Článek
Cimrman nakonec do Sao Paula dorazil necelé tři roky od vyplutí z Milána, když to omylem vzal zkratkou pře Austrálii.
Když se vylodil se vylodil, vrhl se na opravu tehdy ještě drátového telegrafu, což dostal v Itálii za úkol od svého kamaráda Marconiho. Při práci Cimrmana napadlo, jak udělat telegraf bezdrátový. Po opravě tedy Cimrman odeslal náčrtek Marconimu, ale kvůli vzrušení z nového vynálezu podcenil dvě zkušenosti, jednak Marconi ještě neměl přijímač obrázků, krom samotných teček a čárek, a jednak neměl dekodér jpeg obrázků, který Cimrman právě vynález. Naštěstí dokumentaci poslal i klasickou poštou, tak nebylo nic ztraceno.
Když Cimrman dokončil svůj původní úkol, vydal se do Panamy, aby vyjednal a zrealizoval stavbu Panamského průplavu, aby si pro příště zkrátil cestu mezi Sydney a Sao Paulem.
Rio de Janeiro by dnes byly jen dvě zapadlé rybářské pláže, kdyby se jednoho lednového večera během plavby z Panamy, na které byl Jára Cimrman, u většiny posádky nezačaly projevovat příznaky střevní chřipky, nemusela u jedné z nich nouzově přistát.
Když kormidelník přirazil loď k molu a plavčík spustil plošinu, vyběhl Cimrman k nejbližším záchodům v přístavu, ovšem nejednalo se o klasický sprint a o poněkud rozhoupanou rychlou chůzi s neefektivně rozhazujícími rukami. Což dostatečně zaujalo místní děti a puberťáky, aby si z Cimrmana začali dělat legraci a napodobovat ho. Naštěstí Cimrman doběhl včas, ale tím oblíbená dětská hra známá jako šikana ještě neskončila. Tehdy oblíbená dětská hra, dnes si již děti hrají jinak.
Pak Cimrman již klidně odešel k lékaři do nemocnice k léčení, kde byl pár dnů upoután na lůžku, kde ho ve spánku děti občas vylepšily rtěnkou a staršími indiánskými členkami, ve kterých musel běžet na záchod, který byl občas dětmi obsazen, takže Cimrman musel intenzivně „stepovat“ na místě. Jeden pacient, který se k dětem přidal, byl z Maďarska a na Cimrmana posměšně volal „semba“, což v maďarštině znamená „hezká holka“, dojem opačného pohlaví mohl vyvolat i vliv toho, že se přes půl roku nestříhal a měl vlasy po ramena.
Naštěstí byl po pár dnech propuštěn a raději odplul pryč. Ovšem děti hrály hru dál a dál Cimrmana napodobovaly. Kdyby se to k Cimrmanovi doneslo, mohlo ho utěšoval, že tímto položil základy tance zvaného Samba. A o pár let později mu zde na kopci postavili sochu, kterou chtěli pojmenovat „JC superstar“, ale až jeden z portugalských vládcích sochu viděl, zpráskl ruce, zvolal „Jesus Christ!“, bylo o jménu nuceně rozhodnuto.
Dnes se můžeme jen dohadovat, kdo byl předlohou pro postavu Klingera v seriálu MASH a pro známý muzikál „Jesus Christ Superstar“, ale jisté je, že pro místní superstar je rozhodně Jára Cimrman, bez kterýho by nejspíš neexistoval karneval. Zbývá dodat, že pomyšlenou třešničkou na dortu je název samotného města Rio de Janeiro, které v portugalštině znamená „Lednová Řeka“, což odazuje na měsíc přistání Járy Cimrmana.
