Článek
Jedna z prostitutek z místního nevěstince je ošklivě pořezána nožem od jednoho prostoduchého kunčafta a šerif Little Bill Dagget (Gene Hackman) na to zvysoka kašle, protože on už trest vyslovil a také vykonal. Prostitutky ovšem spokojeny nejsou, proto si najmou bývalého pistolníka Williama Munnyho (Clint Eastwood), který sotva udrží flašku, natož pistoli, aby toho násilnického parchanta zastřelil. Munny se svým přítelem Nedem Loganem (Morgan Freeman) a mladíkem Kidem jede do městečka vykonat spravedlnost za peníze, a to se Daggetovi pochopitelně nelíbí, což předvede, když jednoho náhodného pistolníka bez milosti zkope.
Antiwestern Nesmiřitelní žánr rehabilitoval a vytvořil v něm nesmazatelnou stopu. Eastwood skončil s heroizováním pistolníků se srdcem na pravém místě a předvedl je asi tak, jací mohli být ve skutečnosti – zoufalci a alkoholici. Zvláštní pozornost si zaslouží ve filmu Gene Hackman, který zde vytvořil nepředstavitelného strážce zákona, který udržuje pořádek skutečně podle sebe. Herecké výkony všech čtyř hereckých mistrů, skvělý scénář a zkušená poctivá režie činí z Nesmiřitelných klasické dílo.
A přitom to tak vůbec nemuselo být. Scénář totiž koloval hollywoodskými studii nekonečných 20 let. Od počátku byl do filmu angažován Gene Hackman, který ho ale neustále odmítal. Eastwood scénář miloval a snažil se ho prosadit. Studio Warner Bros na něj uvolnilo peníze až s úspěchem antiwesternu Kevina Costnera Tanec s vlky, který prokázal, že Američané konečně našli odvahu podívat se na svou historii i z jiné stránky. Důležité je také uvést autora scénáře, kterým je David Webb Peoples, tedy scenárista kultovního Blade Runnera. Jenže nesmíme zapomínat na to, že zatímco dnes je pro nás Blade Runner synonymem trháku a uměleckého úspěchu první kategorie, v 80. letech po filmu neštěkl ani pes. Eastwood nakonec použil scénář z roku 1972 naprosto beze změn, kromě úvodního komentáře o Williamu Munim, který nahradil titulky. Tato změna byla však jistě ku prospěchu věci.
Nesmiřitelní, Gene Hackman
Hollywoodský establishment byl odjakživa držen bankovními úvěry konzervativních společností z Wall Street a do té doby realizace podobných typů filmů jako Nesmiřitelní zkrátka nepřicházela v úvahu. Pokud se podíváme do historie například na klasický film Malý velký muž Artura Penna, který máme i v naší knize Slavná světová filmová klasika, zjistíme, že nevznikl ve studiovém systému. Eastwooda tak můžeme směle řadit k průkopníkům.
I přesto na film příliš peněz nebylo a pokud vezmeme v potaz, že americké studiové filmy se obvykle točí tři měsíce, tak Eastwood dobový western Nesmiřitelní zvládl natočit se vším všudy za 39 dní. Film měl naplánovaný tak dokonale a filmoví kaskadéři zvládli své úkoly tak brilantně, že se film natočil dokonce o 4 dny dříve, než bylo původně v plánu.
Eastwood do filmu obsadil řadu svých dobrých přátel, a dokonce do něj obsadil i svou maminku! Vzhledem k tomu, že v době natáčení mu bylo 61 let je to neuvěřitelné. Maminka Eastwoda byla oblečená do těžkých dobových šatů, špatně se jí dýchalo a absolvovala méně scén, než bylo předepsáno. Eastwood jí pak v dojemné a přitom nesmírně komické děkovné řeči na Oskarech poděkoval a přišel s ní jako hodný syn na celý ceremoniál.
Eastwood filmem dýchal natolik, že složil i ústřední motiv filmu, přestože se pak nenechal uvést do titulků jako autor a veškerý kredit věnoval Lennie Niehausovi.
Eastwoodova režie v Nesmiřitelných je zkušená a vedená pevnou rukou zkušeného kinematografického génia, který se učil od mistrů. O tom svědčí i věnování v závěru, kde je napsáno Donovi a Sergiovi. Možná už víte, že se jedná o Sergia Leoneho a Dona Siegela.
Kameru obstaral zkušený harcovník Jack N. Green, který s Eastwoodem spolupracoval již mnoho let. Díky společné zálibě v malířském géniovi Caravaggiovi společně objevovali možnosti svícení, které společně dovedli k dokonalosti. Jejich nádherný šerosvit a energicky vrhaná světla s jedním jasným bodem, který nemusí být přímo uprostřed kompozice, nabízí nepoučeným divákům zážitky, které naši předkové prožívali v barokních kostelech.
Nesmiřitelní jsou nádherný film, který svým tématem hladí diváka proti srsti. Neukazuje divoký západ, tak jak ho zprostředkovával v hrdinských eposech John Wayne, ale poukazuje na nemoci naší doby, na vzrůstající násilí, předsudky, rasismus, fňukání grázlů před zaslouženým zúčtováním, které sledujeme dnes a denně v televizním zpravodajství a investigativní žurnalistice, korupci a absurdních hodnotách, kde pro morálku, etiku a víru není místo.
Tvůrci a ocenění:
Unforgiven USA 1992, režie: Clint Eastwood, scénář: David Webb Peoples, kamera: Jack N. Green, hudba: lennie Niehaus, střih: Joel Cox, hrají: Clint Eastwood, Gene Hackman, Morgan Freeman, Richard Harris
135 minut, 2.35:1, 35 mm, barevný
Oskar za nejlepší film, režii, herce ve vedlejší roli (Gene Hackman), střih, nominace na Oskara - zvuk, scénář, herec v hlavní roli (Clint Eastwood), výprava, kamera, 4. nejlepší western všech dob podle Amerického filmového institutu
Seznam použitých zdrojů:
CANBY, Vincent. Review/Film: Unforgiven; A Western Without Good Guys. The New York Times [online]. 7. 8. 1992 [cit. 2026-05-31]. Dostupné z: The New York Times.
EASTWOOD, Clint. Clint Eastwood on Unforgiven: Turning Point of My Career. Rozhovor vedla Katie COURIC. The West Journal / CBS News [online]. 1992 (videozáznam archivován online 2010) [cit. 2026-05-31]. Dostupné z: YouTube - Eastwood Calls Unforgiven a Turning Point.
Cinema, [Roč. 27], č. 11 = sešit 319 (2017), s. 68-69 ISSN 1210-132X.
HOFFMAN, Tomáš. Nesmiřitelní. Cinema. Leden 1993, roč. 3, č. 1, s. 12–14. ISSN 1210-132X.
