Článek
Začalo to všechno vlastně docela nevinně. Jeden z mých kamarádů mi před pár dny nadšeně vypráví o zajímavých kurzech v rámci sázení na basketbal. Říká, že sázky na celkový počet bodů v zápase mu přináší slušné zisky a že nerozumí tomu, jak bookmakeři (ti, co tvoří kurzy) mohou být tak velkorysí a odhadovat tak malý počet vstřelených košů. Byl přesvědčený, že našel způsob, jak snadno vydělat peníze. A já se samozřejmě nechal inspirovat.
Nejsem žádný nováček
Samozřejmě, že v téhle branži se docela orientuji. Sázkám jsem částečně propadl před asi 20 lety, od té doby se dost krotím a kurzy spíše sleduji pro zábavu, než že bych na něco dával peníze. A tak už i dokáži zhodnotit, jestli kurz odpovídá danému riziku, nebo nikoliv. Z praxe přesto vím, že sázkové kanceláře vykazují ohromné zisky a běžná populace je prostě nemůže porazit. Je to patrné snad ve všech výročních zprávách, kde objem vyplacených výher je vždy nižší než celková výše vsazených peněz.
A stačí zapojit i jednoduchou statistiku. Například jakýkoliv tenisový zápas, kde jsou dva naprosto vyrovnaní tenisté, nabízí standardně stejný kurz na výhru obou tenistů. Odhadem například 1 : 1,8 (jedna ku jedna celá osm). Když si jen v tomto případě představíte, že polovina populace vsadí dohromady milion korun na hráče „A“ a druhá polovina milion na hráče „B“, pak bude celková vsazená částka dva miliony. Vyplacená výhra ale pouze 1,8 milionu korun, ať vyhraje kterýkoliv hráč. A to jsem pouze na viditelném okraji celého algoritmu kurzů, který je ve skutečnosti mnohem složitější a hraje do karet právě sázkovým kancelářím.
Vydělám pár tisíc a skončím
To je snad věta každého začínajícího sázkaře. „Vydělám pár tisíc a pak s tím přestanu,“ myslel jsem si i tentokrát. A tak jsem v pátek 19. července 2024 vsadil na svůj první zápas. Nahrál jsem si na účet tisícovku a 970 korun šlo na to, že v zápase Austrálie – Portoriko padne alespoň 163 bodů. Výsledek 90:75 mě potěšil, a první výhra kolem pěti set korun tak byla na světě.
Začal jsem se cítit sebevědomě, možná až příliš. Netušil jsem, že jsem právě vkročil na tenký led. Posilněn úspěchem jsem tak vsadil další tisícovku na večerní zápas Francie – Kanada a počet bodů nad 160. Kanada ale vyhrála jen 85:73, takže mi o pár bodů utekla další výhra.
Prosázel jsem ještě nějaké peníze ten samý večer a přehoupl se do soboty, kde jsem v zápase Španělsko – Litva vyhrál 1044 korun a byl jsem znovu na koni. Nebo respektive 44 korun v plusu, protože můj původní vklad byl v hodnotě 1 000 korun.
Výstřižek z vlastního účtu u sázkové kanceláře po zmíněných sázkách
Cesta do pekel s USA
Celý zůstatek na sázkovém účtu (1 044 korun) jsem tak vsadil na zápas USA – Jižní Súdán. Sázení malých částek už mi totiž nepřinášelo potřebný zážitek. Můj tip byl, že tentokrát padne méně než 195 bodů. Sportovní výhra USA 101:100 mě ale připravila o peněžní výhru, což už jsem postupně zjišťoval během zápasu, kdy padal jeden koš za druhým. A tak jsem ještě v průběhu vložil na sázkový účet z bankovní karty dalších 1 200 korun a šel jsem znovu cestou all in. Potřeboval jsem vyhrát prohranou tisícovku zpátky. Vše jsem tak ještě stihnul vsadit na ten samý zápas a na to, že USA vstřelí více než 102 bodů. Američané jich ale dali jen 101. A tak stačila chvilka a já byl v mínusu 2 200 korun.
Výstřižek z vlastního účtu u sázkové kanceláře ohledně zápasu USA
Další krok ke dnu vs. záchranné laso ze sázkové kanceláře
Asi je jasné, jak jsem chtěl postupovat dál. Tehdy jsem pocítil sílu hazardu. Frustrace z prohry mě nutila pokračovat. Během pár minut jsem prosázel dohromady několik tisíc. Nešlo tomu odolat. Přemýšlel jsem naprosto reálně, že nahraji na hrací účet 10 000 korun, vyberu si nějaký zápas s kurzem 1,22 (tedy skoro jistota, že to tak bude) a vyhraji celkově 12 200 korun. Tedy moje prohrané peníze budu mít zpět.
Můj stav ale přesně odpovídal patologickému hráčství tak, jak ho popisuje Národní zdravotnický informační portál. Byl jsem neklidný, pociťoval jsem tlak, nepohodu a napětí. Hlavně jsem ale nedokázal odolat a byl jsem překvapený, jak rychle jsem do toho spadnul.
Sebeomezující opatření
Sázková kancelář, kterou jsem ale k sázkám používal, mě nakonec paradoxně sama zachránila. Nevím, jestli je to dané zákonem, nebo jde o rozhodnutí samotné firmy, ale v sázkové aplikaci jsem narazil na sekci Sebeomezující opatření. Respektive aplikace mi sama tuto možnost nabídla. Jedním kliknutím jsem se tak na celých 7 dní vyloučil z hraní. Je to nevratný krok, takže nezbývá nic jiného, než těch 7 dní počkat. V době psaní tohoto článku zbývají do vypršení pauzy ještě 3 dny.
Dnes se ale na celý příběh dívám mnohem střízlivěji. Vím, že po vypršení sedmidenní lhůty už nebudu pokračovat. Platební kartu jsem si odebral a účet ruším. Stále si musím připomínat, že akceptace prohry 2 200 korun je v mém případě mnohem důležitější a bezpečnější než snaha získat prohrané peníze zpět. Pokud bych ale něco mohl z vlastní zkušenosti doporučit, pak se sázením vůbec nezačínejte.
Zdroje:
