Článek
Co se děje?
Thajsko čelí novým politickým otřesům poté, co ústavní soud 1. července v poměru 7:2 odhlasoval, že premiérce Petongtán Šinavatře, nejmladší vedoucí představitelce země v historii, pozastavuje funkci kvůli obvinění z etického pochybení. Podnět podalo soudu společně třicet šest senátorů po premiérčině telefonátu s bývalým kambodžským vůdcem Hun Senem, v němž ho oslovovala jako „strýčka“ a kritizovala jednoho thajských vojenských velitelů kvůli nedávnému pohraničnímu střetu, při němž zahynul jeden kambodžský voják.
Uniklý telefonát byl všeobecně odsouzen jako podkopávání suverenity Thajska a vyvolal masové protesty. Ty se konaly 28. června u bangkokského Památníku vítězství a vedla je nově založená Jednotná fronta na obranu thajské suverenity (United Front to Defend Thai Sovereignty). Průzkum veřejného mínění agentury NIDA provedený mezi 19. a 25. červnem ukázal, že míra důvěry v Šinavatru prudce klesla z 30,9 % na pouhých 9,2 %.
V rámci nového složení vlády, které bylo zveřejněno 1. července v the Royal Gazette, zůstává nicméně Šinavatra i nyní ve vládě jako ministryně kultury. Funkce místopředsedy vlády byla svěřena Pchúmtchámovi Wétčchajačchájovi, jejímu spolustraníkovi ze Strany pro Thajce (Phak Phuea Thai, PTP), který v minulosti sloužil jako šéf obrany. V současné vládě Wétčchajačcháj působí také jako ministr vnitra. Změna kabinetu následovala po četných rezignacích, včetně rezignací osmi ministrů ze strany Bhumjaithai, kteří se odvolávali na to, že uniklý telefonát má dopad na suverenitu a národní zájmy Thajska.
Jaké jsou širší souvislosti?
Thajsko již více než deset let trpí neustávající demokratickou nestabilitou, která se po parlamentních volbách v roce 2023 ještě prohloubila. Progresivní strana Budoucnost vpřed (Move Forward Party, MFP) tehdy získala nejvíce křesel, ale vojensky jmenovaný Senát jí znemožnil sestavit vládu. V roce 2024 Ústavní soud MFP rozpustil, protože prosazovala reformu zákona o lèse-majesté (urážce majestátu), který je kodifikován v § 112 trestního zákoníku. Následně spojenectví s MFP opustila PTP (konzervativně-populistická síla odstavená od moci v roce 2014) a vytvořila novou koalici s promilitaristickými stranami. Tato koalice dosadila v srpnu 2023 do funkce thajského premiéra Sretthu Thavisina. Thavisinovo působení však nemělo dlouhého trvání: 14. srpna 2024 byl z funkce odvolán poté, co jmenoval ministra, který byl v minulosti odsouzen za trestný čin.
Sněmovna reprezentantů poté zvolila novou thajskou premiérkou Petongtán Šinawatru. (Ta je dcerou exilového bývalého vůdce Tchaksina Šinavatry a neteří svržené premiérky Jinglak Šinavatry a je tak třetím členem rodiny v této funkci.) Ještě před nástupem do funkce čelila Petongtán kritice kvůli svému rodinnému původu – její rodina je spojována s korupcí – a byla obviňována z toho, že je jen loutkou svého otce.
Proč je to důležité?
V zemi, kde se téměř každý rok mění vedení, prohloubilo odvolání Šinavatry nejistotu a přiživilo požadavky veřejnosti na její odstoupení, nebo na nové volby. Tato přetrvávající nestabilita ohrožuje důvěru investorů a přináší riziko dalších hospodářských dopadů – zejména v současné době, kdy se Thajsko potýká s vnějšími tlaky, jako jsou americká cla, a s křehkou ekonomikou závislou na cestovním ruchu. Mnozí se obávají, že další vojenský převrat by mohl zemi uvrhnout zpět pod autoritářskou vládu a thajskou ekonomiku ještě více poškodit. Naproti tomu rozpuštění parlamentu a uspořádání voleb by mohlo obnovit důvěru veřejnosti v demokracii.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
