Článek
Ve třetině volebních obvodů skončily volby do horní komory Parlamentu, tedy do Senátu. Teď se mluví o vítězích a poražených, ale ne o tom, že vítězství může být zanedlouho vítězstvím Pyrrhovým, a že největším poraženým je sám Senát Parlamentu České republiky.
Volební účastí dali občané České republiky najevo, jakou vážnost u nich tato parlamentní komora má.
Ono se ani není čemu divit. Hodně lidí převážně vnímá Senát jako sbor, který způsobuje prodlužování legislativního procesu. Tím, že sněmovnou schválené vládní předlohy neschválí a vrací je zpět do sněmovny, kde jsou pak teprve definitivně schváleny. To se projevuje nejvíc, když je jiné politické složení ve vládě a ve sněmovně, a v senátu.
O jiné činnosti horní parlamentní komory volič moc informací nemá. A když k tomu řekne jeden ze senátorů, že jako senátor stihne vykonávat i jiné funkce a činnosti, protože Senát Parlamentu ČR se neschází až tak často, tak je výsledkem výše zmíněná volební účast.
Dá se předpokládat, že k právě uplynulým volbám do Senátu přišli pravděpodobně nejvíc příznivci té části politického spektra, kterým se nelíbí současná převaha jedné jeho části.
Při tak malé účasti a při takovém pravděpodobném složení voličů, není potřeba ani moc hlasů k tomu, aby kandidát uspěl či neuspěl.
JUDr. František Mikeš
