Článek
ERAA je zkratka pro „European Resource Adequacy Assessment“, tedy tato zpráva hodnotí zdrojovou přiměřenost v evropské síti. Jinými slovy představuje výsledky modelování, zda se v evropské soustavě mezi lety 2028–2035 očekává dostatek výrobních zdrojů. Evropská energetika prochází kvůli změně klimatu obrovskou transformací, zpráva dává výhled, jaká jsou rizika, jistoty a co se vlastně může dít. Zpráva ERAA není předpověď budoucího vývoje, jde o analýzu rizik. Slouží tak vládám, regulátorům a investorům jako podklad při rozhodování, zda má smysl zavádět kapacitní mechanismy, jak a zda investovat do nových technologií, pro plánování rozvoje sítí a flexibility zdrojů. Už vás to zajímá? Chcete znát výsledky?
Hlavní zjištění zprávy ERAA 2025:
- Hrozí rychlý útlum fosilních kapacit – ERAA 2025 ukazuje, že významná část fosilních elektráren přestává být ekonomicky udržitelná, dříve než se uvažovalo v minulosti.
- Nové zdroje se nestaví dostatečně rychle – v Evropě nevzniká dostatek nových řiditelných zdrojů (které se hodí jako doplněk k solárním a větrným elektrárnám).
- Investiční výhled je nejasný – jedním z nejdůležitějších faktorů v rozvoji nových zdrojů je míra rizika pro investory. Dokud trh s elektřinou nebude investorům nabízet dostatečnou jistotu návratnosti, nebude vznikat dostatek nových zdrojů.
- Zmenšují se rezervy – v některých oblastech Evropy se pro některá období zmenšuje bezpečnostní polštář, pokud by byla vyšší poptávka a např. havarijní odstávky některých zdrojů.
Jde o výsledky modelování, záleží tedy na zvolených parametrech. Ty zpráva ERAA velmi precizně popisuje, včetně metodiky a limitů použitého modelování budoucího vývoje, včetně nejistot. Například jeden z nejistých a přitom rozhodujících faktorů budoucího vývoje je růst spotřeby elektřiny.
Je to dobrá nebo špatná zpráva?
Tato zpráva není nečekaná, podobné výsledky přinesla už loňská zpráva ERAA 2024. Ano, fosilních zdrojů ze zcela pochopitelných důvodů v Evropě ubývá, Evropa prochází energetickou transformací, se kterou jsou spojena rizika. ERAA o nich dává dobrý přehled. Nejde tedy ani o dobrou, ani špatnou zprávu – jde hlavně o robustní data pro rozhodování. Přesto je potřeba tuto zprávu chápat jako varování: pokud se systém v Evropě ponechá zcela samovolnému vývoji, už během několika let může mít neadekvátní zdrojovou základnu.
Co to znamená pro Česko?
Zpráva identifikuje následující rizika pro Českou síť v příštích 10 letech – z ekonomických důvodů mohou rychle ubývat uhelné zdroje, nové náhradní a stabilní zdroje (hlavně plynové) nemusí ty staré nahrazovat dostatečně rychle, kvůli elektrifikaci navíc pravděpodobně poroste česká spotřeba elektřiny. Jinými slovy, pokud ČR nic nezmění, můžeme mít už za několik let problémy s dostatkem zdrojů.
Elektrárna Chvaletice
Dává ERAA 2025 jakékoliv doporučení ohledně odstavení uhelných elektráren Počerady (1050 MWe), Chvaletice (820 MWe) a Kladno (405 MWe)?
Vůbec. Výsledky je totiž potřeba číst a interpretovat pozorně. Pro rok 2028 centrální scénář ERAA očekává, že kvůli ekonomickým tlakům by zůstalo v provozu jen 2,3 GWe výkonu českých uhelných zdrojů (netto). Dnes je ovšem úhrnný výkon uhelných zdrojů v Česku cca ~6,7 GW. Při tak dramatickém poklesu řiditelného výkonu by vzrostl klíčový indikátor LOLE (kolik hodin v roce nedokáže výroba pokrýt celou poptávku) z 0 na ~19 hodin ročně. To není pro reálné fungování ekonomiky nijak dramatické číslo, je to ale znatelně vyšší hodnota než současná normami tolerovaná hranice nedodávek cca 7h ročně.
Momentální posuzování o uzavření elektráren firmy Sev.en se ale netýká toho, zda Česku stačí 2,3 GWe výkonu uhelných zdrojů. Zabývá se otázkou, zda by české soustavě stačilo cca 4,4 GWe uhelných zdrojů – po odstavení zdrojů společnosti Sev.en. To je znatelně více než 2,3 GWe a také s velkou rezervou více než 3 GWe, které jako potřebné pro rok 2028 odhaduje naše loňská studie Výroba elektřiny v Česku bez uhlí. S instalovaným výkonem uhelných zdrojů 4,4 GWe tak Česku nedodávky nehrozí.
Jak je to vážné?
Přesto je potřeba tuto zprávu nebrat na lehkou váhu. Česko musí zcela urgentně s Evropskou komisí dojednat kapacitní mechanismus, který by v měnícím se prostředí evropské energetiky investorům poskytl dostatečnou jistotu pro výstavbu nových řiditelných zdrojů. Takové zdroje je potřeba co nejrychleji postavit a uvést do provozu. Kromě toho je třeba urychleně rozvíjet nástroje pro čistou flexibilitu (baterie, agregaci flexibility na straně poptávky, apod.).
Ekonomika provozu bude totiž postupně vyřazovat další české uhelné elektrárny. Proto může ČEPS a ERÚ brzy narazit na nutnost podle paragrafů novely energetického zákona „Lex Plyn“ některý z dalších uhelných zdrojů udržovat déle v provozu z veřejných peněz. Takové umělé protahování drahé výroby elektřiny z uhlí pak může být nákladné, kromě toho není v souladu s evropskými pravidly pro volný trh (bez notifikace u Evropské komise). Naopak notifikace takových dotací pro uhelné zdroje není v souladu s evropskými pravidly pro trh s elektřinou. Celkově zapeklitá situace, že?
Co si tedy ze zprávy ERAA 2025 odnést za závěr: „Česko potřebuje kapacitní mechanismus a nové zdroje. Co nejdřív.“
