Článek
Adolf Hitler často chodil v prosté hnědé uniformě, která kontrastovala s elegantními černými uniformami esesmanů z dílny Hugo Bosse, kterými se to kolem něj hemžilo. V případě nepřízně počasí si však přes ramena vázal nepromokavé černé pláště, které byly ještě zlověstnější než uniformy SS. Jeho nejoblíbenější model byl vlněný se sametovým límcem.
A právě takový plášť spolu s dalším oblečením a vybavením Adolfa Hitlera zůstal v jeho mnichovském bytě. V tom si zřídili velitelství Američané.
Jeden z nich v bytě vzal stříbrné nádobí s monogramy AH. Uložil je do dřevěné krabice a pečlivě zabalil do oblečení včetně Hitlerova pláště a poslal manželce do Oklahomy.
Manželka stříbro vybalila a oblečení vyházela, s výjimkou Hitlerova pláště. Ten se jí zalíbil a rozhodla se ho nosit. Nedivme se jí. Byl praktický, pohodlný, od špičkového návrháře.
Zkrátila jej a zapošila, protože byla menší než původní nositel, o jehož totožnosti nic netušila. Používala ho v zimních měsících po několik let. Pak zůstal ležet v hromadě starého oblečení.
V sedmdesátých letech v Tulse otvírali muzeum 45. divize, ke které příslušel i její manžel. Ten se začal po plášti shánět, aby jej muzeu věnoval. Teprve v tu chvíli se překvapená manželka dozvěděla, že nosila plášť po Hitlerovi.
Dnes plášť můžeme vidět ve zmíněném muzeu (foto). Jde o jeden z mála kusů Hitlerova oblečení, které je na světě k vidění. Většinu jeho šatstva spálili jeho věrní nacisté, aby nepadlo do rukou Sovětů. Ti odvezli do Moskvy pouze několik kusů, především ohořelou bílou uniformu.
Sověti i Američané se snažili z Hitlerovy pozůstalosti v Německu nic nenechat, protože chtěli předejít vzniku Hitlerova kultu. I přesto se díky překupníkům malá část Hitlerova oblečení dostala do rukou sběratelů. Ti jsou schopni za jeho věci platit miliony.
