Článek
Po vyplenění křižáky, přes dobytí Osmany, kdy se stává hlavním městem Osmanské říše, a snad posledním přejmenování, kdy se v roce 1930 se v mapách objevilo jméno Istanbul, nejvýznamnější událostí tohoto města byl příchod Járy Cimrmana, který se nesmazatelně zapsal do dějin Istanbulu i celého Turecka.
Vše začalo vcelku nenápadně na druhé straně Evropy nevinným nápadem vybudovat přímé vlakové spojení mezi Paříží a Novým Díllím v Indii. K Cimrmanovu překvapení se tento nápad chytil a první vlak vyjel na svoji první část tratí 4. 10. 1883 z Paříže a dojel až 70 km za Bukurešť. Po pěti letech práce, v roce 1888, Cimrman vybudoval trať až do Sofie.
Při poslední fázi stavby tratě ještě na území Evropy se Cimrman ztrácí v okolí Soluně, kde se potkává, s tehdy ještě neznámým, sedmiletým chlapcem jménem Mustafa Kamel. Pro oba to bylo osudové setkání. Cimrman díky Kamelovi našel nejlepší cestu do Istanbulu a Kamel díky Cimrmanovi navštívil první, český, filmový festival Mariánských Lázních.
V roce 1890 v Istanbulu prozatím trasa Orient Expressu, jak Cimrman svůj vlak nazval, zatím končí. Protože nikdo z místních, krátkozrakých úředníků nechtěl povolit stavbu podmořského tunelu spojující Evropu s Asií. Ke cti Turkům však slouží to, že po 120 letech oprášili tento projekt a tunel skutečně postavili. A tak Cimrmanův odkaz žije dál, ale je škoda, že opět pod cizím jménem.
V létě 1918, kdy Cimrman v Mariánských Lázních pořádá svůj filmový festival, Mustafa Kamel se shodou okolností léčil v nedalekých Karlových Varech, nejen proto přijme pozvání se zúčastnit festivalu jako divák. U filmů nezůstane a Cimrman Kamelovi nadšeně vypráví, jak 1. světová válka otřásla monarchií a jak se těší na vznik samostatné republiky. Kamel jen litoval, že 1. světová válka také v Turecku nevyvolala změnu státního zřízení. Můžeme se jen dohadovat nad skutečnými důvody a velkostí Cimrmanova vlivu na začátek nacionalistické revoluce v Turecku, po které se Turecko stalo republikou, jejímž první prezident nebyl nikdo jiný než Mustafa Kamel, který po vzoru Tomáše Garriguea Masaryka získal označení Otec Turek čili Atatürk.
Příběh Orient Expressu jeho příjezdem do Istanbulu vůbec nekončí. Krom detektivního případu od Agáthy Christie se v tomto vlaku odehrálo ještě další drama, které zasáhlo i do dějin filmu. Jedním z pasažérů první jízdy z Paříže do Istanbulu byl i Jára Cimrman, který se o tento spoj zasloužil. Při této jízdě byl Cimrman fascinován různorodou krajinou na trase, která se před okny vlaku odvíjela jako nekončený film. A právě tato zdánlivá iluze dlouhého pásku rozsekaná na sérii několika okének, ze kterých je vidět téměř podobný obraz, který se ovšem po dostatečném množství najetých kilometrů změní Cimrmana inspirovala k nakreslení prvního animovaného filmu na dlouhém papírovém pásku promítaném pomocí dvou těžkých skleněných popelníků a tří petrolejových lamp. Motivem prvním filmů byla například příjezd vlaku do stanice, průzkum drákulova hradu, připlutí loďky do přístavu, nebo dostihy.
Za neúspěchem stojí Cimrmanova špatná paměť a roztržitost, kdy svinuté papírové pásky a provizorní promítací stroj zůstal pečlivě uložený ve vlakovém coupé a vrátil se zpět do Paříže, ale již bez Cimrmana, který se v Istanbulu snažil dojednat prodloužení trasy Orient Expressu do Indie. A tak pod prvním animovaným filmem nestojí jméno Járy Cimrmana ale jméno Émile Reynaud, který ve vlaku v Paříži nalezl Cimrmanův zapomenutý vynález. Inu jaká škoda…
