Článek
V nejbližších pěti letech bude většina velkých tepláren v ČR přecházet ze spalování uhlí na jiná paliva. České teplárenství tak prochází největší proměnou za desítky let – a její dopady pocítí domácnosti i města. Na dálkové teplo je v Česku napojeno cca 1,5 milionu domácností; způsob, jak teplárny odchod od uhlí zvládnou, ovlivní emise, kvalitu ovzduší i budoucí cenu tepla.
Je potřeba si pohlídat, že tento přechod proběhne bez velkých zádrhelů. Proto analytici a analytičky Fakta o klimatu shromáždili na jedno místo dostupné informace o plánech, investicích a stavu transformace. Především proto, aby ti, kterých se to týká, dokázali snadno a přehledně vidět, jaká je situace.
Odchod od uhlí skoro všechny velké teplárny v Česku připravují a nebo už dokončily
Výroba dálkového tepla v ČR
Výroba dálkového tepla produkuje zhruba 13 % celkových emisí skleníkových plynů ČR (rok 2023). Zároveň velká část teplárenských soustav historicky spalovala uhlí – a ekonomické i regulační tlaky tento model rychle mění.
V nové rešerši mapujeme 35 největších teplárenských soustav, které dohromady zásobují přes milion domácností, tedy 70 % všech domácností vytápěných dálkovým teplem v ČR. Součástí přehledu jsou i informace o připravovaných projektech a – tam, kde jsou dohledatelné – také o míře veřejné podpory. Na teplárenství je z Modernizačního fondu alokováno přibližně 100 mld. Kč (viz přehled SFŽP)
Jak si stojí české teplárenství?
Přehled ukazuje základní informace o transformaci soustav zásobujících domácnosti teplem v Česku. Odchod od uhlí byl již dokončen u třinácti velkých soustav, které zásobují přibližně 270 000 domácností. Největší část (740 000 domácností v 18 soustavách) právě přechází ze spalování uhlí na jiné zdroje. Čtyři soustavy (teplárny Kladno, Zlín, Vřesová a Tisová), které zásobují 65 000 domácností, zatím nemají odchod od uhlí dostatečně jasně naplánován. Nejčastějším palivem, které nahrazuje uhlí, je zemní plyn, který doplňuje biomasa a odpad.
Data zároveň ukazují, že drtivá většina největších soustav s koncem uhlí počítá a má rozběhnuté projekty. Zároveň je vidět, že u části soustav zůstává plán nejasný – a právě to je místo, kde dává smysl včasná pozornost obcí, státu i veřejnosti.
Přehled českého teplárenství.
Rizika a slepá místa českého teplárenství
Přehled pomáhá pojmenovat tři typy rizik, která v současnosti stojí za pozornost:
- U části soustav stále není jasný plán odchodu od uhlí. To se může přímo dotknout desítek tisíc domácností. Jako příklad bývá zmiňována elektrárna Kladno, kde vlastník (firma Sev.en) ohlásil záměr ukončit provoz. Hledání řešení nyní probíhá mezi firmou Sev.en, městem Kladno a Energetickým regulačním úřadem.
- U části soustav vede cesta ke konci spalování uhlí dominantně k zemnímu plynu. Ve své podstatě tak jde o přechod od velmi vysokých emisí k nižším. Skutečně nízkoemisní řešení je ještě před námi – jako například elektrifikace a využití tepelných čerpadel. Současný dominantní přechod na plyn tak na jednu stranu přináší rychlé snížení emisí oproti uhlí, ale otevírá i dlouhodobé otázky: citlivost na cenu paliva, dovozní závislost a budoucí tlak na další snižování emisí.
- U menších soustav je situace nepřehledná. Přehled se zaměřujeme na největší soustavy dálkového vytápění. Vedle nich ale existují stovky menších tepláren a výtopen (zásobujících přibližně 420 000 domácností), které se tak mohou snadno „ztratit z dohledu“.
Závěr
Data ukazují, že ve velkých teplárenských soustavách už odklon od uhlí probíhá. Další kroky budou rozhodující: neztratit z dohledu menší soustavy a pracovat na řešeních, která dlouhodobě zajistí nižší závislost teplárenství na zemním plynu.
Metodika a aktuálnost dat
Přehled je aktuální k 4. 2. 2026
Rešerše je založena na kombinaci veřejných zdrojů (včetně ručního dohledávání). U části položek mohou být chyby; uvítáme upozornění včetně odkazu na veřejný zdroj. Přehled teplárenství uvádí i podrobnější metodiku a odkaz na kompletní datovou tabulku.
Jak je na tom vaše teplárna? Projděte si nový přehled.
