Článek
Párkování je velké téma patrně pro všechny Čechy a často způsobuje nespokojenost. Ať už jste řidič a místo k parkování nemůžete najít. Nebo naopak auto nevlastníte a pohled na stovky zaparkovaných vozidel na úkor zeleně vám nedělá dobře. Aut je hodně, míst je málo, ale zaparkovat se zkrátka někde musí.
Statisticky nejhůř se parkuje samozřejmě tam, kde je nejhustší výskyt populace na metr čtvereční. Nepřekvapí, že mezi tyto problematické oblasti patří sídliště. Jedno takové jsem měl možnost navštívit, když jsem projížděl Znojmem a vyzvedával kolegu na ulici Werichova.
Revitalizace sídliště
Město Znojmo na svém webu před deseti lety radostně oznámilo, že dokončení přeměny sídliště v městské části Přímětice je otázkou už jen několika málo týdnů. Projekt za desítky milionů korun vzbuzoval velká očekávání na všech stranách. Jak se ale blížilo slavnostní přestřižení pásky, místním obyvatelům začínalo být jasné, že z perspektivy parkování nebude až tak co oslavovat. Navíc vyřešit nespokojenost koupí parkovacího místa na sídlišti je takřka nemožné.
Úbytek parkovacích míst
V jednom z článků ze Znojemského deníku jsme si tak mohli přečíst reakce místních bezprostředně po dokončení projektu. Ve zkratce by šlo jejich pohledy shrnout do dvou vět. V té první se musí objevit pochvala za vzhled a pozitivní proměnu sídliště jako takového. Druhá věta by ale byla plná kritiky především ke snížení počtu parkovacích míst. Jeden z místních celkem trefně tuto proměnu zhodnotil slovy: „Je vidět, že to celé vymýšlel člověk, který u nás prostě nebydlí.“
Fotografie z Werichovy ulice
A přiznám se, že se onomu člověku nedivím. Když jsem čekal na kolegu v autě, nedalo mi to, a z místní ulice jsem si pořídil pár fotografií.
Jedna z ne úplně ideálně řešených situací bylo vytvoření parkovacího místa pro majitele auta s oprávněním stát na „invalidech“. Na obrázku níže vidíte, že napravo od červeného vozidla, které má pro sebe vyhrazené místo, je volný nepoužitelný obdélník vozovky, na který se už samozřejmě žádné jiné auto nevejde.
Nešikovně řešené místo pro invalidy
Druhá šílenost a patrně mnohem zásadnější jsou části chodníku před vchody do paneláků. Mají totiž nepochopitelně široký rozměr především díky krajním částem trojúhelníkového tvaru. To samozřejmě razantně snižuje prostor pro parkování a na této části ulice jsou takové chodníkové nájezdy rovnou tři. Na obrázku níže tak můžete vidět, v jak velké vzdálenosti od sebe stojí dvě zaparkovaná vozidla.
Nešikovně řešený chodník
Nejsmutnější pro mě na celém příběhu je, že za nepraktická řešení, jako je toto, nenese nikdo odpovědnost. Na celé Werichově ulici tak přišli řidiči minimálně o čtyři parkovací místa a jsou to jen oni, kteří si nějaké parkovací místo zkrátka najít musí. A nikoho nezajímá kde. Pro mě osobně je to tedy nejzpackanější přestavba ulice, jakou jsem kdy viděl.
