Článek
Majitel soukromé vágnerovy armády Prigožin (považované za teroristickou organizaci) si již několik měsíců stěžoval na přístup velení ruské armády. Hlavně na ministra obrany Sergeje Šojgu. Kritika tak vysoce postaveného činitele je v Rusku neodpustitelná. Zvlášť od té doby, co začala válka. Komentátoři proto tvrdili, že Prigožinovi se nejspíš brzy stane nějaká nehoda.
Místo toho přišla vojenská vzpoura, kterou si odborníci na Rusko nedokázali představit ani v těch nejdivočejších snech. 23. června 2023 večer Prigožin oznámil, že ruská armáda zaútočila na pozice vágnerovců na Ukrajině. A že 25000 vágnerovců dá stát do pořádku.
Pak šokoval celý svět: přešel od slov k činům. Jeho žoldnéři se dali do pohybu a během noci překročili ruské hranice.
Vítání v Rostově na Donu
Další šok přišel, když vágnerovci bez obtíží obsadili město Rostov včetně vojenských základen. Obyvatelé Rostova zaplavili internet fotkami a videy obsazeného města. Už bylo jasné, že nejde o nějakou dezinformační kampaň.
Svět viděl, že ruská armáda město vůbec nebránila. A fascinovaně sledoval, jak lidé Prigožinovy žoldnéře nadšeně vítají nebo se s nimi přinejmenším v klidu baví.
Obraz autoritářského státu, kde se bez vědomí diktátora nešustne ani stéblo trávy, se během několika hodin rozpadl.
Najednou to vypadalo, že vzpoura může mít šanci na úspěch. Komentátoři upozorňovali, že Putin možná v Rusku nemá jednotky, které by vágnerovce zastavily. Všechny totiž alokoval na Ukrajinu.
Opravdu Putin zůstal v Kremlu?
Tou dobou už v Moskvě zavedli bezpečnostní opatření. V ulicích bylo vidět obrněnce Národní gardy, jejímž hlavním úkolem je obrana Vladimira Putina. Bylo však zřejmé, že obránci jsou výrazně slabší, než vzbouřená žoldnéřská armáda.
Dělníci rychle odstraňovali náborové billboardy vágnerovců.
Putin vystoupil v televizi už v brzkých ranních hodinách, aby vzpouru odsoudil. Během dne se neukazoval. Podle serveru FlightRadar24 z Moskvy směrem k Petrohradu odletělo jeho osobní letadlo, které slouží i jako mobilní velitelství armády. Mluvčí Dimitrij Peskov ale tvrdil, že Putin zůstal v Kremlu. Důkazy o tom nepředložil.
Chceme hlavu ministra obrany
Prigožin průběžně zveřejňoval statusy a videa. V těch vysvětloval, že nechce svrhnout Vladimira Putina, ale vedení armády. O ministru obrany Šojguovi se zásadně vyjadřoval jako o „Tuvanském degešovi.“ Požadoval, aby Putin odvolal Šojgua a velitele štábu Gerasimova.
Razie v Prigožinově sídle
Mezitím ruské bezpečnostní složky zajistily Prigožinovo luxusní petrohradské sídlo. Na internetu zveřejnily fotky automatických zbraní, zlatých cihel, sbírky paruk, falešného pasu, vycpaného aligátora, fotky popravených obětí, fotky Prigožina v převlecích, krabičky s bílým práškem a ekvivalent více než miliardy korun v různých bankovkách.
Z vyjádření Prigožina bylo patrné, že nálezy jsou autentické.
Na Moskvu!
Okolo deváté ráno už vágnerovci bez odporu obsadili město Voroněž. Pak pokračovali po dálnici na Moskvu. Přitom sestřelili šest vojenských vrtulníků a jedno letadlo.
V tu chvíli by většina sledujících dala ruku do ohně za to, že Putin vágnerovce konečně vojensky zastaví. A opět, jako už několikrát, se pletli.
A huge Wagner / renegade Russian army convoy is in Voronezh oblast and on the way Moscow. I counted no less than 72 vehicles and the camera was several times not pointing at the road. Could be 100 or more.#Coup #Russia #Voronezh #Moscow pic.twitter.com/rbjHg9H5TE
— (((Tendar))) (@Tendar) June 24, 2023
Zatímco jednotky FSB před moskvou stavěly provizorní barikády, vzbouření žoldnéři se zastavili 200 km před Moskvou. Tehdy jsme nevěděli proč. Dnes už víme, že Prigožin v té době telefonoval s šéfem bezpečnostní rady Patruševem a dalšími blízkými lidmi Vladimira Putina.
Vzpoura končí po telefonátu Lukašenka
V odpoledních hodinách jsme se dozvěděli, že běloruský prezident s Prigožinem dojednal ukončení vzpoury. Rusko slíbilo, že je za vzpouru nebude stíhat, což potvrdil mluvčí Peskov. Ve večerních hodinách se jednotky vágnerovců začaly stahovat.
V tu chvíli nebylo jasné, proč ruskou vzpouru řeší běloruský prezident. Později se ukázalo, že Prigožin byl ochoten jednat jedině s Putinem a Putin s ním jednat nechtěl. Uznal by tím povstání. Telefonát s jinou hlavou státu umožnil Prigožinovi i Putinovi zachovat tvář a dohodnout podmínky.
Prigožin a velká část vzbouřenců se přesunula do Běloruska. V Rusku zřejmě proběhla menší čistka. Zmizel třeba velitel letectva generál Surovikin, který byl považován za „čestného člena“ vágnerovců a mohl mít o vzpouře informace předem.
Komentátoři spekulovali, co se bude dít. Prigožinovi předpovídali smrt v důsledku nehody. A ministrovi Šojguovi, že bude odvolán s odstupem času, aby to nevypadalo, že Putin ustoupil vydírání vzbouřenců. Narozdíl od předpovědí v průběhu povstání tyto dvě vyšly dokonale.
Letecká havárie
Přesně měsíc po povstání Prigožin se svou pravou rukou Utkinem a dalšími veliteli vágnerovců zahynuli v Rusku při letecké havárii. Putin v ruské televizi naznačil, že mrtví velitelé žoldáků byli pod vlivem. Málokdo ale věřil, že nešlo o popravu přímo na příkaz Putina.
Armádě vágnerovců nějaký čas velel Prigožinův syn Pavel. Na podzim 2023 byla včleněna do pravidelné ruské armády. Putin pečlivě zlikvidoval zbytky velící struktury zpupného Prigožina. Jak naložit se vzpomínkami na něj je úkol pro ruské propagandisty.
Sergej Šojgu skončil
Letos v květnu, když už se o vzpouře vágnerovců nemluvilo, odvolal Putin svého přítele Sergeje Šojgua z postu ministra obrany a zahájil čistku mezi Šojguovými úředníky. Obvinění z korupce jsou na denním pořádku a na obviněné vlastně padá vina za tragický výkon ruské armády na Ukrajině i vzpouru vágnerovců.
Válečnému zločinci Prigožinovi se tak posmrtně plní přání. Do čela ministerstva obrany Putin postavil ekonoma Bělousova, který má mj. zefektivnit zásobování armády.
Vzpomínky a propaganda
Samotný Prigožin a jeho již neexistující armáda žoldáků zůstávají v srdcích radikální části ruské veřejnosti.
Ruská propaganda se nesnaží je úplně vymazat. Trpělivě doplňuje nové narativy, akcentuje službu Rusku a příběh vzpoury vynechává. V médiích protlačuje jiného plešatého Prigožina, jehož fotky se ve vyhledávačích každým dnem posouvají nahoru a pozvolna nahrazují fotky mrtvého oligarchy a jeho vzpoury.
Časem převáží vzpomínky na „hrdinné“ bojovníky a tažení na Moskvu zůstane spornou historkou. Jediným vítězem vzpoury zůstane diktátor Vladimir Putin.
Otázkou zůstává, co přesně se tehdy Prigožinovi honilo hlavou, co si od svého tažení sliboval. Nesouviselo jeho rozhodnutí s tím bílým práškem, který měl doma v krabičkách?