Článek
Cairns
Cairns by bylo malé, bezvýznamné městečko kdesi poblíž Velkého bariérového útesu, kde největší a nejzádnější událostí by bylo, že zde chcípl pes, kdyby se nestalo místem jednoho biologického experimentu, kterým se zapsal do povědomí senzacechtivým turistům. Co by se zajisté nestalo, kdyby do něj z Hobarty nedorazil Jára Cimrman.
Původní Cimrmanův záměr bylo zde pouze prozkoumat a zmapovat přilehlý Velký bariérový útes, ale také to zde není daleko do tropického deštného pralesa, který Cimrmana přímo vybízel k průzkumu a nalezení nějaké rostliny co nejvíce podobné chmelu, neb byl ještě myšlenkami zaseklý ve své hospodě v Hobartu, ale vysoké teploty, které zde v létě často panují, nastolily jasnou otázku, která jako by visela ve velmi vlhkém vzduchu, jestli by se nedal zkřížit chmel, ječmen a řepku do jednoho stromku či keře, jehož dužina by produkovala pivo nejlépe dvanáctistupňové. Stromky vzniklé tímto křížením, tj. křížence, Cimrman poctivě hnojil kvasnicovým extraktem v mylné představě, že tím podpoří produkci piva v dužině stromků, což se zcela nepřekvapivě minulo účinkem, resp. výsledek to mělo úplně jiný, než původně Cimrman zamýšlel. Roztržitý Cimrman si dózu s tímto hnojivem zapomněl v pronajatém domku, kde ji objevila až služebná při úklidu. Bylo jí líto zajímavě vonící obsah vyhodit, když jí zvědavost nedala a tento kvasnicový extrakt ochutnala, zkusila jej namazat na chléb, čímž objevila velmi chutnou pomazánku. Bohužel pro Cimrmana a naštěstí pro svět plechovka těžítkem, které na stole drželo složení a příprava extraktu. Bylo jen otázkou času, kdy se toto původně hnojení změnilo na jídlo, které se stane národním symbolem Austrálie jménem Vegemite.
Místní kroniky se bohužel nezmiňují, s jakým výsledkem Cimrman obstál s křížením rostlin, jisté je jenom to, že se sem sjíždí turisté a výzkumníci, aby tento Cimrman's hop tree v pralese našli. Snad může být útěchou, že si Vegemite pro první světové válce Australané zamilovali. Možná Cimrman přišel s dalším geniálním vynálezem, nebo jen Cairns obdařil pouhou městskou legendou, která je dalším mementem tohoto místa hned vedle pomníčku psů, který zde chcípl vedrem a vlhkem.
Sydney
Když si Cimrman při cestě ze subtropického Cairns udělal zastávku v Sydney, nečekal, co ho tady čeká. Bylo to až v přístavu, kdy ho zastihl balík z Rakouska - Uherska od jeho kamaráda Josefa Grolla, který mu poslal várku kvasinek Saccharomyces cerevisiae, v přiloženém dopise mu děkoval za jeho nápad na spodně kvašené pivo a touto protislužbou mu tím chtěl poděkovat, protože se díky Cimrmamovu nápadu Plzeňský pivovar začal konečně rozrůstat. S touto klíčovou surovinou se Cimrman v Austrálii konečně mohl uvařit pořádné pivo. Nejen k jeho radosti se mu to již podařilo a po pár letech, až se uchytilo Cimrmanovo BBQ, tak se ukázalo, že k němu je nejlepší právě pivo plzeňského typu.
Možná že to začlo trochu fádně, když se Vánoce, které Cimrman zrovna trávil v Sydney, zpříjemnit postavením nějakého sněhuláka, ale nápad se zasekl na tom, že v širokém okolí nebyl žádný sníh. Do vynálezu umělého sněhu Cimrmanovi přeci jenom zbýval nějaký ten rok, tak se pro něj chtěl vypravit na blízkou Antarktidu, aby se pak i mohl zkoulovat s místním starostou.
Než se vydal na cestu, potřeboval sehnat i nějaké teplé oblečení, což v létě v Austrálii nebyl zrovna lehký úkol. Jedno řešení se mu zaválo bečení ovčí, které pes zaháněl do ohrady. Zakoupil si teda dvě ovce, z jejichž vlny si chtěl uplést od svetru po rukavice. Ale než vlnu z ovcí ostříhal, musel ověřit, jestli vlnu nenaimpregnuje tím, že ovce bude vykrmovat tučným jídlem. Po několika měsících zjistil, že tuk do vlny tímto způsobem nevzlíná, kůže ho zadržuje v těle ovce a tím pádem tíženého výsledku, nepromokavého svetru tím nedosáhne, jen pak při porážce ovčí zjistil, že mají ztučnělá játra, které se přímo hodí na jemnou paštiku. A se slovy, že by tučná játra byla lacinější z hus vykrmených obyčejnými bramborovými šiškami, dal pokračoval s porovnáním ovcí. A tak nechtěně vznikla lahůdka Foie gras, kterou si teď přisvojují Francouzi. Za pár týdnů se vydal za dalším dobrodružstvím má Antarktidu, ale to už je zcela jiný příběh.
Za zásluhy o australský stát na lokální i globální úrovni byl na Cimrmanovu počest po něm pojmenován záliv, aby fonetická výslovnost lépe odpovídala, byl zvolen název „Yarra Bay“. K tomuto pojmenování byl vybrán záliv hned u sydneyského letiště, aby se výhledem na něj z výšky mohl kochat každý, kdo do Sydney přilétá či z něj odlétá.
