Jestli se něco Kateřině Neumannové povedlo, pak její skvělá dcera Lucie

Nedávno jsem na sociálních sítích prožil poměrně pěknou situaci. Sedím s telefonem v ruce a instagram mi nabízí jeden z profilů. Mám chvíli volno, tak ho otevírám. Postupně se prokousávám několika videi, na kterých je jedna mladá česká sportovkyně. Působí mile, ale neznám ji. Sleduje ji téměř osmdesát tisíc lidí. Říkám si tak, že půjde asi o někoho známého mimo moji generaci. A taky že ano. Tehdy ještě netuším, že za pár týdnů se mnou udělá online „interview“ a odpoví mi na pár otázek.

Mé oči pomalu sklouzávají ke jménu u sledovaného profilu. Lucka Neumannová. To mi něco říká. Neumannů moc neznám, vlastně tedy jen slavnou Kateřinu. Trefa. Lucka je její dcera. Ani vlastně nevím, že dceru má. Procházím si tak několik veřejných příspěvků a stačí mi jen několik málo okamžiků k vytvoření si předběžného závěru. Lucie Neumannová je opravdu bezva holka. Na první dojem mě zaujala hned ve třech oblastech.

Jako společnost potřebujeme vzory. A to v každém věku. Lucie je člověk, který motivuje nejen mladé k tomu, aby se hýbali. „Hrozně mě naplňuje, že inspiruji další mladší holky k tomu, aby sportovaly a makaly na sobě. Denně mi chodí zprávy, že kvůli mně někdo začal dělat atletiku, nebo že jsem ho motivovala jít běhat, a to mně dělá obrovskou radost. Už jsem jednou organizovala společný běh, kam dorazilo asi 50 lidí, takže to mám v plánu brzo zase zopakovat,“ prozradila Lucka.

Sama se v atletice soustředí hlavně na 800 metrů dlouhý běh. Nebylo to tak ale vždycky. „Do 18 let jsem hrála závodně tenis, a pak jsem se rozhodla vyměnit sport. Začala jsem s atletikou později, než je obvyklé, ale o to víc mě to baví, a mám chuť se zlepšovat. Běhám momentálně na republikové úrovni, zatím jsem nejlépe skončila třeba 7. na juniorském MČR, ale to není výkon, který mě nějak uspokojuje. Cíle mám větší.“

Druhým důvodem, proč si Lucka získala moje sympatie, je její chování na sociálních sítích. Osmdesát tisíc sledujících už může lákat k mnoha různým typům spoluprací, na kterých se dá vydělat. Tady udělat reklamu na šampon, tady zase na něco jiného. Nic takového ale u Lucky v přehnané míře nevidím.

Jako známá osobnost také působí bezprostředně a autenticky. Člověk by v pozitivním slova smyslu řekl, že je to prostě „normální holka“ dělající něco, co ji baví. Bez přetvářky. Prostě jen tak.

Stejně tak na jejím profilu není místo pro vulgarismy nebo nahotu. To oceňuji obzvláště. Právě laciná sexualita, alespoň z mého pohledu, je totiž něco, co často na sledující bohužel funguje a může vám tak jako tvůrci obsahu přinést nové tisíce nových fanoušků jen proto, že se někde trochu odhalíte. A tím samozřejmě zvyšujete možnost, jak na svém obsahu vydělat. Tedy něco podobného, co jsem nedávno kritizoval na jiné české známé osobnosti – Radce Třeštíkové (článek o ní si můžete přečíst ZDE). U Lucie Neumannové ale nic takového není. A to je moc dobře.

Dalším sympatickým faktorem u Lucky je její vztah k mamince. Mít dvacet let a dobře vycházet se svými rodiči, to je skoro unikátní. Je tak milé sledovat i společná videa, na kterých se Katka a Lucka objevují a vzájemně se mile pošťuchují. Lucky jsem se také ptal, jestli s maminkou někdy soupeří a kdo je vlastně víc soutěživější. Odpověď zněla: „Jsme obě soutěživé, ačkoliv nevím, jestli lze říct, kdo je víc. Já svoji soutěživost spíše nechávám až na závody, s mamkou nemám potřebu závodit.“

České atletky jsem se také zeptal na její příjmení. Už jsem totiž zaregistroval její postesk s úsměvem nad tím, že když ji někdo představuje, tak nejdříve jako „dceru té Kateřiny Neumannové“. Snad tedy odpustí, že i já v tomto duchu zvolil název článku. Své příjmení má ale očividně ráda: „Určitě to neberu jako nevýhodu, jsem na své příjmení hrdá. Má to samozřejmě své výhody i nevýhody, ale tak to je se vším. Žádná změna příjmení se zatím neplánuje, ale až to bude někdy aktuální, možná budu přemýšlet, že si ponechám obě příjmení. Neumannová se mi líbí, a neměnila bych to.“

Lucie jsem se také zeptal, zda by jí lákalo udělat rozhovor u někoho známého a jestli by to pro ni v době podcástové nebylo trochu old school. Zmínil jsem Show Jana Krause, 7 pádů Honzy Dědka, Čestmíra Strakatého nebo třeba DVTV. Odpověděla: „Myslím, že old school to určitě není. Já sama na tyto rozhovory často koukám. Byla jsem u Jana Krause, a to byl velký zážitek, protože před sebou máte obrovské publikum. Byla jsem před začátkem hodně nervózní, ale nebránila bych se dalšímu takovému zážitku.“

Nedělám z Lucie žádnou bohyni. Vlastně ji ani neznám. A nebo jen opravdu lehce z těch několika rozhovorů na internetu, projevů na sociální síti a konverzace mezi námi, kdy mi ochotně zodpověděla některé otázky a poskytla i titulní fotografii. Jsem ale opravdu rád, že na rozdíl od „Hanychových a Třeštíkových“ tu máme i dorůstající generaci těch, kteří by na naši společnost mohli mít pozitivní vliv a být v něčem i prospěšní. A Lucie Neumannová je toho skvělým příkladem.

Zdroje: