Článek
Co se děje?
Mezi Japonskem a Ruskou federací propukla nová diplomatická krize. Současný konflikt vyvolala návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina na ostrov Iturup (japonsky Etorofu), který je předmětem územního sporu mezi Tokiem a Moskvou. Iturup, největší ze čtyř ostrovů nárokovaných Japonskem, leží na jižním okraji Kurilského souostroví, které je od roku 1945 pod ruskou kontrolou. Spor je dlouhodobým zdrojem napětí a zůstává hlavní překážkou uzavření formální mírové smlouvy mezi oběma zeměmi.
Tokio považuje takzvaná Severní území (北方領土) za nedílnou součást Japonska, a proto Putinovu přítomnost na ostrově ostře kritizovalo s varováním, že po tomto incidentu bude obtížné obnovit rusko-japonské vztahy. Zdá se však, že Kreml chtěl touto návštěvou vyslat několik větších signálů.
Jaké jsou širší souvislosti?
Spor o Severní teritoria se týká Iturupu, Kunaširu, Šikotanu a Habomajských ostrůvků, z nichž nejbližší leží méně než čtyři kilometry od Hokkaidó. Moskva tvrdí, že se tato území legitimně stala sovětským vlastnictvím po druhé světové válce, kdy se Japonsko vzdalo Kurilských ostrovů. Japonsko však namítá, že Šimodská smlouva z roku 1855 stanovila rusko-japonskou hranici severně od Iturupu, a tudíž předmětná území nespadala do nároků, kterých se později vzdalo. Tokio tyto čtyři ostrovy považuje za historicky japonské teritorium, které před rokem 1945 nikdy nebylo pod ruskou kontrolou a v současnosti se nachází pod ruskou okupací. Pozoruhodné je, že ačkoliv sovětsko-japonská společná deklarace z roku 1956 ukončila válečný stav a obnovila diplomatické vztahy, nevyřešený spor o svrchovanost dodnes brání oběma zemím v uzavření mírové smlouvy.
Ve světle těchto skutečností, 13. srpna se odehrála Putinova cesta na Iturup (přibližně 100 kilometrů od Hokkaidó) což byla jeho první návštěva Kurilských ostrovů za 26 let u moci. Návštěva prezidenta sama o sobě představuje silné symbolické uplatnění (prosazení?) svrchovanosti, neboť sporné území prezentuje jako běžnou součást ruského státu. Skutečnost, že se Putin oblasti dříve vyhýbal navzdory politice Moskvy od roku 2013 zaměřené na posilování Dálného východu, odrážela její politickou citlivost a význam pro budoucí mírovou smlouvu. Změna tohoto přístupu naznačuje, že Kreml již prosazuje svou suverenitu nad ostrovy jako nezpochybnitelnou, namísto snahy zachovat smířlivější vztahy s Japonskem.
Pouhý den předtím navíc Putin sledoval cvičení ruské Tichomořské flotily v okolí ostrova Sachalin, západně od Kuril, čímž své cestě vtiskl jednoznačný vojenský rozměr a demonstroval, že Moskva i nadále věnuje velkou pozornost své východní hranici. Děje se tak v době širšího vojenského posilování regionu, kde Rusko pořádá bojová cvičení a rozmisťuje moderní pobřežní raketové systémy, včetně odpalovacích zařízení Bastion, a to napříč Kurilami i přímo na Iturupu.
Návštěva rychle vyvolala (vzájemnou) diplomatickou reakci formou odvetných opatření. Tokio si předvolalo ruského velvyslance, Moskva však japonský protest odmítla s tím, že se její prezident může po ruském území pohybovat bez omezení. Kreml následně předvolal japonského velvyslance a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dále eskaloval rétoriku, když Japonsko obvinil z uplatňování „otevřeně agresivní, militaristické linie“. Ruští představitelé zároveň výslovně spojili zhoršování vzájemných vztahů s příklonem Tokia k Západu a jeho podporou Ukrajiny a varovali, že jeho pokračující pomoc Kyjevu může vztahy s Moskvou dále poškodit. Konfrontace tak zároveň slouží jako varování Japonsku, že jeho politika vůči Ukrajině má své důsledky.
Proč je to důležité?
Navzdory pokračující válce v Evropě Rusko svá východní území neponechává stranou. Putinova návštěva poukazuje na rostoucí strategický význam Dálného východu v době, kdy se Moskva obrací směrem k Asii a Arktidě v reakci na zhoršující se vztahy s Evropou. Oblast Rusku poskytuje přístup k Tichému oceánu, přírodním zdrojům a stále významnějším partnerům, jako jsou Čína a Severní Korea, zatímco Moskva zároveň posiluje svou vojenskou přítomnost v regionu.
Putinovu návštěvu Iturupu lze proto chápat jako vyslání tří vzájemně propojených signálů: Japonsku, že Moskva považuje svou svrchovanost nad ostrovy za nevyjednatelnou; širšímu regionu, že Rusko hodlá upevňovat svou pozici asijské mocnosti; a konkrétně představitelům v Tokiu, že jejich podpora Ukrajiny bude mít negativní dopad na vztahy s Ruskem.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
