Hlavní obsah
Zdraví

Opít se na šrot není ostuda, ale léčebná procedura

Foto: Pexels.com

Nevím, jak jste na tom vy, ale i já se až v lázních Dolní Lipová dozvěděla, že termín „být na šrot“, pochází právě odtud a že vskutku jde o ozdravnou kúru. Ten pán, který lázně založil a jehož jméno nesou, se totiž jmenoval Schroth („šrot“).

Článek

Ostatně lázně se i dnes jmenují Schrothovy a možná víte, že léta se zde léčila obezita. A právě víno hubnutí výrazně napomáhalo. Pacienti totiž měli přísně zakázáno pít vodu, dokonce si s ní ani nesměli vyplachovat ústa. Jedinou povolenou tekutinou bylo víno a asi každý, kdo se někdy v životě opil si dovede představit, že takhle se zhubnout opravdu dá. Po opici člověk většinou nemá na jídlo ani pomyšlení, a teď si představte, že opici máte denně třeba tři týdny. To musela kila letět dolů.

Zmíněný pan Johann Schroth byl sedlák, ale také léčitel, protože se velmi dobře vyznal v bylinkách a jejich účincích na různé choroby. A že v těchto místech na rozhraní Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor mají byliny sílu, o tom není pochyb. Tenkrát v první polovině 19. století bylo lázeňství v módě, a tak sedlák Schroth požádal o licenci. Víno k léčení začal ordinovat možná proto, aby přebil silnější kartou svého konkurenta Vinzenze Priessnitze, který provozoval velmi podobné lázně v Jeseníku, což je od Lipové coby kamenem dohodil. Preissnitz, jak určitě víte, léčil výhradně vodou.

Ovšem tento dietní program byl považován za drastický, nicméně byl vyhledávaný. Pomáhal totiž při různých chorobách, nejen při obezitě, především u těch, kee už tehdejší medicína ani nemohla dát naději. Dnes se tady vínem neléčí, i když objednat k jídlu si ho můžete, lázně mají široký léčebný program, hlavně se zaměřují na kožní choroby a psychické potíže.

Přemýšlela jsem, jestli bych takovou kúru chtěla absolvovat, kdyby se ještě dnes nabízela. Moc nepiju, skoro by se dalo říct, ž jsem abstinent, a to právě z důvodu, že mi je po víně pokaždé hrozně špatně. Jsem si jistá, že bych při těchto vinných procedurách zcela určitě zhubla, ale kdo by mi zaručil, že by se ze mě nestala alkoholička?

V parku, v němž jsou jednotlivé pavilóny umístěny, jsem potkala jednu s klientek lázní. Posadila se ke mně na lavičku na břehu ledové horské bystřiny a pronesla. „Také jste tím silným vzduchem úplně opilá?“ Usmívala se a pak si začala zpívat „vínečko bílé…“ A já si řekla, že duch zakladatele Johanna Schrotha je tady stále a určitě má radost. Ta paní vedle mě totiž byla úplně na šrot.

Zdroj: https://www.lazne-lipova.cz/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz