Hlavní obsah
Aktuální dění

Aktuality z Korejského poloostrova: napětí roste, rozpory se zvětšují

Foto: Unsplash

Dne 31. ledna se konalo 57. zasedání Ústřední integrované obranné rady, kterému předsedal jihokorejský prezident Jun Sok-jol.

Článek

Zasedání, na němž se sešly jihokorejské vojenské, vládní a civilní obranné složky, se uskutečnilo za situace rostoucího napětí na Korejském poloostrově a obav z vměšování Pchjongjangu do nadcházejících parlamentních voleb na jihu.

Jaké jsou širší souvislosti?

Ústřední integrovaná obranná rada (The Central Integrated Defense Council) je každoroční setkání klíčových představitelů všech národních obranných agentur, které se zaměřují na hodnocení pokroku v rozvoji integrovaného obranného postoje v průběhu předchozího roku. Na letošním setkání poprvé veřejnost, vláda, armáda, policie a hasiči diskutovali o severokorejském dělostřelectvu dlouhého dosahu a také o kybernetických a elektronických útocích.

Nedávné napětí mezi Jižní a Severní Koreou pramení z oficiálních zpráv severokorejských médií týkajících se projevu vůdce Kim Čong-una na Nejvyšším lidovém shromáždění 15. ledna. Na desátém zasedání shromáždění Kim Čong-un odsoudil Jižní Koreu a Spojené státy za vyvolávání napětí v regionu. Zopakoval také, že již není možné, aby obě Koreje směřovaly k usmíření a mírovému sjednocení, a navrhl dodatek k severokorejské ústavě, v níž by byl Soul uveden jako „hlavní a neměnný nepřítel Pchjongjangu“.

Vyzval k vypuštění konkrétních slov z ústavních ustanovení, jako jsou „severní region“ a „mírové sjednocení“, a rovněž požadoval ukončení popisů obyvatel obou Korejí jako „krajanů“ nebo „80 milionů lidí na Korejském poloostrově“.

Na zasedání byly také formálně zrušeny vládní agentury odpovědné za podporu dialogu a spolupráce mezi Severem a Jihem, včetně Výboru pro mírové sjednocení vlasti Severní Koreje, Národního úřadu pro hospodářskou spolupráci a Mezinárodního úřadu pro cestovní ruch v Diamantových horách. Význam těchto opatření byl zřejmý: posílit představu, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou u konce a že Sever již nemá zájem usilovat o znovusjednocení.

Na setkání koncem roku 2023 Kim Čong-un již dříve udával tón nepřátelských vztahů mezi oběma stranami, které „nikdy nebudou sjednoceny“, a zároveň signalizoval, že jeho země je neustále ve válečném stavu. Od začátku roku 2024 Pchjongjang pokračoval v ostřelování vod u jihokorejského pobřeží dělostřeleckými granáty a balistickými střelami. Od 28. ledna vypustil tři balistické rakety. Korejský poloostrov opět obklopila napjatá atmosféra, protože se rýsuje možnost války.

Bang Kwang-hyuk, zástupce severokorejského velvyslance v Ženevě, použil na schůzce o odzbrojení, která se konala 30. ledna v ženevské kanceláři OSN, státní název Jižní Koreje – „Korejská republika“ (Republic of Korea), jak uvedla odzbrojovací konference OSN.

Severokorejští představitelé dříve na konferencích OSN používali „Jižní Korea“ nebo „JK“, změna tedy odpovídala nedávné rétorice.

Výraz „Jižní Korea“ se objevil, když jej Kim Jo-čong, místopředseda severokorejské vládnoucí Korejské strany práce, použil ve svém prohlášení v červenci loňského roku. Poté se stal běžnějším. Když však Kim Čong-un následně na plenárním zasedání vládnoucí Korejské strany práce definoval mezikorejské vztahy spíše jako nepřátelské než bratrské, bylo jasné, že se jeho politika vůči Jižní Koreji zcela změnila. Od té doby se formulace „Jižní Korea“ objevuje čím dál méně.

2. února navštívil Kim Čong-un loděnici Nampo, aby sledoval stav výstavby bojových lodí a nařídil posílení námořnictva. „Nejdůležitější otázkou dneška je posílení námořních sil při ochraně námořní suverenity země a prosazování válečných příprav,“ řekl Kim.

Loděnice Nampo v Pchjongannam-do je významným vojenským zařízením, kde severokorejské námořnictvo staví a opravuje vysokorychlostní čluny a ponorky operující v Západním moři. Nedávno bylo potvrzeno, že v tomto zařízení se staví bárky používané k testování balistických raket odpalovaných z ponorek. Kim údajně navštívil loděnici, aby sledoval výrobu a podrobněji se seznámil s úrovní technického vybavení.

Během osmého stranického sjezdu v lednu 2021 Severní Korea oznámila pětiletý plán rozvoje svých národních obranných schopností, který zahrnuje pět hlavních úkolů. Mezi úkoly související s loděmi byly tehdy zmíněny jaderné ponorky (ponorky s jaderným pohonem) a podvodní jaderné strategické zbraně.

Proč je to důležité?

Letecké a námořní inspekce a cvičení Pchjongjangu v kombinaci s řadou jeho prohlášení naznačují, že se vzdává jakéhokoli cíle dosáhnout konsensu se Soulem o sjednocení. Zároveň dává Severní Korea najevo svou připravenost k válce agresivnějším a formalizovanějším způsobem. Tyto tendence na Korejském poloostrově rovněž významně ovlivní čínsko-americké vztahy a v širším smyslu vytvoří nestabilitu ve východní Asii.

Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz