Článek
Když existuje ve sportu nějaký hráč, který herně a kvalitou převyšuje o parník všechny ostatní a dělá si na hřišti, co chce, často se toto počínání označuje slovem „vodit“. Tedy, že si někoho povodil = obehrál ho, natřel mu to, dominoval.
V přeneseném slova smyslu jsme v těchto týdnech svědky podobné praxe také v naší tuzemské politice. Tím dominujícím sportovcem je pak kapitán a nejlepší střelec nejsilnějšího týmu (hnutí ANO) Andrej Babiš.
Proč takové tvrzení? Protože Babiš je opravdu naprosto neuvěřitelný hráč. Jestli totiž někdo vysokou politiku opravdu umí, pak je to on. Pojďme pěkně popořadě.
Okamura a Turek? To se mě netýká
Nejdříve to byl Babišův postoj směrem k Okamurovi. Ten už chvíli po získání funkce předsedy poslanecké sněmovny rozvířil vody tím, že stáhl ze státní budovy ukrajinskou vlajku. O další kontroverzi se pak postaral novoročním projevem, který mimo jiné naštval ukrajinského velvyslance. A Babiš? Mlčel. Přihlížel. Nepostavil se za Okamuru, ani proti němu.
Prezident Petr Pavel se v médiích objevuje mnohem častěji než Andrej Babiš.
Současně to pak byl i Babišův postoj směrem k Filipu Turkovi. Ani jeho neposlal ke dnu, ale také se za nějak nijak nepostavil. Celou dobu tvrdil a tvrdí, že jeho zájem o ministerský post je věcí Motoristů a jejich nominace. Svojí nečinností ale Turka v podstatě postavil přímo proti Petru Pavlovi. A to byl naprosto chytrý a patrně i promyšlený tah. Proč? Stačí se podívat do médií dnes. Tři nejskloňovanější jména v článcích jsou totiž Petr Pavel, Filip Turek a Petr Macinka. Na platformě Médium dokonce vznikla sekce Pavel vs. Macinka, kde se o tomto tématu množí spousta zajímavých textů.
Babiš jako mistr odvedení pozornosti
A tak si Babiš musí mnout ruce, co že se mu to zase povedlo. Tak jako před časem, kdy se médii až neúměrně dlouho vláčela kauza Bitcoin, což patrně velmi výrazně oslabilo na úkor Babiše celou Fialovu vládu.
Dnes lidé na sociálních sítích a v diskuzích řeší znovu Pavlovu minulost, řeší se, jestli byl na dovolené v luxusním resortu, který vlastní Ukrajinec. Řeší se, jestli to bylo za státní peníze, nebo ne. V tématu Pavel vs. Macinka se diskutuje, kolik že to vlastně bylo lidí na Staroměstském náměstí. Řeší se zkrátka všechno možné. Jen ne Andrej Babiš.
Vydání? Prodej Agrofertu? Ale kdepak
A to je na tom to mistrovské. Mělo by se totiž řešit Babišovo jeho vydání. Mělo by se řešit sestavení vlády a ministrů. Měl by se řešit Agrofert a Babišův střet zájmů. Jenže místo toho je pozornost odvedená úplně někam jinam.
A do toho se mezitím dozvídáme, že Agrofert po skončení Babiše ve vládě ovládnou jeho děti. Takže jsme v řešení střetu zájmů zase na samém začátku. Stejně tak Babišovo vydání se patrně nebude konat. Koalice totiž spolu stále drží, takže se dost pravděpodobně za Babiše v hlasování postaví. A nepořádek v ministerských postech? Ani to není tématem. To, že dnes Petr Macinka obsluhuje dvě ministerstva zároveň, nikomu moc nevadí.
A vedle stojí Babiš. Který nemusí nikomu nic vysvětlovat. Nemusí nic obhajovat, ani se bránit, protože na něj nikdo neútočí. Stojí jen stranou a občas neutrálním komentářem typu „Tohle nebylo úplně šťastné vyjádření“ nijak zvlášť nevíří vody.
A právě to z něj dělá mistra světa v politice. Moc dobře ví, že kdo není v centru pozornosti, ten neprohrává. A kdo naopak nechtěnou pozornost dokáže přesměrovat, ten vyhrává.
A v tomhle ohledu si nás Andrej Babiš dnes opravdu neuvěřitelně vodí.
