Článek
Utvrdil se v tom, když s manželkou Antonií navštívili Roubalův statek Pohádka. Právě v něm měl sériový vrah nechat dvě oběti sežrat prasaty nebo psy. „Já si původně chtěl něco vzít na památku. Když jsme ale vstoupili dovnitř, padl na nás zvláštní panický pocit a my jsme museli hodně rychle odejít,“ vzpomíná Bareš.
Vždy tíhl k tajemnu, mysticismu, ezoterice. Od mládí navštěvuje zříceniny a tajemná místa, lákají ho i hřbitovy. Z těch si pokaždé odveze „funerální fragmenty“, jak sbírce sám říká. Jsou to věci, které už dosloužily a ztratily svůj původní význam. Ne, doma ho prý nestraší… Tenhle vášnivý sběratel si navíc splnil i svůj sen: Získal hrob po Josefu Kemrovi. To ale byla velká náhoda. I když… jsou věci mezi nebem a zemí…
Bareš sbírá ještě vojenské medaile a kamínky z hradních zřícenin. Každý si čísluje, má jich už přes tři stovky.
Český herec a dabér je původně vystudovaný zootechnik. Jako chlapec žil v Olomouci a zamiloval se do Zoo sv. Kopeček. Aby mohl pracovat se zvířaty, šel na střední zemědělsko-technickou školu. Pak ale začal hrát v amatérském divadle a projevila se u něj touha exhibovat. Tak šel na JAMU.
Následovalo angažmá v Divadle Bratří Mrštíků v Brně a Mahenova činohra. Byl velkým trampem, často a rád pil červené víno. Tahle záliba ho později přivedla až do protialkoholní léčebny. Když mu diagnostikovali Crohnovu chorobu, musel všechny neřesti, včetně cigaret a nezdravých jídel, vymazat ze svého života.
Pomohla mu v tom jeho manželka, také herečka, Antonie Talacková.
Tato nemoc se projevuje úpornými chronickými průjmy, což s povoláním herce nejde příliš dohromady. Igorovi pomáhá biologická léčba a specální dieta. „Pokud mám před sebou dlouhou cestu nebo představení, tak prostě nejím“, prozrazuje osvědčený postup. O zájezdová představení přijít nechce. Mají prý úplně jinou atmosféru než ve velkých městech, kde jsou kulturní akce na denním pořádku. V menších městech si jich ale lidé více váží.
Igor Bareš nedávno načetl životopis Karla Gotta. Vybrala si ho sama Ivana Gottová, a tak nabídku nemohl odmítnout. I když dřív obdivoval více Waldemara Matušku, dnes si rád poslechne i božského Káju. V audioknize se o něm dozvěděl zajímavé věci, například že se Mistr po koncertech podepisoval do noci úplně všem fanynkám a často zpíval indisponován. Jeho pracovní nasazení Barešovi imponuje.