Zbohatnu na loterii, řekl si správce trezoru a „půjčil“ si 157 milionů. Skončil na popravišti

Bylo pondělí 16. dubna 2007 ráno. Ředitel chan-tanské pobočky Zemědělské banky Číny několikrát vytočil telefon správce trezoru, který nepřišel do práce. Když se nedovolal, zkusil zavolat ještě jeho kolegu, který měl volno. Bez úspěchu.

Aktivoval tedy nouzový klíč a trezor otevřel sám. Zjistil, že tam je podezřele málo bankovek, zcela chybí několik boxů s penězi a ke všemu se po zemi válí tikety státní loterie.

Zavolal policii a snažil se pochopit, co se to vlastně stalo.

Ten absurdní příběh začal o půl roku dříve.

Jeho hlavním hrdinou je třiatřicetiletý správce trezoru banky Ren Siao-feng. Práci dostal díky protekci, ale neměl ji rád. Vždyť musel počítat cizí peníze a přitom byl sám chudý. Přišel ale na to, jak zbohatnout: vyhrát jackpot v loterii.

Byl vášnivý pověrčivý hráč. Pravidelně sázel tikety, sledoval slosování a zapisoval si tažená čísla. Čím déle to dělal, tím silnější měl dojem, že odhalil systém, podle kterého padají jackpoty.

Věřil, že na tom zbohatne a sázel všechny peníze, které mohl. V malém to ale nefungovalo, a tak prohrával výplatu za výplatou. Aby trefil jackpot a svůj systém zhodnotil, potřeboval vsadit obrovskou hromadu tiketů. Kde na to vzít?

Kdyby si na loterii mohl půjčit, půjčku by klidně za pár dní splatil z výhry. Jenže: kdo by mu půjčil na loterii? Banka určitě ne. I když…

Tak ho napadlo, že jako správce trezoru je jediným člověkem, který si v bance může půjčit, aniž by se musel ptát. Kdyby si na den nebo dva odnesl peníze a po výhře je vrátil, poznal by to někdo? Nejspíš ne.

Rozhodl se to zkusit.

Byl tu jediný problém: peníze musel z banky vynést ven. Nejjednodušší mu připadalo provést krádež pozdě večer, kdy zůstával v bance sám s dvěma nočními hlídači, které dobře znal. Po jistém váhání je oslovil, nabídl jim úplatek a oni souhlasili, že ho nechají vynést tašku s penězi.

Pak už mu nic nebránilo věc provést. 10. října 2006 večer prošel banku a zkontroloval, že v ní je sám s hlídači. Pak vstoupil do trezoru, otevřel tašku a plnil ji penězi. Přitom je pečlivě počítal, aby později věděl, kolik vrátit. Vešlo se mu tam 200 tisíc juanů, ekvivalent dnešních 600 tisíc Kč.

Vyšel z trezoru a rychle směřoval k východu z banky. Hlídači jej pustili ven, kde si tašku uložil do auta. Pak se vrátil dovnitř, znovu spustil kamery a dokončil směnu, jako by se nic nestalo.

Celý druhý den sázel tikety, které podle jeho systému měly vyhrát. A co čert nechtěl: jackpot sice nezískal, ale v té hromadě losů se sešlo dost výher, aby za vsazených 600 tisíc korun vyhrál 850 tisíc. Hned si je vyzvedl a příští směnu vrátil „půjčku“ do trezoru.

Cítil se skvěle. Ověřil si svůj výherní systém a měl teď dost peněz, aby ho mohl používat. Byl si naprosto jistý, že brzy bude velmi bohatý.

V práci byl duchem nepřítomný a ve volnu si vypisoval tikety. Jenže se mu nějak nedařilo. Výhry nepokrývaly ani náklady na sázky a peníze mu ubývaly, až za několik týdnů došly.

Přesto si ale byl naprosto jistý, že jeho systém funguje — jen musí sázet dál! Rozhodl se akci zopakovat ve velkém.

Potřeboval si vypůjčit na delší dobu a vyšší částku. Čím víc, tím líp — vždyť díky svému systému ty peníze znásobí a vrátí.

Potíž byla, že kolega z druhé směny by si tak velkých nesrovnalostí ve výkazech musel všimnout. Navázal s ním proto konverzaci a nevěřil, jaké má štěstí. O rok starší Siang-jing také sázel loterii, měl zájem zbohatnout a byl pověrčivý. Do plánu sázet peníze banky se náruživě zapojil.

Během března 2007 průběžně vynášeli hotovost z trezoru a obratem ji utráceli za loterii.

Štěstí jim však nepřálo, prohrávali. Snažili se ztrátu dohnat a o to více pak kradli. Jenže prohrávali dál a jackpot nikde. A tak celkem postupně vynesli a prohráli 2 tuny bankovek v hodnotě okolo 100 milionů dnešních korun. Nejspíš si ani neuvědomovali, že spáchali největší bankovní krádež v historii Číny.

Naopak si ale uvědomovali, že v trezoru viditelně chybí množství bankovek. Tak obrovské manko už nezvládali zakrýt falšováním výkazů. Prozrazení bylo otázkou času. Zoufale přemýšleli, jak to vyřešit. Rozhodli se celou akci zopakovat ještě naposledy, tentokrát ukrást co nejvíc a utéct.

Na černém trhu si proto obstarali falešné doklady. 14. dubna 2007 z banky vynesli 6 boxů s bankovkami za 57 milionů korun. Ještě tentýž den skoro všechny ukradené peníze vsadili na nejbližší slosování. Pak se rozloučili a utekli každý jinam.

Jak už víme, v pondělí 16. dubna ráno přivolal ředitel policii. Ta vyhlásila po Siao-fengovi a Siang-jangovi celostátní pátrání, pak začala procházet účetní i bezpečnostní záznamy. Ještě tentýž den zatkla oba noční hlídače. Když spočítala, kolik peněz chybí, vypsala vysoké odměny za informace vedoucí k dopadení uprchlíků.

Siang-janga zatkla už za dva dny v Pekingu spolu s mužem, u kterého se ukrýval. Siao-fenga zatkla za tři dny v Lien-jün-kangu v bytě, který si pronajal. Udali ho tři lidé: taxikář, majitel bytu a prodavačka aut. Později si rozdělili odměnu; každý si přišel na ekvivalent čtvrt milionu korun.

Pachatelé měli u sebe dohromady ekvivalent 12 milionů korun — a k tomu samozřejmě spoustu tiketů. V době slosování už ale byli ve vazbě.

Před soudem stanuli v březnu 2008. V té době čínská veřejnost volala po řešení všudypřítomné korupce a případ zpronevěry gigantické částky si říkal o exemplární potrestání. Soudce byl proto velice přísný.

Oba hlídače poslal do vězení na 5 let, stejně jako člověka, který Siang-jangovi na útěku poskytl úkryt. Siao-feng a Siang-jang si vyslechli rozsudek smrti. Odvolali se, ale Nejvyšší lidový soud jim trest nezmírnil.

Byli zastřeleni 31. března 2008.

Zdroje: 2007年，河北男子从银行金库盗走5100万. 2 bank staff executed over record theft. The bizarre story of China's most prolific bank-robbers, who stole literal tons of cash and spent it on losing lotto tickets. Jackpot. Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0.