Článek
Píše se rok 1992. Britská vláda podruhé za jediný den zvyšuje úrokové sazby, Bank of England do intervence postupně pumpuje 3,5 miliardy liber. Všechno je marné. Britská libra padá. Finančník George Soros má na to vsazeno a díky tomu vydělá částku, která odpovídá 50 miliardám dnešních korun. Stává se tak nejúspěšnějším a nejkontroverznějším spekulantem všech dob. Britové ho od toho dne, kterému říkají Černá středa, nenávidí.
Jak se Soros vůbec dostal do pozice, kde mohl zlomit neotřesitelnou britskou měnu?
S velkým majetkem dosáhnete jistého stupně svobody. A také jistého stupně moci.
Nejšťastnější období? Židem za války
George Soros pochází ze zámožné rodiny maďarských Židů, do které se narodil jako György Schwartz v roce 1930. Jeho otec Tivadar Schwartz strávil za první světové války těžké tři roky v zajetí na Sibiři. Z toho pak utekl a nějakou dobu žil v Rusku zmítaném drsnou revolucí.
Měl však silnou náturu a těžkou zkušenost překonal a vstřebal. V turbulentním meziválečném Maďarsku se stal úspěšným právníkem. Svůj pragmatismus a schopnost přežít přenese i na svého syna, který se narodí v roce 1930.
Dětství má přes všudypřítomný antisemitismus poklidné. V roce 1936 si rodina pro jistotu mění příjmení na maďarsky znějící Soros. Jde o rozumný tah.
Soros se mi líbilo. Maďarsky,znamená ,příští.' V esperantu znamená ,bude stoupat.' A je to palindrom.
Díky tomu se rodině Sorosových v rámci možností daří i na počátku druhé světové války. Maďarsko zůstává neutrální. Židy sice deportuje, ale pouze ty, kteří nemají maďarské státní občanství. Panuje tu antisemitismus, ale nevyhlazuje se.
V březnu 1944 přichází změna. Maďarsko obsazují Němci a zapojují jej do svého plánu holocaustu. Tivadar Soros ale s takovou možností prozíravě počítal a má plán. Prodává dům a všem rodinným příslušníkům sežene falešné doklady. Rodinu rozděluje a úředníky štědře uplácí. Tím celou rodinu zachraňuje před deportací do koncentračního tábora. Díky tomu Sorosovi ve zdraví přežijí řádění Němců. To období je pro Sorose překvapivě nejšťastnějším obdobím dětství. Nebezpečí ho totiž vzrušuje.
Na konci války však přichází zážitek, který je i na malého George příliš. Přímo před jeho očima mu matku znásilní dva sovětští vojáci. To v něm zanechává těžké trauma.
Studium v Londýně
Se Sověty přichází do Maďarska také komunismus a je jasné, že ani teď Sorosovým v Maďarsku nebude osud příliš nakloněn. Vzhledem k traumatu se György navíc uzavírá, obtížně projevuje emoce a s rodinou si už příliš nerozumí. V roce 1947 se s ní loučí a stěhuje se do Londýna.
Je skoro bez peněz a pracuje jako číšník. Aby našetřil peníze, žije velmi skromně a dokonce dojídá po zákaznících. Začíná používat jméno George. Díky úsporám se pak může přihlásit ke studiu na London School of Economics, ve kterém vidí naději na lepší život. Jeho největším učitelem je filozof Karl Popper. Soros jej zbožňuje.
Popper mě naučil, že nelze dosáhnout dokonalého vědění. Všichni jednáme na základě nedokonalého porozumění věcem.
Kvůli traumatu ze znásilnění matky je Soros samotářský a nežije typicky studentským životem. Zcela se soustředí na školu, dokud mu nedojdou peníze. Pak zkouší různá zaměstnání, která mu zapadají do rozvrhu. Mimo jiné pracuje jako číšník v nočním klubu.
Je pro něj náročné přes den studovat a v noci pracovat, ale přesto London School of Economics dokončí. Zatím netuší, že mezi slavnými absolventy, k nimž patří i mnoho státníků, jej jednou škola bude uvádět na prvním místě.
S čerstvě ukončeným vzděláním plánuje vydělat co nejvíc peněz, což by jako filozof dokázal těžko. Poohlíží se po dobře placené práci a říká si, že by ji mohl najít v bankovnictví. Zkusmo obepisuje všechny banky v Londýně a je úspěšný: jedna obchodní banka ho přijme, filozofické vzdělání z prestižní ekonomické školy jí dostačuje. Během dvou let ale Soros pochopí, že toto pro něj není a z banky odchází.
Největší spekulant všech dob
Plánuje kariéru investora, kterou chce rozjet v USA. Láká ho tam prudký růst americké ekonomiky s nízkou nezaměstnaností i inflací. V roce 1956 se stěhuje do New Yorku.
Mezi americkými finančníky se představuje jako znalec evropských cenných papírů a práci získá snadno. Současně však pracuje pro sebe a investuje.
Měl jsem poměrně skromný plán. Chtěl jsem během pěti let vydělat 100 tisíc dolarů, investovat je a z toho žít.
Díky znalosti filozofie vnímá trhy v souvislostech. Patří k prvním finančníkům, kteří vidí světový trh jako propojený systém. Při přemýšlení nad poznatky z praxe zavrhuje teoretickou ekonomii. Vzorem je mu jeho učitel Popper, který vyvrátil a zavrhl Karla Marxe a Sigmunda Freuda jako pseudovědce.
Soros nyní věří, že trhy se chovají především chaoticky. Investiční příležitosti spatřuje v rozporech mezi očekáváním lidí a realitou. A funguje to.
Investicemi si během 10 let vybuduje jmění 250 tisíc dolarů, což je v roce 1969 ekvivalent 50 milionů dnešních korun. Díky kontaktům, které za dekádu obchodování vybudoval, získá dalších 6 milionů dolarů od investorů, z našeho dnešního pohledu tedy 1,2 miliardy korun. Rozjíždí investiční fond Quantum Fund.
Myšlení nikdy úplně nedostihne realitu; realita je vždy bohatší než naše chápání. Realita má moc překvapit myšlení a myšlení má moc vytvářet realitu. Musíme ale pamatovat na nezamýšlené následky - výsledek se vždy liší od očekávání.
Středem jeho pozornosti jsou nemovitosti, přesněji realitní fondy. Nevidí v nich příležitost k investici, ale ke spekulaci. Předpokládá, že realitní trh tři roky poroste a poté prudce spadne. Na růstu vydělává a na poklesu ještě víc. Využívá trendů a někdy při spekulacích riskuje i celé portfolio. Nepřiměřeně riskuje, což ho baví podobně jako školní docházka během holocaustu.
Nikdy se ale nemýlí a snad má i trochu štěstí. Každý rok hodnotu svého fondu dvojnásobí. Díky tomu zvýší za pouhé čtyři roky hodnotu svého fondu na ekvivalent 8 miliard dnešních korun.
V té době končí éra, kdy byl dolar krytý zlatem. Soros předpokládá vzestup bankovního sektoru. Opět se nemýlí. Investuje do zahraničních akcií a i tam má obrovský úspěch. Správně předpoví vzestup holandské, německé a japonské ekonomiky. Když končí sedmdesátá léta, jeho fond má závratnou hodnotu 33 miliard dnešních korun.
V té době se také poprvé stává významným mecenášem. Hradí stipendia černošským studentům v Jihoafrické republice, kde v té době panuje tvrdý apartheid. A také poskytuje peníze opozičním skupinám ve východním bloku, mezi nimi i Chartě 77.
Mohli mě zabít nacisté a mohl jsem plýtvat životem v komunistickém Maďarsku. Proto prosazuji myšlenku otevřené společnosti.
Pak ale přichází to, co se muselo dříve či později nevyhnutelně stát. Jedna Sorosova předpověď se nesplní. Spekuluje na pokles ekonomiky a ten nepřichází. První ztráta v historii fondu představuje 22 % jeho celkové hodnoty. Soros ztrácí image neomylného investora a s ní také polovinu investorů.
Je otřesený a ztrácí víru. Fond svěřuje manažerovi, odchází na odpočinek a podruhé se žení. Bere si dvadvacetiletou Susan. Užívá si života a s nadšením kvituje, že fond dosahuje přiměřeného ročního zhodnocení.
Pak ale přichází rok 1984 a s ním další vystřízlivění. Meziroční růst fondu klesá na 9 %. Soros je zklamaný. Vidí, že ani jeho nejlepší manažer nedokáže vést fond podle jeho představ. Dospěje k závěru, že fond může dostatečně dobře vést jenom on sám. Vrací se do práce a hledá příležitost k velké sázce.
Vidí ji v plánech prezidenta USA Ronalda Reagana. Ten snižuje daně a zvyšuje výdaje, aby snížil inflaci a posílil dolar. Soros sází proti Reaganovi a americkému dolaru. Nakupuje německé marky a japonské jeny. Má pravdu a díky velkému poklesu dolaru své investice více než zdvojnásobí.
Pak ale přichází druhý velký omyl jeho profesního života. Přichází o obrovské peníze a pouze díky úspěchu jiných investic neuzavře rok ve ztrátě. Ve svých 58 letech zjišťuje, že už ho riskování tak nevzrušuje jako dřív. Znovu se rozhodne odejít do důchodu a věnovat se naplno filantropii. Tentokrát si ale nástupce hledá pečlivěji.
Nachází jej Stanleym Druckenmillerovi. Než mu ale předá své životní dílo, rok jej sleduje a mentoruje. Teprve pak si je svým krokem jist, v čele Quantum Fundu končí a vydává se na dráhu, která z něj udělá hlavního záporáka mnoha konspiračních teorií i volebních kampaní: bude velkým mecenášem a vizionářem. Ke spekulacím se už vrátí jenom kvůli opravdu důležitým obchodům, jako je zmíněný pád britské libry.
Jako dítě jsem snil, že spasím svět. O tom asi sní většina dětí. Ale já ty sny uskutečnil ve větší míře, než je obvyklé.
Mecenášství
Ke svému dobrodějství využívá nadaci Open Society Foundations, která stojí na jeho životní filozofii. Chce budovat otevřenou společnost s respektem k lidským právům a transparentní státní správou. K jeho prvním velkým rozhodnutím patří podpořit disidenty v zemích východního bloku a trochu přispět k jeho rozpadu.
Krátce po něm založil Středoevropskou univerzitu (CEU). Ta měla původně sídlit v Bratislavě, ale kvůli protimaďarskému sentimentu slovenských nacionalistů z toho sešlo. V roce 1991 ji proto otevřel zčásti v Budapešti a zčásti v Praze. U nás v roce 1996 narazil na odpor Klausovy vlády a pražskou část přesunul do Budapešti.
Tam škola rostla, v roce 2017 tam studovalo na 1500 studentů ze 117 zemí světa. Pak ale vláda maďarského premiéra Viktora Orbána schválila diskriminační zákon a odmítla škole garantovat univerzitní svobodu. Brzy poté univerzita opět přesídlila. Postkomunistické země ve střední Evropě již Soros zkusil všechny, a tak teď škola působí ve Vídni.
Tím je vyřešen problém univerzity, ale ne Viktora Orbána. Ten Sorose v kampaních bezostyšně využívá nadále a doslova jej démonizuje. Využívá tak dezinformací, které o Sorosovi kolují. Vlastně je i spoluvytváří.*)
Díky němu se desítky let staré konspirační teorie o tom, že Soros je šedou eminencí světové ekonomiky a politiky, dostaly z nejtemnějších zákoutí internetu do maďarských veřejnoprávních médií.
Snoubí se v nich antisemitismus, islamofobie a teorie o iluminátské světovládě. Jsou populární i u nás, kde Soros podporuje několik neziskových organizací, nebo v USA, kde Sorose nesnáší Donald Trump. Není divu. Soros jej označil za podvodníka s narcistními rysy a nebezpečí pro civilizaci. V předchozích volbách vydatně podpořil Trumpova soupeře Joea Bidena a jakmile letos Biden z voleb odstoupil, okamžitě podpořil Kamalu Harrisovou.
Tedy, vlastně už ne on, ale jeho syn Alex Soros. Tomu totiž stařičký filantrop své impérium loni předal.
Alex bude pokračovat v otcových stopách. Vedle činnosti ve střední Evropě a podpory hodnotově spřízněných politických kandidátů to znamená mimo jiné podporu vzdělávání Romů, rozvoje lidských práv v zemích třetího světa nebo řešení klimatické změny.
Anketa
Je také jistě připraven na to, že pro autoritářské režimy včetně Maďarska, Ruska nebo Číny bude ztělesněním ďábla. Je žákem svého otce, jenž se už přes třicet let směje tomu, že by podle konspiračních teoretiků měl být vládcem celého světa, kterému podléhají i ilumináti, Rotschildové a dost možná i mimozemšťané.
Ve svých 94 letech si snad George Soros konečně dopřává odpočinek vedle o čtyřicet let mladší třetí ženy Tamiko. Nebo dál vymýšlí, kde by vydělal nějakou tu miliardu a za co prospěšného by ji pak utratil?
*) Tvrdí zejména, že Soros se vměšuje do maďarské politiky a řídí přísun migrantů do země. Trnem v oku jsou mu neziskové organizace, které Soros podporuje. Snaha je omezovat je jednou z třecích ploch Orbánova autoritářského režimu s Evropskou unií.
Zdroje: Tivadar Soros. Středoevropská univerzita. The Great Speculator - The Mysterious Life of George Soros. CEU. George Soros conspiracy theories. Creative Commons Attribution 4.0. Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0. Megadonors George and Alex Soros swiftly back Kamala Harris as Democratic nominee.