Článek
Svět se zbláznil a jistoty jsou hromadně bořeny napříč Evropou i celým světem. Prezident největší mocnosti světa veřejně osočí napadený stát z toho že zavinil válku, přitom mnohem menší země rozhodně neměla v úmyslu napadnout mnohem většího souseda, s mnohem silnější armádou a více než trojnásobným počtem obyvatel. Aniž by se přesvědčil o skutečnostech, přejímá rétoriku agresora a jde mu vyloženě na ruku. Zvenku to vypadá, že se s kamarádem dohodne na zrazení napadené země, nebo že dokonce má z Ruska strach a tak leze Putinovi takříkajíc do zadní části těla. Trump se chová arogantně a jako vítěz války, byť bude většinou Evropy na základě jednání o Ukrajině bez Ukrajiny vnímán spíše jako vazal Putina a zbabělec který nemá dost síly na to, aby ukázal Rusku, že jeho opětovné násilné expandování do Evropy není možné a v zájmu nikoho. Tato z mého pohledu zbabělá zrada demokracie Trumpem, má ještě další efekt. Naprosté veřejné odkopání se vlastizrádců.
Agresivní posun válkychtivého Ruska, kterému stále chybí jeho dřívější moc a tedy vliv nad okolními státy, rozhodně není v zájmu žádného evropského státu, tedy ani naší vlasti. Přitom velká část politického spektra za Trumpem a tedy bohužel i agresorem Putinem stojí a nedokáží skrýt svoji radost nad jeho kroky. A protože se žádný z ruských představitelů včetně Putina netají tím, že chtějí svůj vliv na bývalé státy pod správou Moskvy zase zpět, a to i za cenu použití síly, je každý podporovatel Ruska kolaborantem a vlastizrádcem. Je velmi smutné, jak široké spektrum lidí to nejen nechápe, ale ještě podporuje. Prakticky to znamená vítání ruských tanků v ulicích a „líbání“ ruských „poradců“ v naší vládě.
Jako kdykoliv v minulosti, ruskému medvědu vzroste s jídlem chuť a neskončí to jen u zrazené Ukrajiny. Putin už nyní září radostí a je si jist svým vítězstvím. Když nenašel žádného skutečného soupeře, je přesvědčen o tom, že strach z jeho armády, které se bojí i Trump, mu dopomůže ke znovuzískání vlivu CCCP. Naši vlastizrádci a kolaboranti i v dalších zemích, se budou radovat a kolaborovat s okupační vládou.
Je s podivem jak těžko se poráží totalita a jak snadné je přijít o demokracii. Přitom to není tak dávno, kdy jsme si mohli naplno užívat nově nabyté svobody, začít cestovat svobodně po Evropě a kdykoliv si bez výjezdní doložky vyrazit k moři. Nevyhovuje to pouze lidem kteří najednou nedokáží přijmout vlastní osobní odpovědnost a potřebují někoho, kdo je povede i za cenu toho, že se vzdají svých vlastních svobod. Je mnohem snadnější nadávat na někoho, že něco nemůžu, než si přiznat vlastní selhání v době, kdy nejde tak snadno svá selhání a odpovědnost přenést na někoho jiného. Kolaborace a vlastizrada je pak nástrojem k získání pocitu - já za to nemůžu. Nicméně to není omluvou, ale prostým lidským a morálním selháním.
Zkuste se nad tím zamyslet a podívejte se okolo sebe, kdo bojuje za naši státnost a kdo za cizí mocnost. Rozhodně to nejsou strany, které se nejraději ohánějí patriotismem. Všimněte si, že někteří politici se dokonce přidávají na stranu Ruska a začínají vznášet své vlastní požadavky na územní ústupky Ukrajiny, například ohledně Zakarpatské Rusi. To považuji za totální faul přes čáru vší morální slušnosti.
Populistické strany vezoucí se na vlně nenávisti vůči přepadenému státu, kterou tyto strany rozdmýchávají pomocí lží, nelze považovat za národní patrioty, ale právě ty kolaboranty využívající agresorovi lži a propagandu k ovlivňování davů. To se jim daří velmi dobře a pomalu otrávily mysl mnoha lidí.
Navíc zástupci těchto populistických polických stran chrochtající blahem nad podrazem Ukrajiny (o nás bez nás) nemají dostatek soudnosti aby se postavili za národní zájmy a naší vládu když je třeba a veřejně jim „okopávají kotníky“. To prohlubuje politický rozkol, nevraživost a nenávist mezi lidmi a zároveň to nahrává našemu nepříteli. O to mu od začátku vlastně šlo a rozeštvávání se mu opravdu daří.
Jo, Evropa zaspala a žila v tom, že za ni bude bojovat někdo jiný. Silní socialisté napříč Evropou začali terorizovat státy přílišnou byrokracií a regulacemi. Přílišná a přehnaná korektnost vedla k umlčení každého hlasu proti, což se nám nyní vrací. Jedinou pozitivní zprávou v celé této době je fakt, že pravděpodobně dochází k probuzení Evropy a pomalému navrácení se ke zdravému rozumu. Tedy pokud už není pozdě a jestli si Evropu nezaberou populisté, kterým jde jen o moc, peníze a tedy jen vlastní prospěch. Klidně budou kolaborovat, chovat se vlastizrádně a vykřikovat, že jsou jedinými patrioty bránícími tradiční hodnoty. K tomu se přidají komunisté, kterým je kolaborace za vlastní prospěch vlastní a mnohokrát prokázali že jim na lidech vůbec nezáleží a že každá špatnost je v pořádku pokud, je udrží u moci. Tisíce mrtvých a zničených životů i v naší minulosti, je toho důkazem. Přesto se s těmito extrémisty hodlají populisté spojit v zájmu utužení vlastní moci.
