Článek
Děj se odehrává za II. světové války a popisuje zejména piloty, kteří uprchli z Hitlerem okupovaných vlastí, aby zastavili krvavé běsnění. Jejich základna byla v Anglii a bylo mezi nimi i mnoho československých pilotů, kteří zde položili život za svobodnou Evropu bez nadvlády hákového kříže. Posádku jednoho z bombardérů tvoří kapitán Pavel (Svatopluk Matyáš), který je Slovák, druhý pilot a navigátor jsou Angličané, telegrafista Kanaďan a oba palubní střelci Češi – Študent (Jiří Bednář) a Prcek (Jiří Hrzán). Zatím mají štěstí a z každého náletu na Německo se vracejí v pořádku. Jenže boj se přiostřuje a mezi kamarády, kteří si pomalu zvykají na prostředí, se začínají objevovat i první konflikty. A aby toho nebylo málo, je mezi nimi i půvabná žena.
Autor Nebeských jezdců Filip Jánský se jmenoval vlastním jménem Richard Husman a román „Nebeští jezdci“ vychází z jeho vlastních zkušeností. V sedmnácti letech odešel jako správný skaut plný ideálů o cti a morálce do cizinecké legie. Po drtivé porážce Francie přísahal věrnost české vládě a anglickému králi, protože byl s ostatními rodáky pod jejich ochranou. Husman sloužil v 311. bombardovací peruti u Honningtonu a na palubě Wellingtonu měl funkci střelce. Své zážitky popsal ve strhující knize, která si záhy po vytištění získala značnou popularitu.
S nápadem točit přišel vynikající filmař Jindřich Polák (režisér barrandovských hitů Ikarie XB-1, Smrt stopařek a barrandovských koprodukčních seriálů s WDR - Pan Tau, Návštěvníci, Lucie postrach ulice etc.), který po přečtení knihy okamžitě kontaktoval nakladatelství a začal se ptát, kdo je ten Jánský vlastně zač a že by chtěl z knihy udělat film. To mělo být v roce 1965.
Objektivní potíží pro vznik tohoto filmu byla typická mizérie československé kinematografie – totální absence letadel a peněz, což je pro film s četnými válečnými souboji poněkud smrtící kombinace. Na pomoc však přišlo Válečné muzeum v Londýně, kde Husmana dobře znali a filmem se nadchli i ostatní zahraniční letci. Muzeum poskytlo autentické záběry stíhaček, filmaři mohli ve třech lidech odjet natočit hřbitov do Brokwoodu a zahraniční exteriéry mohli natáčet v NDR na Rujaně.
Starší Němci československé filmaře během natáčení osočovali, že točí film o luftpirátech, kteří jim před nedávnem házeli na hlavu bomby a mladší, že se znovu paktují s imperialisty ze Západu. - Ondřej Slanina v knize Slavná česká filmová klasika
Filmaři pak využívali dalších prostor v tuzemsku, které připomínaly Anglii, takže došlo na využití tradiční pražské porodnice U Apolináře, Hrádku u Nechanic, závodiště v Chuchli, anglického parku na Dobříši, kina Ořechovka, golfového klubu v Poděbradech, okolí zámečku Filipov nedaleko Čáslavi nebo letiště v Klecanech.
Jiří Hrzán ve filmu Nebeští jezdci
Film se natáčel 32 dní (některé prameny tvrdí 37) a postprodukce proběhla mezi květnem a srpnem 1968. Polák se kromě technické stránky snímku pochopitelně věnoval i hereckému obsazení. Herci prošli náročným castingem, z kterého nakonec vypadla celá řada předních mladých herců, kteří jsou dnes uznávanými hráči. Na druhou stranu méně známé obsazení filmu jednoznačně prospívá a třeba Jiří Hrzán byl už v málokterém filmu lepší. Nesmírně emotivní jsou záběry popálených lidí, které byly konzultovány s lékaři a nutno také vyzdvihnout kvalitu filmových masek.
Název Nebeských jezdců vychází z country písničky Stana Jonese Ghost Riders in the Sky, který se po válce začal hrát i v české verzi jako Nebeští jezdci, ovšem častější název je Ďáblovo stádo, aby se to nepletlo. Ve filmu, k němuž hudbu složil Evžen Illín, ústřední písňový motiv několikrát zazní.
Ve filmu se musel také pořádně předvést kameraman Jan Němeček, který musel umně zkombinovat bez CGI archivní záběry leteckých bitev, záběry stíhaček a exteriéry Anglie, kde kvůli politice Československa pochopitelně nemohli natáčet. Přesvědčivý výsledek svědčí o vysoké úrovni české filmové fotografie.
Premiéra byla v Kolíně 28. 10. v kině Jas a film vydržel na plátnech kin až do utažení opasků v únoru 1969, kdy putoval do trezoru na pražském Žižkově. A jelikož jsme v Čechách, tak tento komunistický trezor je dnes plnou součástí Národního filmového archívu, který snímek digitálně zrestauroval a již druhým rokem jej uvádí v kinech a na filmových festivalech. Vzpomínám si, že jsem byl na výstavě kurátorů Jana a Sabiny Kratochvílových a kurátora Národního muzea Ondřeje Štěpánka Rytíři nebes-Nebeští jezdci v Národním muzeu v roce 2019 a výstava se mi moc líbila. Nebeští jezdci mají silné téma a jsou důstojným snímkem o našich hrdinech.
Nebeští jezdci jsou odvážným snímkem, který mohl být plně rehabilitován až po uvedení filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět, který nese s originálním filmem řadu společných znaků. Kromě na svou dobu technicky brilantně zvládnuté formy titul obsahuje i potřebný přesah v síle výpovědi a patří mezi nejlepší české válečné filmy.
TVŮRCI A TECHNICKÉ ÚDAJE
Nebeští jezdci
1968, mezinárodní název – Riders of the Sky, režie: Jindřich Polák, scénář: Filip Jánský, Zdeněk Mahler, Jindřich Polák podle knihy Filipa Jánského, hudba: Evžen Illín, střih: Josef Dobřichovský, kamera: Jan Němeček, hrají: Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randoph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková
92 minut, 35 mm, 1.37:1, černobílý
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
SLANINA, Ondřej. Slavná česká filmová klasika. Praha: Charon media, 2013. ISBN 978-80-904918-1-6.
JÁNSKÝ, Filip. Nebeští jezdci. Praha: Mladá fronta, 1964.
FILMOVÝ PŘEHLED - www.filmovyprehled.cz
PROFIL NA IMDB.COM
PROFIL NA CSFD
