Článek
Četl jsem dnes ráno zajímavou reportáž od Jana Nováka. Reportéra Seznam Zpráv, s asi nejznámějším jménem u nás, mám většinou spojeného se zprávami z terénu. Tak tomu bylo i dnes. Čtení nebylo milé a znovu mi připomnělo můj silně negativní postoj k některým projevům našeho státu.
Nehoda rychlíku s kamionem
Nejsem fanoušek pitvání negativních zpráv. Jen pro kontext a krátké připomenutí je to ale nezbytné. Ve středu jsme zaregistrovali tragédii na Karvinsku. Tam uvízl na vlakovém přejezdu kamion, do kterého poté narazil vlak. Výsledek? Mrtvý strojvedoucí. Zraněných 19 osob.
„Pitomej přejezd“
Teď ale zpátky k oné reportáži Jana Nováka. Nechtělo se mi ji ani dočítat. Probíral totiž celou situaci s tamními obyvateli a tady je jen několik úryvků a přímých řečí místních:
„Říkal (řidič kamionu), že mu zůstal viset návěs na přejezdu. Než prý stačil něco udělat, tak bimbaly závory a vlak do toho vletěl.“
„Je hodně pitomej (vlakový přejezd). Taková dolina, vyvýšenina na kolejiště a hned zas dolina. Hodněkrát je slyšet, jak tam lidi škrtají spodek aut.“
„Říkal (řidič autobusu), že když tu jezdí, má taky strach, že se zasekne. A to má vcelku krátký autobus. U kamionu s tahačem nebo přívěsem je to hned.“
„Co tu projede kamion, tak škrtá nohama od návěsu. Řidiči si určitě stěžovali, ale dodneška s tím nikdo nic neudělal.“
Zodpovědnost státu
Za železniční přejezdy je zodpovědná státní organizace Správa železnic. Orgán podléhající Ministerstvu dopravy ČR. V jednom ze svých dokumentů ve čtvrté kapitole článku dvanáct se tu píše: „Dle Vyhlášky č. 177/1995 Sb., jsou přejezdy kontrolovány v rámci obchůzky tratě, komplexní prohlídky tratě a prohlídky přejezdů a přechodů.“
Dívám se na to tedy možná moc jednoduše. Ale na jedné straně jsou místní, kteří tvrdí, že je přejezd šílenost. Důkazem je sedřená silnice od spodků aut. Výpověď řidiče autobusu, že se mu při přejíždění přejezdu až tají dech. A mohl bych pokračovat. Ví se o tom dlouho. Několikrát o tom dávali vědět.
Na druhé straně je tu zodpovědnost státu poskytnou bezpečnost průjezdu v těchto místech pro všechny zúčastněné strany. Ta se ale očividně nekonala.
Generál po bitvě a hledání viníka
Sám nemám rád chytráctví nás všech po skončených „válkách“. Zpětně každý nejlépe ví, jak se v oné situaci měli účinkující zachovat. Totéž vlastně kritizuji v jednom z mých nedávných článků, ve kterém srovnávám příběhy pilota letadla (kterého ztvárňuje Tom Hanks) a policejního prezidenta řešící situaci kolem tragédie v Praze (článek si můžete přečíst ZDE). Závěr? Je nefér říct, že oba udělali chybu, když neznáme kontext.
Jenže toto je pro mě o dost jiná situace. Tady jsou jasně rozdány odpovědnosti. Kdo za co zodpovídá. Pokud se přijde na to, že řidič kamionu neměl na přejezdu co dělat, z různých důvodů, je to jasné. Ale pokud je toto pochybení státu, který má zajistit bezpečnost, nezbývá nám než se rozčilovat. To už ale bohužel život člověka nevrátí. Pak je namístě otázka, proč to musí vždycky zajít tak daleko a věci se dávají do pohybu, až když někdo zemře.
Osobně vnímám stát jako někoho, kdo má velmi zjednodušeně zajistit čtyři základní oblasti svým občanům. Bezpečnost (tedy armádu), fungující sociální systém (na ochranu nejchudších), zdravotnický systém (dostupná péče) a fungující a bezpečnou infrastrukturu (silnice, železnice, přejezdy). Bohužel v posledním bodě v kontextu tohoto příběhu náš stát totálně selhal. Jakoby nechal všechny důležité směrnice nečtené v šanonech.
