Článek
Pokud bychom si dělali obrázek o situaci pouze z Vanceova projevu, museli bychom nabýt dojmu, že se dopouštíme chyb v prvních dospělých krocích a starší bratr z USA nás přijel poučit o životě. Šel na to systematicky.
„Zavzpomínal“ na doby studené války, v níž jedna ze stran „cenzurovala disidenty, zavírala kostely, rušila volby“, ale naštěstí studenou válku prohrála, protože nerespektovala svobodu slova. No, není to sice úplně přesné, ale budiž. Jenže pak přešel k tomu, že „se s vítězi studené války něco děje“, hovořil o vnitřním nepříteli a zmínil několik příkladů údajného porušování práv. Postupně se ukázalo, že kritiku demagogicky směřuje na Evropskou unii.
Přitom vyslovil několik zřejmých nepravd.
Zrušení rumunských voleb
Do Evropy si kopnul s tím, že „pokud její demokracii porazí Rusko s digitální inzercí za pár milionů, demokracie asi v první řadě nebyla dost silná.“ Ve skutečnosti však v Rumunsku nešlo o „digitální inzerci za pár milionů“, nýbrž o součást dlouholeté hybridní války, vlivové operace v ceně mnoha miliard.
Rumunský ústavní soud ve skutečnosti volby zrušil, protože jeden z kandidátů získal nezákonnou výhodu nad ostatními, hrubě zasáhl do jejich práva být volen. Můžeme si o tom myslet leccos, ale nemůžeme říci, že by někdo byl soudem zkrácen na svých právech. Zrušení voleb potvrzuje funkčnost rumunské demokracie, nikoliv její selhání.
Trumpovy USA mají pro zájmy Ruská větší pochopení než pro zájmy svých spojenců.
Jinak to vypadalo před čtyřmi lety v USA: Vanceův šéf Donald Trump tehdy prohrál volby, ale odmítl to uznat a prohlásil je za zfalšované. Napadl je u desítek soudů, ale jelikož neměl a nemohl mít důkazy, všechny soudy prohrál. Proto se následně pokusil převzít moc v zemi násilím.
Dodnes odmítá uznat, že tehdy volby spravedlivě prohrál; Vance se tomu vyhýbá také. Zdá se tedy, že podle nich je v pořádku napadnout volby u soudu a neuznat rozsudek nebo dokonce podnítit povstání.
Nyní Vance, který neuznává rozsudky soudů o amerických volbách v roce 2020, odmítá uznat i výrok rumunského soudu o zrušení výsledků voleb na základě důkazů za porušení práva na základě „křehkých tvrzení tajné služby“. Z výroku tehdejšího eurokomisaře Thierryho Bretona, že pokud by to bylo nutné, něco podobného se stane i v Německu, pak Vance vyvozuje, že výsledky voleb v Evropě určuje EU.
Ve skutečnosti ale neexistuje mechanismus, kterým by evropská komise nebo kdokoliv jiný mohla z moci úřední ovlivnit volby. Breton pouze upozorňoval, že vměšování cizí moci do voleb v evropských státech v Evropě nebudeme tolerovat v duchu platných zákonů.
I v tomto ohledu by si Vance měl zamést především před vlastním prahem. USA jsou si vědomy, že Rusko významně ovlivnilo výsledek voleb v roce 2016 ve prospěch Donalda Trumpa. Vyšetřování ovšem bylo velmi problematické, mimo jiné kvůli Trumpovým lidem, kteří odpírali svědectví nebo křivě vypovídali a od Trumpa za to dostávali milosti.
Podle Vance by soud neměl rušit volby. Jeho šéf přitom před 4 lety volby soudně napadl šedesátkrát. Když to nepomohlo, pokusil se o puč.
Údajný zákaz modliteb v Británii
Dalším případem, na kterém Vance ilustroval údajné problémy Evropy se svobodou, je tvrzení o nespravedlivém soudním procesu Brita Smithe-Connera, který se podle Vance „3 minuty neškodně modlil před potratovou klinikou“
Dnes už obdobné obtěžování žen zakazuje zákon, který mimo jiné zakazuje veřejné modlitby v okruhu 200 metrů od potratových klinik. Podle Vance tím ovšem kriminalizuje i poklidné modlitby uvnitř okolních obydlí a skotská vláda prý rozesílá lidem dopisy, aby se doma nemodlili.
Jsou to naprosté nesmysly.
Moderování obsahu sociálních médií
Vance přišel také s tvrzením, že „komisaři evropské komise varovali občany, že mohou vypnout sociální média v období občanských nepokojů v případě, že zaznamenají nenávistný obsah“. Dodal, že policie v Evropě „tvrdě zasahovala proti občanům, kteří se dopustili protifeministických výroků“.
Z těch hloupých postfaktických lží americký viceprezident vydedukoval, že svoboda slova je v celé Evropě na ústupu. Prý to souvisí s moderováním obsahu sociálních médií a může za to Biden.
Jeho názory ovšem působí opačným dojmem: lživý obsah sociálních médií je už natolik rozšířený a nebezpečný, že ho na mezinárodních konferencích cituje viceprezident USA. Přístup k moderování bychom tedy měli spíše zpřísnit, abychom umožnili orientaci v realitě i méně bystrým politikům.
Ve skutečnosti v Evropě moderujeme především obsah, který odporuje našim zákonům, například podněcuje k trestné činnosti nebo k nenávisti ke skupině obyvatel. Tedy tam, kde lidé nadužitím vlastní svobody slova zasahují do svobody někoho jiného. Varování o vypnutí sociálních médií v souvislosti s občanskými nepokoji a nenávistným obsahem neexistuje.
„Švédská vláda odsoudila křesťanského aktivistu“
„Švédská vláda odsoudila křesťanského aktivistu v souvislosti s pálením koránu, kvůli kterému byl zavražděn jeho kamarád,“ tvrdil také v projevu Vance. „A jak soudce chladně poznamenal, švédské zákony, které by měly chránit svobodu vyjadřování, ve skutečnosti nepředstavují, cituji, povolenku říkat nebo dělat cokoliv, co by hrozilo se dotknout skupiny, která tomu věří.“
V tomto případě se Vanceovo podání od reality tolik neliší. Švédský občan Salwan Najem skutečně dostal u soudu (nikoliv od vlády) pokutu a podmínku za čtyři pálení koránu. Soudce skutečně konstatoval, že „svoboda vyjadřování nepředstavuje povolenku říkat nebo dělat cokoliv“.
Míru svobody projevu a její konflikty s jinými právy řeší v evropských demokraciích soud — a tak to má být.
Teroristické útoky
Vance se cítil povolaný vyjádřit také k teroristickému útoku, ke kterému došlo v Mnivhově krátce předtím. Prý se jedná o teroristický útok podle obvyklé šablony. „Žadatel o azyl, často mladý muž okolo 25 let, policii známý, najede autem do davu a rozbije komunitu,“ vysvětlil Vance, jak mají takové útoky v Evropě probíhat a uvedl to jako důvod ke změně přístupu.
I tentokrát se však americký viceprezident mýlil. Toto není běžná šablona teroristického útoku v Evropě.
Není to zdaleka poprvé, co terorista použil auto, ale častější z braní je nůž. A islamisté zdaleka nejsou nejčastjšími pachateli terorismu na Starém kontinentu. Podle zprávy Europolu došlo během roku 2023 v celkem 7 státech EU k celkem 120 útokům, z toho 98 dokonaným, 13 překaženým a 9 nezvládnutým. Z nich celkem sedmdesát spáchali separatisté (všechny dokonali), 32 levice nebo anarchisté (dokonali 23). Až na třetím místě byli džihádisté s 14 útoky, z nichž dokonali pouze 5. Za nimi už skončili pouze pravicoví extremisté, kteří připravovali 2 útoky a policie jim překazila oba.
Vance zmínil i oblíbené téma prezidenta Trumpa, výdaje evropských partnerů na zbrojení. Skutečně jsme do armád investovali méně, než jsme se zavázali. Na nápravě už ale pracujeme a Evropa jako celek brzy překoná očekávání. Současně bychom si měli připomenout, že za celou existenci NATO došlo k aktivaci spojenectví a článku 5 pouze jedinkrát, a to po 11. září 2001. Tehdy se státy NATO postavily za USA. Situace tedy není taková, že by někdo parazitoval na vojenské síle Spojených států.
„Evropa by měla do dialogu zapojit populistické extremisty“
Vance se pozastavil i nad tím, že organizátoři na konferenci nepozvali populistické politiky z extrémních částí politického spektra. Tvrdí, že Evropa by s populistickými extremisty měla jednat, zapojit je do dialogu.
V Evropě, stejně jako v USA, vládne vítěz voleb. Ve většině evropských států i v evropském parlamentu to je naštěstí možné bez populistických extremistů, jejich touhy po nadvládě, manipulací a her na emoce.
Přesto mají možnost se do politického dialogu zapojovat. Nevyužívají ji, netouží totiž po dohodě nebo hledání řešení. Chtějí realitu zaplevelit a nahradit svými žvásty, zblbnout voliče a usurpovat si moc.
I v Mnichově přinejmenším jeden takový byl — sám J.D. Vance. Zastupoval tam Donalda Trumpa, muže, kterého před 10 lety pro jeho extrémní názory a populismus označil za amerického Hitlera. Nyní, už jako jeho spolupracovník, vyplýtval možnost dialogu tak, jak je u populistických extremistů obvyklé.
***
Americký viceprezident je vzdělaný člověk, který má k dispozici výstupy tajných služeb i spoustu poradců, takže patří k nejlépe informovaným lidem na světě. Přesto do Evropy přijel s projevem plným nepřesností, nepravd a lží. Nemáme důvod věřit, že to byla náhoda, že se nějak pletl. Jako pokrytec a demagog se choval naprosto vědomě, ať už tím sledoval cokoliv.
A tak si snad konečně připustíme, že jsme s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu alespoň na 4 roky přišli o nejsilnějšího spojence, USA, nebo se ten spojenec přinejmenším stal povýšeným a nevyzpytatelným.
Ironií je, že zatímco nás v Evropě Vance poučoval o svobodě slova, jeho kumpáni v Americe pokračovali v potlačování právě svobody slova, ale i četných dalších práv. Přitom Amerika v zajišťování svobody slova už předtím zaostávala za Evropou.
Americký viceprezident se tedy ve svém demagogickém projevu plném pokrytectví pletl i v tom, že má právo nás poučovat o svobodě slova. Mohl by se jí u nás naopak učit.
