Článek
V úterý 27. 1. v 11:00 provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil vyhodnocení dopadů plánovaného ukončení provozu elektráren skupiny Sev.en. Základní zpráva je jasná:
Česko odstavení uhelných zdrojů Počerad, Kladna i Chvaletic z pohledu dostatku elektřiny a dostatečné kapacity pro zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou zvládne.
Tento závěr je plně v souladu s naším nedávno publikovaným modelováním. Zároveň – s čímž také není studie Fakt o klimatu v rozporu – ČEPS poukazuje na technické limity přenosové soustavy, které se netýkají výroby elektřiny, ale fungování sítě:
U elektrárny Chvaletice je nutné dočasně zachovat dva bloky, a to kvůli regulaci napětí, řízení toků elektřiny a schopnosti obnovy soustavy po rozsáhlém výpadku (blackoutu).
Jinými slovy: elektrárnu Počerady a teplárnu Kladno lze z hlediska elektroenergetiky odstavit, zatímco část Chvaletic je dočasně potřebná kvůli síťovým službám, nikoli kvůli výrobě elektřiny.
Uhelné zdroje v ČR podle vyhodnocení ČEPS
Chvaletice jako přechodné řešení.
ČEPS ve zprávě zdůrazňuje, že zachování dvou bloků v Chvaleticích je přechodné řešení. ČEPS zároveň zmiňuje ve zprávě kroky směřují k posílení sítě tak, aby tento uhelný zdroj nebyl pro její stabilitu potřeba:
- posílení vedení velmi vysokého napětí (400 kV) v severních Čechách,
- ověření nových tras pro případ obnovy soustavy po blackoutu,
- instalace kompenzačních prvků pro řízení napětí (např. tlumivky, STATCOM),
- možná přestavba části Chvaletic na synchronní kompenzátor.
Jak dlouho bude třeba provozovat dva bloky v Chvaleticích?
Přesný časový harmonogram ČEPS ve svém technickém hodnocení neuvádí. Časový harmonogram primárně záleží na Energetickém regulačním úřadu, jehož úkolem je nyní najít co nejlevnější řešení pro české spotřebitele elektřiny. Čím rychleji se podaří uhelné bloky ve Chvaleticích nahradit, tím kratší dobu bude potřeba dotovat jejich provoz, což ovlivní celkové finanční náklady.
O kolik se sníží emise Česka?
Elektrárny Počerady a Chvaletice vypustily v roce 2023 cca 7 milionů tun CO2, v roce 2024 6,4 mil. tun, v roce 2025 podle hrubého odhadu 6,2 mil. tun. Dva bloky elektrárny Chvaletice budou muset pro poskytování potřebných podpůrných služeb i nadále spalovat hnědé uhlí, půjde ale jen o zlomek současných emisí. Část této emisní úspory vymaže zvýšená výroba elektřiny v plynových zdrojích. Celkově ale může jít o snížení emisí v řádu 5 milionů tun CO2, tedy zhruba 5 % všech českých emisí (ve srovnání s rokem 2023). To je stejné snížení emisí, jako kdyby se v Česku najednou nahradila skoro polovina osobních aut bezemisní dopravou.
Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů (2023)
Širší kontext: začátek konce uhlí
Rozhodnutí ČEPS je jen jedním krokem v rámci širšího trendu. Podobným ekonomickým tlakům, které vedou k odstavení zdrojů skupiny Sev.en, čelí i další uhelné elektrárny v Česku. Podle našeho modelování bude ovšem i po odstavení zdrojů skupiny Sev.en stále platit, že část uhelných zdrojů nebude potřeba pro zajištění dodávek elektřiny. Další kroky ke konci uhlí budou záviset především na připravenosti sítě a náhradě nefrekvenčních podpůrných služeb.
Co je potřeba zvládnout do roku 2030
Naše modelování i různé výstupy od ČEPS jasně ukazují, že česká síť zatím není připravena na odstavení všech uhelných elektráren najednou. Pro úplný odchod od uhlí je potřeba splnit několik klíčových úkolů:
- doplnit řiditelný výkon,
- nahradit uhlí v poskytování podpůrných služeb,
- nahradit uhlí ve velkých teplárnách zahrnutých v systému EU ETS 1
- připravit přechod i u menších tepláren mimo systém EU ETS 1
Poznámka na závěr – rozhodování o konci uhlí znovu ukazuje, že bez dat, modelování a dobré národní a mezinárodní koordinace se neobejdeme.
