Článek
Jak uvedl Hideo Taru, japonský velvyslanec v Číně, jeho ambasáda denně obdrží kolem 15 000 obtěžujících telefonátů, jejichž motivem je skutečnost, že Japonsko v srpnu začalo vypouštět do moře první část z více než milionu metrických tun ošetřené radioaktivní vody z jaderné elektrárny Fukušima. Přestože prvotní údaje vypadají slibně a voda by neměla být zdraví škodlivá, její vypouštění přililo olej do ohně zhoršujících se čínsko-japonských vztahů.
Jaké jsou širší souvislosti?
Dne 23. října uplynulo 45 let od doby, kdy vstoupila v platnost mírová smlouva nazvaná Smlouva o míru a přátelství mezi Japonskem a Čínskou lidovou republikou. Při této příležitosti se v Pekingu krátce před výročím konalo dvoudenní fórum o čínsko-japonských vztazích, kterého se zúčastnilo přibližně 100 expertů z obou zemí. Tito odborníci vydali společné prohlášení, v němž vyzvali Čínu a Japonsko ke spolupráci na zajištění míru a bezpečnosti v regionu a k řešení obav týkajících se vypouštění ošetřené radioaktivní vody.
Čína označila vypouštění vody z Fukušimy za „extrémně sobecké“ a v reakci na něj zakázala dovoz všech japonských mořských produktů. Mnoho míst v Japonsku stejně tak jako japonských zařízení v Číně pak začalo čelit vlně obtěžujících telefonátů. Jak na fóru uvedl velvyslanec Taru, japonské velvyslanectví v Číně přijímá denně kolem 15 000 takovýchto telefonátů. Zároveň vyzval k tomu, aby čínsko-japonské vztahy znovu získaly vzájemnou důvěru a racionalitu prostřednictvím dialogu, neboť je momentálně stále obtížnější budovat „konstruktivní a stabilní“ vztahy. Čínský velvyslanec v Japonsku Wu Ťiang-chao rovněž zdůraznil potřebu zvládat vzájemné konfrontace a stabilizovat vztahy mezi oběma zeměmi.
Proč je to důležité?
Vypouštění vody z Fukušimy není zdaleka jediným palčivým problémem současných čínsko-japonských vztahů. V Číně například roste počet zatčených japonských občanů obviněných ze špionáže. Od roku 2014 bylo na základě vágních čínských zákonů o špionáži zatčeno nejméně 17 japonských občanů, a proto se japonské firmy stále více obávají vysílání svých zaměstnanců do Číny, nemluvě o tom, že se tam bojí jezdit i samotní japonští občané. Došlo také k incidentům házení kamenů na japonskou školu a velvyslanectví, po nichž japonská vláda „důrazně“ požádala Peking, aby vyzval své občany ke „klidnému a odpovědnému jednání“. V letošním roce také japonská pobřežní stráž zaznamenala již více než 20 čínských vpádů do japonských teritoriálních vod v oblasti ostrovů Senkaku, které spravuje Japonsko, ale nárokuje si je Čína. Tyto problémy v kombinaci s pokračujícím vypouštěním vody z Fukušimy značně omezují možnosti na zlepšení čínsko-japonských vztahů.
Vztahy mezi Čínou a Ruskem se naopak prohlubují, protože Rusko je kvůli probíhající válce proti Ukrajině stále závislejší na Číně. V druhé polovině října tak Rusko oznámilo, že se připojí k Číně a zakáže dovoz japonských mořských plodů. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii probíhá vypouštění vody z Fukušimy podle plánu, přičemž její dopad na životní prostředí, mořské živočichy a lidské zdraví by měl být zanedbatelný, ale vzhledem k tomu, že má celý proces trvat desítky let, lze předpokládat, že telefony na japonském velvyslanectví v Číně budou ještě nějakou dobu zvonit.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-pacifik aktuálně.
