Článek
V mateřské školce, kam chodí naše děti, je jedním z nejdůležitějších míst nástěnka. Jde o praktický, byť zčásti zastaralý komunikační kanál, který ale zkrátka funguje. Především ráno je to totiž pro rodiče frmol. Často s učitelkou, která přebírá děti, nemají víc než oční kontakt. A tak právě nástěnka supluje předání zásadních informací.
Musím přiznat, že máme opravdu skvělé učitelky. Ony sami ví. Svou kompetentností to dokazují každý den. To, v čem jsou ale extra výjimečné a co může být inspirací i pro ostatní, je humor. A nikdy bych neřekl, že právě humorem přimějete druhou stranu k akci. Viz epizoda z minulého týdne. V hlavní roli prstové rukavičky.
Děti jezdí v zimě do školky na koloběžkách
Začalo to jedním chlapečkem. Dnes už je z toho celotřídní záležitost. Kdo do školky za přívětivého počasí nejezdí na koloběžce, jako by nepatřil do třídního kolektivu. Z pozice rodiče musím konstatovat, že je to často velmi nepohodlné. Museli jsme kvůli tomu koupit čepici, která se vejde pod helmu, sehnat prstové rukavice, protože v palčákách se přeci nedají pohodlně držet řídítka, a celá cesta do školky tak trvá o něco déle než autem. Ale co bychom pro naše děti neudělali, že? To si patrně říkají všichni rodiče kolem mě.
Vzkaz na nástěnce
Jenže naše učitelky si tedy myslí něco jiného. Pro naše děti toho dělají spoustu, to musím uznat. Ale vše má své hranice, což je nanejvýš pochopitelné. A tak nás o tom velmi vtipným a originálním způsobem informovaly. Daly si tu práci a nachystaly nám vzkaz včetně matematického výpočtu, který je jasný a srozumitelný pro každého rodiče. Prohlédnout si ho můžete na obrázku níže.
Vzkaz na nástěnce v naší mateřské školce.
Vzkaz na nástěnce mě tedy nejdříve pobavil, ale pak vlastně přivedl k uvažování nad tím, jak to učitelé a učitelky ve školkách mají složité. Každý úkon si totiž násobí dvaceti, dvaceti pěti, třiceti. Záleží na počtu dětí. A když si jen u sebe představím, jak dlouho mně nebo mojí manželce trvá ráno dítě obléknout, tak tedy všechna poklona lidem, kteří se nejen o naše děti starají. Den co den. A tak velmi oceňuji nápaditou komunikaci ze strany učitelek směrem k nám, která navíc u každého rodiče jistě způsobí kýženou reakci.
Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.
S prstovými rukavičkami budeme samozřejmě pokračovat. Naše dítě v palčácích zkrátka odmítlo koloběžku řídit. Při každém ranním předávání dítěte už ale ony prstové rukavičky vyměníme za tolik žádané palčáky. S těmi se totiž na školní zahradě dá fungovat bez omezení. A pokud taková zdánlivá maličkost jako volba správných rukavic uchrání psychické zdraví našich učitelek, proč bychom to neudělali.
