Článek
Co se děje?
28. března 2025 ve 13:20 zasáhlo Myanmar silné zemětřesení o síle 7,7 stupně. K 3. dubnu 2025 se počet obětí v Myanmaru vyšplhal na 3085, což z něj dělá nejničivější zemětřesení, které zemi zasáhlo za více než sto let. Navzdory katastrofě pokračuje vojenská junta v bombardování regionů země, které vzdorují její vládě, a je obviňována z blokování konvojů s pomocí. Katastrofální dopad otřesů pocítili i sousedé Myanmaru. Do 3. dubna Thajsko potvrdilo 20 obětí. Nejvýznamnějším incidentem je zřícení budovy Státního kontrolního úřadu v bangkokské čtvrti Chatuchak. Zřícení budovy, která byla ve výstavbě, si vyžádalo nejméně 10 mrtvých a devět zraněných. Budova – jediná výšková budova v Bangkoku, která se zhroutila – byla společným projektem místního developera a China Railway No. 10 Engineering Group, dceřinou společností čínského státního podniku, což vyvolalo kontroverze o údajných nekalých praktikách, jimiž si developer snižoval náklady na stavbu.
Jaké jsou širší souvislosti?
Záchranným pracím v Myanmaru brání nedostatek vybavení, omezené komunikační sítě a poškozená infrastruktura. I když vojenská junta a zainteresované zahraniční subjekty vyslaly své záchranné týmy již v den zemětřesení, mnoho z nejhůře zasažených oblastí zůstává stále nedostupných. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že hlavní dálnice spojující největší města Myanmaru – Yangon, hlavní město Naypyidaw a Mandalay – popraskaly a deformovaly se, což dopravu a dodávky humanitární pomoci dále zkomplikovalo.
Mezinárodní reakce na zemětřesení v Myanmaru je ovlivňována měnící se geopolitickou situací. Čína, klíčový podporovatel myanmarské vojenské junty, se postavila do čela dodávek humanitární pomoci, přislíbila materiální zásoby o hodnotě 100 milionů jüanů (přibližně 13,76 milionu USD) a vyslala přes 600 záchranářů. Pomoc poskytlo také Rusko, které vyslalo dvě letadla, jejichž posádka čítající 160 osob zahrnuje zdravotnický personál a týmy K9. Spojené státy, historicky největší světový humanitární dárce, naopak přispěly relativně skromnými 2 miliony USD, což odráží jak posun amerických priorit zahraniční pomoci, tak nedávné zrušení americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), které omezilo schopnost Washingtonu reagovat na krize.
Tchaj-wan, který má s humanitární pomocí a odstraňováním následků katastrof (HA/DR) bohaté zkušenosti, uvedl do pohotovosti svůj záchranný tým. Podle zpráv Centrální tiskové agentury Čínské republiky (Tchaj-wanu) však byla jeho pomoc zamítnuta, pravděpodobně kvůli úzkým politickým vazbám Myanmaru na Peking. Rozhodnutí junty jen ilustruje, jak je humanitární pomoc v regionu často podkopávána politickými ohledy.
Myanmarská junta pokračuje v náletech na oblasti vážně postižené zemětřesením, jako je Rakhinský stát, kde Arakanská armáda bojuje za nezávislost na ústřední vládě, což humanitární pomoc ještě více komplikuje. Armáda sice 2. dubna vyhlásila dočasné příměří, pokračující konflikt ale brzdí distribuci pomoci, takže mnoho komunit zůstává bez dostatečné podpory.
Mezitím se v sousedním Thajsku objevují obavy o bezpečnost infrastruktury. Probíhá zde vyšetřování společnosti China Railway No.10 Engineering Co. (CREC), dodavatele, který je odpovědný za zřícenou budovu Státního kontrolního úřadu. Vzhledem k tomu, že CREC se podílí na mnoha vládních projektech po celém Thajsku, případ vyvolává další otázky ohledně stavebních norem a zhoubného zahraničního vlivu v oblasti rozvoje infrastruktury v jihovýchodní Asii.
Proč je důležité?
Přírodní katastrofy, jako je zemětřesení v Myanmaru, mají zničující dopady na lidské životy. Kromě vysokého počtu obětí za sebou nechávají tisíce lidí, kteří se jen s obtížemi budou navracet ke svého původnímu způsobu života. Jak tato katastrofa ukázala, reakce na podobná neštěstí jsou však silně ovlivněny geopolitikou. Nejviditelnější pomoc přišla od autoritářských států Číny a Ruska, zatímco západní demokracie poskytly pouze omezenou podporu. Evropská unie sice zareagovala rychle a nadále nabízí technickou pomoc prostřednictvím programů, jako je program Copernicus pro pozorování Země, ale její pomoc ve výši 2,5 milionu eur je nevýznamná ve srovnání s prostředky, které přislíbila Čína. Konec americké agentury USAID a Trumpův izolacionistický postoj zanechávají prázdný prostor, který autoritářské mocnosti s radostí vyplní.
Tento vývoj posiluje myanmarskou vojenskou juntu, která se může spolehnout nejen na pomoc Pekingu a Moskvy, ale také na pomoc Indie. Jako protiváhu by měly regionální demokracie – zejména Malajsie jako předsedající země ASEAN – zaujmout silnější postoj, odsoudit ignorování „pětibodového mírového plánu“ ze strany junty (což se nadále děje i navzdory aktuální katastrofě) a prosazovat skutečnou odpovědnost.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
