Článek
Máme za sebou ocenění osobností prezidentem republiky Petrem Pavlem na Hradě. Nikdy jsem to moc nesledoval a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Přiznávám že moje nesledování této významné události zapříčinili předchozí prezidenti, kdy šlo často spíš o přehlídku kamarádů které bylo zapotřebí ocenit. Přestože jejich přínos pro republiku byl minimální, postačila podpora v kampani a podobné zapojení do politiky. To je sakra málo a ubohé.
Neznamená to ale, že bych si každoročně neprošel seznam oceněných a nevšímal si kontroverzí a kauz okolo tohoto seznamu. Následné novinářské žně mne o této události dostatečně informují, včetně podrobností ze samotného ceremoniálu. Letos byl okolo seznamu překvapivý klid a pokud mi nic neuniklo, tak nikdo neodmítl své ocenění z rukou prezidenta převzít. Skoro mi to začalo chybět (prosím, prosím, neberte to vážně, jsem rád)
Uběhlo jen pár okamžiků a k celému ceremoniálu se vyjádřila Kateřina Konečná. Mnoho jejích prohlášení je zcela mimo a na sociálních sítích za to dostává patřičné nášupy. Ale dle všeho je jí to úplně jedno, protože jí postačuje to, že se najde i dost voličů a podporovatelů se stejným pohledem na svět okolo nás. Myslím tím pohledem skrze rudou Sovětskou vlajku, který je totožný s viděním Putlera (Putin a Hitler dohromady-ustálené pojmenování prezidenta Ruska).
Kateřině Konečné překvapivě vadí prezidentova komunistická minulost. Nebo možná to, že se s ní Petr Pavel celkem rázně a veřejně popasoval, uzavřel tuto část svého života a mnohokrát ji odčinil svou prací a především činy. Pak si navíc dovolil ocenit člověka s neskutečně čistým, přímým a jasným morálním profilem, jako je herec Ondra Vetchý. Jeho osobní činy mne již několikrát inspirovaly a mám ho za osobní morální vzor. Být takových lidí ve společností více, staneme se „sluníčkovým státem“, a to vůbec nemyslím špatně, naopak upřímně a jen v pozitivním slova smyslu. Protože jsem se s ním setkal i osobně, tak vím, že i jeho každodenní kroky se odvíjejí v tom být jen dobrý a nekoukat stranou, když se dějí špatné věci, ale sám to i proaktivně řešit. Má skutečnou odvahu mnohokrát ověřenou v běžném životě. Tam se odehrávají často ta největší hrdinství, která ale zůstávají široké veřejnosti utajena.
Osobně mám radost a vážím si jak člověka Ondřeje Vetchého, tak prezidenta Petra Pavla a samozřejmě i mnoha dalších jim podobných. O to méně uznávám a oceňuji hnojomety typu komunistky Kateřiny Konečné, kteří ani nechápou význam slov jako je čest, morálka, nebo vlastenectví (myšlen skutečný význam toho slova, ne ukradený zbabělci kteří by nás prodali a poslali zpět do područí Sovětského svazu).
Hnojometem nazývám ty, co navzdory svému vlastnímu nízkému morálnímu kreditu, neváhají špinit ostatní a často k tomu využívají nepravdivé, urážející a nebo zavádějící skutečnosti. Neváhají je obvinit z toho co sami dělají, ale v jejich případě je to v pořádku, v jiných špatné. Červeným hadrem v jejich očích je všechno, co by mohlo pozitivně působit na společnost a co by mohlo skutečně probudit skutečné vlastenectví. Proč? Protože rozdělené a rozhádané společnosti se lépe vládne. Snadněji se hledají naštvaní voliči a nabízí se jim zkratky v podobě populistických slibů a prohlášení, která nejde většinou ve skutečnosti realizovat, ale spolehlivě přitáhnou část voličů k urnám. Jde o lidi kteří na rozdíl od jiných nezvládnou být odpovědní sami za sebe a vyhovuje jim, že za jejich trápení může někdo jiný a že jim některý z populistů nabídne snadné řešení a slíbí že to vyřeší za ně. Strach z vlastní odpovědnosti pak vhání voliče ke stranám jako KSČM, ANO i mnoha dalších populistických uskupení. Z toho máme ve finále blbou náladu ve společnosti a stále rostoucí zadlužení, jak jsme se mohli přesvědčit za posledních minimálně 3 předchozích vládnoucích obdobích.
Nedovolme dopřát příliš hlasitosti podobným hnojometům. Ukažme jim že chceme společnost čistější, morálnější a plnou hrdých občanů, kteří se nebojí ozvat když se někde děje bezpráví. Ukažme že sice všichni máme dlouhou komunistickou minulost (myšleno stát), ale že se s tím umíme se ctí vypořádat jako náš současný prezident Petr Pavel a že dokážeme říci ano, nejsem na to hrdý, ale pak to odčiníme svými skutečnými činy pro celou společnost. Nedejme další šanci těm kterým se stýská po době kdy jediným skutečným předpokladem k jakékoliv funkci byla rudá knížka a kdy odrazovým můstkem k vysněné práci v zahraničním obchodě bylo aktivně udávat své spolupracovníky a donášet na obchodní partnery. Už v řekách uplynulo dost vody na to, abychom se z nepěkné minulosti poučili a stali se skutečnou hrdou zemí, plnou lidí s jasným morálním směřováním ke skutečně demokratické společnosti.
Jsem nadšený z ocenění Ondry Vetchého i konání našeho prezidenta. Konečně mohu být hrdý po více jak 15 letech na to že máme prezidenta který se skutečně snaží společnost spojovat a který je i skutečně uznávaný v zahraničí (myšleno vyspělé demokracie, ne totalitní státy jako Russko a podobně. Bohužel se k nim možná brzy přidá i sousední Slovensko pod Ficem - což mě strašně mrzí)
Podívejte se jak se nechá snadno změnit svět okolo vás. Třeba tak že budete také odvážnější a uděláte každý den alespoň jeden nezištný dobrý skutek. Nedovolte zlobě ovládnout váš svět a ověřujte si informace které si k sobě pustíte. Nezavírejte oči před bezprávím a nespravedlností okolo vás. Naučte se ozvat a pomoci druhým. Uvidíte že i když to není úplně jednoduché, i vy se můžete stát těmi, kdo pomalu ale jistě dělají naše okolí a společnost lepšími. Hodně štěstí ve vašem konání a držím palce.
