Článek
Při cestě z Malágy se Cimrman zdržel na jednoho březnového odpoledne ve Valencii, kde se zastavil čas. Je jen spekulací, jestli by se zde Cimrman dožil dnešních dnů, kdyby zde zůstal.
Možná to za setrvání mohlo pár dní klidu, které bylo jako ticho před bouří, nebo samotná bouře v podobě tradičního festivalu Las Fallas, během kterého Valencie ožije barevnými, alegorickými figurínami ze dřeva, co Cimrmana přimělo v tomto městečku zůstat.
Naštěstí pro Valencii zde Cimrman zjistil, že si u svého kamaráda Pabla Piccasa zapomněl svůj fotoaparát, kterým dokumentoval svoje cesty. Než mu byl ovšem fotoaparát doručen, tak si Cimrman stačil načrtnout na památku pár výjevů z Valencie. Pak své skici rozeslal svým kamarádům, aby se s nimi nemusel tahat do Liptákova. Například Východ slunce v přístavu poslal Claudu Monetovi, Auguste Renoir obdržel Snídani veslařů a Camille Pissarro se radoval z noci u Torre del Micalet. Všichni tři pánové tato dílka vylepšili jen tím, že je opatřili svými podpisy. Jen Camille Pissarro noc přemístil na Boulevard Montmartre. Časem se tyto obrazy staly základem pro styl zvaný Impresionismus.
Cimrman byl pro místní obyvatele něčím nevídaným. Nevšedním byla pro ně jeho činorodost, která i jinde ve světě neznala hranic. Je zajímavosti, že nikomu se nepodařilo vidět, jak Cimrman spí. Až po jeho odchodu místní založili na Cimrmanovu počest do dnešních dnů známý bar jménem „Vivir Sin Dormir“, což česky znamená „Žít bez spánku“.
Když si jednou Cimrman vařil palivovou variantu polévky Gazpacho, podařilo se mu omylem zapálit kuchyň, od které chytla truhlářská dílna, od které řetězově chytla půlka postavených soch na Las Fallas. Naštěstí pro obyvatele Valencie byly oslavy Svatého Josefa. A od tohoto roku se vždy na konci fiesty sochy pálily.
Dnes se už těžko dozvíme, jestli Cimrman skutečně ve Valencii byl, nebo jestli to byl pouhý letmý, letní sen místního starosty. Jedinou jistotou zůstává návštěva baru „Vivir Sin Dormir“.
Cimmanův pobyt ve Valencii či pouhé zbožné přání, že by tady mohl někdy být, je pro místní natolik významný, že při oslavách roku 2021 byla odhalena jeho socha v roušce. Stále je mu připisována léčba španělské chřipky, vynález španělské boty a v každé slušné španělské vesnici mají památeční desku připomínající, že ji založil právě Jára Cimrman.
Místo klasického březnového termínu na oslavy Svatého Josefa byl tento speciální ročník 2021 fiesty Las Fallas pořádán mimořádně začátkem září na oslavu svatého Jaroslava na počest 130. výročí Cimrmanova příchodu do Valencie.
Když Cimrman odcházel z okolí města Jaffa, nastoupil na obchodní loď plující přes Středozemní moře do Athén, krátce po vyplutí je naneštěstí přepadli piráti a nejen Cimrmana zajali, doufali, že za něj dostanou nějaké výkupné. Když jim Cimrman během pár dnů opravil pár záchranných členů, vyčistil děla, vycentroval stěžně, vyčistil komíny a jen co se chtěl vyhrnout na seřízení a případně zlepšení motoru, se už kapitán lodě naštval a Cimrmana vyložil na nejbližším možném pobřeží, což shodou okolností byla právě Valencie, kde už jednou byl, a nebyl dalek od toho, aby rejdařům v přístavu zaplatil za to, jen aby si Cimrmana nechali a hlavně mu zabránili se vrátit na jejich palubu.
Když byl takto Cimrman proti své vůli vykoupen od pirátů, zjistil, že na radnici se mu nahromadila spousta pošty, většinou to byly nedokončené obrazy od jeho kamarádů, kteří ho požádali, aby je s lehkostí sobě vlastní pár tahy dokončil. Když viděl, kolik toho je, rozhodl se pro vybudování záložního Skladu Pro Amatérskou Malbu, dnes dobře známá zkrátka „SPAM“.
Cimrman si načrtl, jak by jeho sklad měl vypadat. Výkresy dokončil v den, kdy se do Valencie přihnala obzvláště silná bouře, která poničila většinu došlých obrazů, ale naštěstí se podařilo do bezpečí úkryt výkresy skladu a pár skic z Cimrmanova pobytu v Izreali, většinou to byly kostry zvířat, mušle a jiné přírodní vzory. Návrhy skladu byly ukryty tak bezpečně, že zatím nebyly nalezeny, ale za to skicy byly nalezeny až v roce 1988. O nález se postaral architek Santiago Calatrava, který je omylem považoval za návrhy skladů. A podle nich je postavil a pojmenoval je na Cimrmanovu počest jako „Město umění a věd“.
