Článek
Tak za pár dní tady máme další volby a už nějaký ten měsíc i mediální masáž od všech politických stran. Jak vybrat to nejlepší nejen pro nás, ale i naše děti? Volba není samozřejmě jednoduchá a záleží na preferencích každého z nás.
Ale co naše děti? V jakém stavu jim chceme zanechat naši rodnou vlast, ve které budou následně vychovávat naše vnoučata?
Z pohledu ekonomického je důležité pochopit, že stany rozdávající bezhlavě prostředky z veřejných financí (sice dělají líbivou politiku, kterou si kupují voličské hlasy) jsou pro naši budoucnost a budoucnost našich dětí tou nejhorší variantou. Všeobecně není jednoduché správně odhadnout nebo rozpoznat nutné investice od bezhlavého utrácení. V tomto ohledu je více než zřejmé, že stát bývá zpravidla tím nejhorším hospodářem, protože odpovědnost za společné finance je „kolektivní“ a tedy většinou na nikom konkrétním. Z tohoto pohledu ta nejhorší možná varianta. Přitom stačí jen trochu přemýšlet a pochopit, že nic není zadarmo a každý dluh bude jednou potřeba splatit. Dát hlas takové straně ukazuje na sobeckost voliče, kterému záleží pouze na sobě samém a pramálo na vlastních potomcích nebo dalších členech rodiny.
Politické důvody jsou mnohem širší a hůře uchopitelné pro nás obyčejné lidi. Nicméně takovým lakmusovým papírkem může být zjednodušený pohled na Evropskou politiku. Pokud je strana nebo konkrétní politik (politička) vnímán evropskými prozápadními politiky pozitivně, je schopný díky jejích spolupráci ovlivnit dění a budoucnost v Evropě, tedy i nás Evropanů z jejího středu. Jak vypadá taková politická izolace, jsme poznaly v posledních Evropských volbách. Velkohubá prohlášení a předvolební sliby vzaly za své, poté co někteří politici přiklonivší se ke krajní pravici s pro ruským nádechem, skončili v nově zvolené frakci bez jakéhokoliv faktického politického vlivu. Stali se jen dobře placenými úředníky bez jediné možnosti splnit cokoliv z toho, co naslibovali svým voličům a za co si vysloužili své hlasy ve volbách. Také vám to připadá jako plýtvání nejen volebními hlasy, ale také penězi voličů? Máte pravdu, je to tak. Z pohledu těch politiků je to ale lišácky zvládnuté. Hlasy dostali, byli zvoleni a na pár let mají vystaráno. Jak pracovně, tak finančně. Nicméně díky nulové možnosti cokoliv ovlivnit, získaly dokonalou výmluvu k tomu, aby v dalších volbách mohli křičet, jak je zlá EU nenechala splnit své sliby, a budou vyžadovat další šanci, která skončí úplně stejně. Nicméně jejich voliči se nepoučí a s nadávkami na vládu a zlou EU budou plýtvat svými hlasy a našimi prostředky téměř donekonečna.
A posledním v rozhodování bude sociální pohled v politice. Zde už máme ten obchod se strachem. Před každými volbami se roztrhne pytel s proroky, kteří věští velmi zlou budoucnost v případě, že dáte hlas jiné straně než té její. Tak tu vznikají paradoxy, kdy lidé demonstrují proti něčemu, co ve skutečnosti nikdy nenastane. Prezident, bývalý voják, nás prý zatáhne do války a naše děti budou muset narukovat. Nejen že prezident nemá takové pravomoci, ale navíc jeho pracovní a lidské nasazení je po nekonečně dlouhé době tak osvěžující a opravdu lidské, že se tomu pomalu ani nedá uvěřit. Kredit prezidentského úřadu vzrostl ve světě téměř na úroveň prvního polistopadového prezidenta Václava Havla a roste dál. Získal si srdce mnoha lidí, a i těch, kteří ho ve volbách nepodpořili právě proto, že uvěřili falešným prorokům. Dle jejich slov nás nečeká nic dobrého a současná vláda může za velkou inflaci a vysoké ceny potravin. Přitom ti, co nejvíc hlásají tyto bludy, byly u zrodu vysoké inflace a jejich svatý (Babiš), který má na ceny potravin skutečně vliv, během této doby opět ve svých firmách vykázal nečekaně velký zisk. Ale prý je to Fialova drahota a on za ni může. Proč na tom tedy nevydělal premiér Fiala, ale Babišovy firmy? No, to koblihy (Babišovi voliči) nepochopí, nebo přesněji nechtějí pochopit.
Ovšem aby bylo jasno, nejen politici Hnutí ANO patří mezi falešné proroky. Je to mnoho dalších politiků, především z takzvaných populistických stran, co každý týden tvrdí něco jiného, nebo hlásají nepěkná proroctví dle toho, jaká témata zrovna hýbou společností. Jednou je to migrace, pak nebudou léky, peníze na …., nebo nás policie zavře za nošení vojenských maskáčů. Překvapivě (pro jejich voliče) se nic z toho nikdy nenaplnilo a nenaplní. Je ale překvapivé, že v každých následujících volbách opět dostanou hromadu hlasů. Já dělat svoji práci takto špatně, tak už dávno ležím na lavičce mezi bezdomovci. Jim to díky hlasům voličů bez kritického myšlení bude procházet asi donekonečna.
Už jste si rozmysleli, komu ve volbách dáte svůj hlas? Zda přijde politicky vniveč, nebo zaplatí hypotéku nějakému falešnému prorokovi? Nebo podpoříte to menší zlo v podpoře jiné polické strany nebo politika, který opravdu pracuje pro nás voliče a který vám neničí život tím, že vás neustále naplňuje strachem. Čemu dáte přednost? Životu v krásné zemi s budoucností, nebo chcete žít v neustálém strachu z toho co si na nás zase nějaký prorok vymyslí, aby nás držel ve strachu pod krkem? Já mám celkem jasno. Volím šanci na lepší život a budoucnost pro své děti. Co vy?