Článek
Navzdory úsilí vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) zaměřenému na usmíření, revitalizaci a pomocné programy jsou původní obyvatelé Tchaj-wanu považováni za tradiční voliče Kuomintangu (KMT), nyní hlavní opoziční strany, a to jak v regionálních, tak v celostátních volbách. Zdá se, že výsledky regionálních voleb „devět v jednom“ v roce 2022 tento trend potvrzují. V blížících se prezidentských volbách bude KMT pravděpodobně moct počítat s „železnými hlasy“ původního obyvatelstva.
Jaké jsou širší souvislosti?
Původní obyvatelstvo Tchaj-wanu v současnosti tvoří 2,5 % (584 000 lidí) celkové populace Tchaj-wanu. Lingvisticky, kulturně a geneticky jsou spojeni s jinými austronéskými populacemi v indopacifické oblasti a na Madagaskaru. Mezi šestnácti etnickými skupinami, které jsou v současné době oficiálně uznávány státem, patří většina mezi tzv. „skupiny z hor“ (高山族) a zbývající dvě jsou „skupiny z rovin“ (平埔族). Několik dalších komunit je uznáno lokálně nebo na uznání čekají. Zároveň jsou tato etnika zastoupena v parlamentu se třemi křesly (ze 113) pro skupiny z hor a třemi pro skupiny z rovin.
Marginalizace původních obyvatel se stala naléhavým problémem v 80. letech 20. století, což v kontextu většího demokratického směřování odstartovalo sociální hnutí soustředěná kolem práv domorodého obyvatelstva. S přesunem moci mezi KMT a DPP v roce 2000 se začala využívat domorodá identita, pokrevní vztahy a spřízněnost v diskusích o tchajwanské identitě jako protiklad k té čínské. Oficiální posun v postoji vlády vyvrcholil po volbách v roce 2016, kdy se prezidentka Cchaj stala první hlavou státu, která se domorodým komunitám omluvila, a založila Výbor pro historickou a tranzitivní spravedlnost původních obyvatel (Indigenous Historical Justice and Transitional Justice Committee) pod svým prezidentským úřadem.
Přesto se tyto zdánlivě příznivé kroky nepromítly do podpory DPP u původního obyvatelstva. Důvod je dvojí. Za prvé, KMT měl mnohem delší čas na to, aby se usadil v domorodých komunitách. Po přesídlení na Tchaj-wan zaujal KMT paternalistický přístup k domorodému obyvatelstvu prostřednictvím takzvaného „modernizačního procesu“ s cílem asimilovat původní obyvatele do tradiční kultury většinového etnika Chan. Aby se vymanili z chudoby, stali se mnozí z domorodých obyvatel policisty, členy strany či profesionálními vojáky, čímž vstoupili do místních struktur KMT. Během desetiletí své autoritářské vlády tak KMT ukoval pevné vazby s domorodým obyvatelstvem. Umocněné místním sociokulturním uspořádáním tyto vazby přetrvávají dodnes.
Za druhé, mnoho domorodých obyvatel má pocit, že DPP se ve svém pojetí tchajwanské identity zaměřuje na Číňany etnika Chan. Podobně jako omluva prezidentky Cchaj z roku 2016, strategie strany vymezující tchajwanskou etnicitu jako odlišnou od čínské prostřednictvím příslušnosti k tchajwanským austronéským skupinám se setkala se smíšeným přijetím v domorodých komunitách. Popularitu DPP podkopávají také nedostatky v systému vyhrazených legislativních míst pro zástupce z řad domorodého obyvatelstva, a to především kvůli velké populaci domorodých obyvatel žijících ve městech (280 000 lidí). Pokud by byly uznány další domorodé skupiny z nížin, navýšení počtu křesel by se mohlo přehodnotit.
Proč je to důležité?
Po volbách „devět v jednom“ v roce 2022 prezidentka Cchaj poznamenala, že stále existuje propast mezi očekáváním lidí a prací DPP na lokální úrovni. Toto prohlášení je nepochybně platné ve vztahu k angažovanosti DPP v domorodých komunitách. Pokud dojde k uznání původních obyvatel z nížin, mohlo by to znamenat nový přístup k hodnocení etnické identity stovek tisíc tchajwanských občanů, což by mohlo ovlivnit výsledek jakýchkoliv budoucích voleb. Aby však DPP změnila tradiční volební vzorce a získala hlasy původního obyvatelstva, musí nejprve překlenout tuto propast.
