Článek
V Dubaji se koná konference OSN o změně klimatu, která je označována jako COP 28, jelikož se jedná již o 28. konferenci na toto zásadní celosvětové téma. Lze předpokládat, že bude přijata řada strategií, kdy Česká republika se prostřednictvím premiéra Petra Fialy zejména přihlásila v rámci náhrady fosilních paliv k rozvoji jaderné energetiky.
Dále budou zajisté přijímány různé závazky k eliminaci nepříznivého klimatického vývoje. Ke škodě věci však tyto závazky běžně mívají pouze proklamativní charakter. V reálné politice jednotlivých zemí pak tyto závazky narazí ve vztahu k volebním preferencím na problematiku životní úrovně. V některých zemích jako v sousedním Německu až na otázku blahobytu. Zejména však narazí s ohledem na sponzorské dary na zájmy byznysu, kterému jde vždy na prvním místě o peníze. Nemusí kapat, hlavně když to sype. Pro řadového občana je tak podstatné, že tyto závazky mnohdy jaksi zůstávají pouze na papíře a skutečnost je jiná. Nepříznivá. V souvislosti s konferencí COP 28 tak již bylo prezentováno, že ne všechny závazky ze stěžejní Pařížské konference z roku 2015 jsou naplňovány.
Proklamace nestačí – vláda České republiky musí bojovat s nepříznivým vývojem klimatických změn skutky
Premiér Fiala ve svém vystoupení na úvod dubajského summitu vyzval ke klimatické odpovědnosti. K tomu řekl: „Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého.“ Dejme toto zásadní vyjádření na jednu misku vah.
Na druhou misku položme např. vyjádření Petra Fialy z nedávné konference „Česko na křižovatce“, kdy nastínil body své přehnaně optimistické vize České republiky coby hlavní křižovatky Evropy, přičemž uvedl čtyři hlavní oblasti, kterých by se jeho vize měla týkat: doprava, energetika, technologické inovace a kultura. Pozorný čtenář si zákonitě musí položit otázku: „A kde zůstala ve vizi Petra Fialy ochrana životního prostředí a boj proti nepříznivým klimatickým změnám?“
Otázka je s ohledem na výše citovanou specifikaci jedné z největších globálních výzev a přihlášení se ke klimatické zodpovědnosti zcela na místě, a to i vzhledem k tomu, že mezi čtyřmi vyjmenovanými hlavními oblastmi byla v proslovu Petra Fialy i kultura. Tj. oblast mimo hospodářskou sféru. Pravdou je, že Petr Fiala se dne 1. září 2023 dotkl i oblasti životního prostředí. Ale zcela na okraj v krátké poznámce, když bláhově připouštěl, že když se hospodářskému sektoru podaří naplnit jeho vizi, povede to k lepšímu životnímu prostředí. Že jako možná zůstanou byznysu i nějaké drobné pro boj s klimatickými změnami a na ochranu životního prostředí.
Možná, neboť i premiér Fiala již pravděpodobně pochopil v souvislosti s avizovaným zdražením potravin od 1. ledna 2024, že byznysu jde vždy pouze o peníze a jeho sliby jsou pouhá slova. Je tedy žádoucí, aby zejména vláda včetně premiéra Fialy vzala na vědomí i v oblasti boje proti nepříznivému vývoji klimatických změn a v oblasti ochraně životního prostředí, že je ošidné očekávat od podnikatelské sféry nějaké vstřícné kroky spojené s náklady a tím menšími zisky. I v těchto oblastech jde byznysu opět především o peníze.
Výsledkem porovnání dvou vyjádření premiéra Fialy na našich pomyslných vahách je tak zákonitě konstatování, že dubajské vystoupení lze v tomto případě krátce shrnout třemi krátkými slovy: „bla, bla, bla“, jelikož boj proti nepříznivým klimatickým změnám a ochrana životního prostředí byla jednou z největších globálních výzev naší doby již 1. září 2023. Tak proč tyto otázky premiér Fiala s ohledem na klimatickou zodpovědnost nezahrnul do své vize Česko hlavní křižovatka Evropy?
To, jak evropští představitelé včetně našeho premiéra rozdílně vystupují v záři reflektorů na světových a evropských summitech a jak následně poněkud nebo zcela odlišně konají ve svých zemích, je příčinou, proč např. cíle stanovené v roce 2015 na stěžejní Pařížské konferenci nejsou naplňovány. Navíc nesmíme ani zapomenout, že právní řád České republiky dlouhodobě definuje i pojem trvale udržitelný rozvoj, tj. zachování životního prostředí na ústavou dané příznivé úrovni.
Příkladem odlišného konání české vlády je např. podsunutí přílepku týkajícího se těžby tzv. strategických surovin do novely liniového zákona. Mezi tzv. strategické suroviny byla zahrnuta i těžba štěrkopísku. Pokud vezmeme do úvahy různé záměry na těžbu štěrkopísku, které v poslední době narazily na nesouhlasné postoje veřejnosti, jakož i místních samospráv, je na místě zásadní otázka: „Jaký můžeme očekávat výsledek v režimu strategických surovin pro tyto uvažované těžby štěrkopísku?“
Na příkladu prozatím neúspěšného záměru OV6255 „Stanovení dobývacího prostoru Lohenice IV a následná těžba štěrkopísku v I. etapě“, který předpokládal v konečném horizontu trvalé vykácení 120 ha lesa, přičemž v záměru bylo jaksi zcela nestydatě v tabulce č. 24 konstatováno, že vliv na les bude nevýznamný až nulový, lze nastínit pravděpodobný vývoj. Štěrkopísek ve výhradním DP Lohenice IV bude prohlášen za strategickou surovinu a občané Pardubicka by se pomalu měli připravovat na vykácení velké výměry lesních pozemků za účelem čtyřnásobného zvětšení plochy písníku Mělice, jakož i v nejbližších obcích na snížení hladiny podzemních vod.
V České republice zoufale chybí pro účinný boj s klimatickými změnami strategická koncepce zabývající se mimoprodukčními funkcemi lesa (produkce kyslíku, pohlcování oxidu uhličitého, zachycování prachu včetně částic PM10 a PM2,5 atd.). A tak si les kácí pro své záměry, komu se umane bez ohledu na nepříznivý vývoj klimatických změn. Není tedy divu, že již i soud konstatoval, že Česká republika dělá málo pro ochranu klimatu.
Česká republika je velmi ohrožena změnou klimatu
Premiér Petr Fiala v úvodu svého vystoupení na dubajském summitu v souvislosti s klimatickými dopady řekl: „Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné.“ Toto vyjádření spojil s příslibem poskytnutí 90 milionů korun do klimatického fondu solidarity.
Jak je to s ohrožením změnou klimatu v České republice? Dne 12. 7. 2023 byla zveřejněna zpráva o stavu klimatu v Evropě za rok 2022. V ní se konstatuje, že Evropa je z celosvětového hlediska regionem, který se nejrychleji otepluje, kdy průměrné globální oteplování v Evropě dosáhlo oproti osmdesátým létům 20. století dvojnásobné hodnoty. Extrémní vlny veder, sucha a lesní požáry si v roce 2022 vyžádaly více než 16 000 hlášených úmrtí.
Co se týče České republiky je nutno vyjít z nepříznivé situace spočívající ve skutečnosti, že ve stavu životního prostředí jsme na nelichotivém 22. místě mezi státy EU. Podstatné je, že rovněž patříme, co se týče produkce skleníkových plynů, mezi nejhorší státy EU. Skleníkových plynů vyprodukujeme na jednoho obyvatele více jak Čína nebo Indie. Tímto Česká republika významně negativně ovlivňuje změnu klimatu.
Pro posouzení vlivu změny klimatu na ČR jsou podstatná tato data. Ohledně dopadů sucha je Česká republika nejhorší mezi státy EU, tj. s 16 % české půdy, která trpí suchem, jsme obsadili v EU poslední 27. místo. Dlouhodobě se v České republice rovněž zhoršuje zdravotní stav stromů a jejich schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Ohledně zachycení CO2 došlo v České republice např. v roce 2022 k poklesu na 12 771 tun oproti 13 564 tunám CO2 v roce 2021. V tomto ukazateli jsme opět nejhorší v rámci EU, přičemž nepříznivý vývoj ohledně dopadů sucha a schopnosti stromů pohltit CO2 prokazatelně dokládá, že česká kotlina je velmi ohrožena změnou klimatu, a to i s ohledem na fakt, že na samotnou Evropu nejvíce dopadá globální oteplování.
Je tedy nanejvýš naléhavé, aby si čeští politici a české vlády včetně té premiéra Fialy ve vztahu k ohrožení změnou klimatu zametli před vlastním prahem a udělali pořádek na našem malém středoevropském dvorečku.
