Článek
Krátce poté se starosta města Tchaj-pej, Ťiang Wan-an (蔣萬安), také ze strany KMT, stal druhým vysoce postaveným politikem, který oznámil, že se oslav nezúčastní. Oba jako hlavní důvod svého rozhodnutí uvedli rozhodnutí tchajwanské vládnoucí Demokratické Progresivní Strany (DPP), že oficiální název Tchaj-wanu v logu akce bude vynechán. Výsledky nedávného průzkumu veřejného mínění, který provedla společnost Global Views, současně ukazují, že na Tchaj-wanu roste počet lidí, kteří upřednostňují status quo před nezávislostí, zatímco počet lidí označujících se Tchajwance klesá.
Jaké jsou širší souvislosti?
Oslavy 10. října, známé jako „Den dvojitých desítek“, připomínají začátek Sinchajské revoluce z roku 1911, která vedla k založení Čínské republiky (ROC). Nahrazení oficiálního názvu tak vyvolalo silnou kritiku v řadách KMT. Bývalý prezident Ma obvinil vládu DPP, že ohrožuje tchajwanský lid a status quo v tchajwanském průlivu a narušuje bezpečnost Tchaj-wanu. Ma prohlásil, že tento krok není v souladu s ústavou, která uznává Čínskou republiku. Bývalého prezidenta podpořil prezidentský kandidát KMT Chou Jou-i (侯友宜), který přirovnal ústavu Čínské republiky ke kořenům ROC. Ma se nakonec zúčastnil slavnostního vztyčení státní vlajky ke Státnímu svátku země, které uspořádala KMT.
Tato silná kritika se shoduje se zprávou Global Views, podle níž téměř 60 % Tchajwanců podporuje zachování statusu quo v tchajwanském průlivu, zatímco nezávislost Tchaj-wanu podporuje více než 25 %. Stranická příslušnost bývá hlavním ukazatelem názoru Tchajwanců na vztahy mezi ostrovem a pevninou. Není překvapením, že většinu příznivců nezávislosti Tchaj-wanu (přes 46 %) tvoří voliči DPP, zatímco 7,5 % se hlásí ke KMT.
Podobný vztah se objevuje i v souvislosti s národní identitou. Konec stanného práva a následná politická demokratizace a regionalizace, která začala v 90. letech 20. století, vedly k oživení zájmu a k „zázraku“ vzestupu tchajwanské identity. Během posledních tří desetiletí se procento obyvatelstva, které se identifikuje jako „pouze tchajwanské“, posunulo z menšiny na většinu, zatímco identita „pouze čínská“ dramaticky poklesla. Značné procento obyvatel si zachovává jak tchajwanskou, tak čínskou identitu. Po vítězství DPP ve volbách v roce 2016 byl v letech 2017 a 2021 překvapivě zaznamenán pokles počtu osob, kteří se identifikují jako Tchajwanci.
Proč je to důležité?
Politická, kulturní a osobní identita je dnes pro tchajwanské voliče významným tématem. Výsledky průzkumu ukazují, že preference ohledně budoucnosti vztahů mezi státy průlivu a národní identity se pohybují v linii podpory jednotlivých politických stran. Podíl osob, které se identifikují jako Tchajwanci, je tak bezprecedentně spojen s výsledky Demokratické Progresivní Strany, neboť respondenti přikládají menší význam tradičním determinantům národní identity, jako je generační výměna, vojenská hrozba a národní hrdost. V důsledku toho by špatné výsledky vládnoucí strany, zejména v domácí politice, tlačily voliče ke změně identity.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-pacifik aktuálně.
