Článek
Je rok 1936 a ve vzduchu je cítit, že se z Německa blíží vážná hrozba. Nervozita je patrná nejen v ulicích, ale objevuje se pochopitelně i ve sportu, který je hojně sledován mezi lidmi. Výsledky mohou dobře manipulovat s veřejností. Jednotlivec může na svých bedrech nést hrdinství celého národa, stejně jako poražený jeho hanbu. Šampión v boxu Vilda Jakub (Marek Vašut) se má utkat s Němcem Kurtem Schallerem (Josef Nedorost). Nacisté jsou rozhodnuti použít v zájmu vítězství svého mistra i ty nejšpinavější prostředky. Vilda však jejich hru prohlédne, přestože ví, že vítězství je téměř nemožné.
Pěsti ve tmě je jeden z mála českých klasických filmů, který obstojí i při promítání světovému publiku. Je to film řemeslně natočený tak zručně, že snese srovnání s hollywoodskou produkcí. Pochopitelně i z toho důvodu, že se na něm podíleli čeští filmaři, kteří západ v době totality poznali díky zahraničním zakázkám.
Filmový námět vychází z životního osudu boxera Vildy Jakše z Bratčic u Brna, jinak pilota anglické 311. perutě Royal Air Force, kterého druhá válka připravila o život. Za svou službu získal Československý válečný kříž a medaili za chrabrost. Jeho sportovním vrcholem byl zápas v pařížském Paláci sportu 4. května 1935, kde nestačil na šampiona Thilla, ale z domácího božstva došel zdaleka nejdál. Legendární zápas tehdy v 9. kole rozhodl ručník hozený do ringu, přestože byli oba šampioni na nohou a podle svědků by to Jakš dobrovolně nevzdal. Každopádně v jeho pětadvaceti letech měl se svým soupeřem v nabitém sále ovace ve stoje.
Pěsti ve tmě je snímek, který spojil hned několik výrazných osobností domácího filmu, scenáristu a dobrodruha Jaroslava Vokřála, režiséra Jaroslava Soukupa, mladého herce Marka Vašuta a kaskadéra Jaroslava Tomsu.
Preprodukční fáze začala koncem roku 1984, kdy bylo rozhodnuto, že se bude natáčet. Tomsa dostal na půl roku do tréninku začínajícího a velmi sebevědomého Marka Vašuta a Josefa Nedorosta, přičemž ten druhý měl situaci o trochu snazší, protože s boxováním již nějaké zkušenosti měl, jelikož trénoval za dorost v Českých Budějovicích. Pro mnohé jsou Pěsti ve tmě zejména životním hereckým výkonem Marka Vašuta, ačkoli tento herec prokázal své kvality i v dalších snímcích i na divadelních prknech, ale o tom později.
Vašut hovoří devíti jazyky, hrál ve více než stovce filmů, ale v době natáčení měl za sebou zkušeností spíš poskrovnu. Geny k umění podědil po mamince baletce v Národním divadle a otci, který přednášel dějiny umění na Akademii múzických umění. V době natáčení měl ovšem za sebou roční angažmá v Brně a hladový výraz po úspěchu. Takové mladé adepty herectví nebojácní režiséři, mezi které Jaroslav Soukup rozhodně patří, rozhodně rádi obsazují.
Trénovalo se v pražských Holešovicích, které neměly ještě podobu dnešního rádoby moderního bezkrevného administrativního centra. Spíš to tam vypadalo jako v tělocvičně filmového trenéra Clinta Eastwooda z Million Dollar Baby.
Film se začal natáčet v září 1985 a končilo se až zjara 1986. Film má na svou dobu nebývalé komparsní scény. V Praze se v Lucerně natáčelo s komparsem čítajícím 2000 lidí a pro ráz velkorysosti se jezdilo natáčet do haly Gwardie v Polsku. Tam musela být organizace obzvlášť pikantní, protože představovala sportovní halu v Berlíně třicátých let. I tam pracovali koordinátoři s několikatisícovým davem a k natočení nejvelkorysejších scén měli k dispozici jen dva dny. Od jednoho známého jsem se dozvěděl, že pražský kompars dostával za natáčecí den neskutečných 600 korun, tedy minimálně dvojnásobek hollywoodského komparsného vypláceného nyní.
Před několika lety jsem dělal besedu na festivalu Říčanské filmaŘení s Markem Vašutem o jeho dětských rolích. Málokdo ví, že jako velice malý chlapec hrál ve filmu Káťa a krokodýl, kde se objevil i Oldřich Nový a pan Vašut neskutečně vtipně dokáže tuto informaci na besedě prodat, když říká, že svou kariéru začínal s legendárním Kristiánem. O filmu Pěsti ve tmě mi prozradil, jak se chystali na noční scénu a do jedné pražské ulice navezli historické veterány. Filmaři si mysleli, že když do ulice dají ceduli, že mají zábor a ceduli zákaz zastavení, že se nic nemůže stát. Jenže nějaký člověk zastavil v ulici s nákladní avií, která pochopitelně dobově neodpovídá a točit se nemohlo. Auto tam stálo celou noc a když filmaři začali ráno sklízet bez jediného záběru, přišel odněkud nějaký pán, sedl do avie a odjel. A scéna se nenatočila a nikdo to dál neřešil.
Film je nesmírně výpravný, má zajímavě propracovanou hloubku záběrů a skutečně vypráví obrazem. Je také třeba ocenit skvělou výpravu a hudební doprovod, který variuje dobové motivy, kterým velmi prospívá i zpěv Ondřeje Havelky i hudbu Billa Contiho k vzorovému Rockymu. Po herecké stránce je film velmi přesvědčivý zejména díky výkonům již zmíněného Marka Vašuta, ale také Elišky Balzerové jako femme fatale nebo skvělého Josefa Vinkláře v mnohovrstevnaté roli boxerského manažera.
Premiéra byla v lednu 1987 a na český snímek měl film nebývalý úspěch. Prodal se do 14 zemí světa, a jak už to v našich končinách bývá, ohlasy komunistických, ale i polistopadových kritiků jsou na tento snímek zbytečně kruté. Čas ho totiž spolehlivě prověřil a mám velkou radost, že pan Vašut pokračuje v kariéře i v zahraničí, nedávno poněkud pod radarem hrál hlavního padoucha v druhé sérii hitového seriálu Apple TV Slow Horses s Gary Oldmanem v hlavní roli.
HERCI, TVŮRCI, FORMÁTY:
1986, režie: Jaroslav Soukup, scénář: Jaroslav Vokřál, Jaroslav Soukup, kamera: Richard Valenta, hudba: Zdeněk Barták, střih: Jiří Brožek, kostýmy: Marie Charvátová (vedoucí kostymérka), Věra Mírová, Bronislava Černá
hrají: Marek Vašut, Josef Nedorost, Eliška Balzerová, Josef Vinklář, Ferdinand Krůta, Pavel Nový, Jana Krausová
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
- SLANINA, Ondřej. Slavná česká filmová klasika. Praha: Charon media, 2013. ISBN 978-80-904996-2-1.
- profil filmu na Filmový přehled




