-čong naznačují, že v Severní Koreji může existovat určitá otevřenost vůči zlepšení vztahů s Japonskem, ale také zdůrazňují neústupný postoj Pchjongjangu v otázce únosů. To ovlivní budoucí diplomatickou politiku a proces dialogu mezi oběma stranami a může vést k řadě dalších diplomatických střetů.
Na výše popsané dynamice je vidět složitost a důležitost měnících se vztahů mezi Severní Koreou a Japonskem. Vyřešení otázky únosů a zlepšení vztahů mezi oběma stranami zůstává náročným úkolem, ale takové zlepšení by mohlo mít pozitivní dopad na regionální a mezinárodní stabilitu a bezpečnost.
