Hlavní obsah
Lidé a společnost

Moudra našich babiček a jejich (ne)pravdivost

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: shurkin_son / Freepik

Naše babičky nám zanechaly mnoho mouder. Některá jsou pravdivá, ale jiná pravdivá nejsou, nebo jenom napůl.

Článek

Tato moudra jsme slyšeli asi všichni nejen od našich babiček, ale možná i od našich maminek. I když na některých může být zrnko pravdy, ne vždycky to nutně znamená, že celkově pravdivá jsou. Mnohá jsou dokonce mýtus. Toto jsou moudra, která si pamatuji od své babičky. Pojďme se podívat, nakolik jsou anebo nejsou pravdivá.

„Neseď u té televize tak blízko.“

Toto moudro předpokládá, že když budeme sedět blízko u televize, zkazíme si oči. Nejsou však pro to žádné vědecké důkazy. Jedná se proto o mýtus. Pokud ale vaše děti sedí blízko u televize, může to být známkou toho, že trpí krátkozrakostí.

„Nejez tolik tučného masa, nebo budeš tlustý/á.“

I když je pravda, že tuky mají vysokou kalorickou hodnotu, jezení např. vepřového bůčku v podobě výpečků ještě neznamená, že ztloustnete víc, než kdybyste snědli stejné kalorické množství v podobě salátu s majonézovou zálivkou. Toto moudro se částečně opírá právě o fakt, že tuky jsou kalorické, ale nejen, že toto moudro vytváří nezdravý vztah k jídlu, ještě dodává dojem, že salát s majonézou je lepší varianta. Majonéza je totiž taky vysoce kalorická a pokud porce vepřového bůčku a salátu s majonézou ve výsledku dává stejný počet kalorií, ztloustnete z obou věcí stejnou mírou. Základem je totiž hlídat počet kalorií, nikoliv to, co jíte. Jak píše na svých stránkách oblíbený výživový poradce Michal Josef Tóth: „Základ naprosto každého hubnutí a práce s vlastním tělem je JÍDLO, přesněji poměr kalorického příjmu a kalorického výdeje.“ Ve výsledku tak může být mnohem prospěšnější sníst porci vepřových výpečků, než 4 suché rohlíky (které nemají téměř žádnou výživovou hodnotu, jen „prázdné“ kalorie), jakkoliv se nám to zdá „zdravější“.

„Když si budeš holit chlupy na nohou, budou ti růst ještě víc.“

Toto moudro je mýtus. Zakládá se na pozorovatelném faktu, že chloupky po oholení vypadají silnější. Ve skutečnosti ale oholení chloupky ani nezhušťuje, ani neztmavuje, ani nerostou rychleji, ani nerostou silnější. Silnější vypadají pouze proto, protože při seříznutí žiletkou se seřízne i jejich přirozená špička, která jim jinak dodává tenčí dojem.

„Abys hodně vydělával, musíš se dobře učit.“

Toto moudro sice není úplně mýtus, vzdělání je důležité nejen pro kariérní růst, ale paradoxně takový dělník, který odejde pracovat např. do Rakouska, vydělá mnohem více než např. dnešní učitel. Toto mohu potvrdit i ze své zprostředkované zkušenosti, neboť někteří moji přátelé, kteří se vydali do Rakouska pracovat, sice museli bydlet na velice omezených prostorách (třeba čtyři dělníci v jedné buňce), ale domů si přivezli každý měsíc takové peníze, o jakých se našim učitelům, knihovníkům, nižším manažerům atp. ani nezdá.

„Mléko zahleňuje.“

Toto moudro je mýtus. Neexistuje žádný vědecký důkaz pro to, že by mléko zahleňovalo. Tento mýtus se opírá o fakt, že po vypití mléka můžeme mít pocit, že máme v krku hleny. Je to však způsobeno tím, že mléko v kombinaci se slinami vytváří malé množství husté tekutiny, která může pokrýt vnitřek úst a krku a dodávat pocit zahleněnosti. Není proto pravda, že by se mléko nemělo pít během nachlazení. Ba naopak může pomoci uklidnit podrážděný krk.

„Musíš jíst hodně mrkve, abys měl/a zdravé oči.“

Toto moudro je také mýtus. Je sice pravda, že mrkve napomáhají tvorbě vitamínu A, který je pro sítnici oka důležitý, ale na fakt, jestli máte nebo budete mít v budoucnosti dioptrie, má naprosto zanedbatelný vliv. Kvalitu zraku určují především geny, věk a okolní prostředí.

„Oblékni se teple, nebo nastydneš.“

Toto moudro předpokládá, že nedostatečné ošacení v chladných dnech je původcem chřipky a nachlazení. Není to však pravda. Chřipkanachlazení jsou virová onemocnění. Důvod, proč se tyto viry častěji objevují v zimních obdobích, musíme přičítat především tomu, jak viry fungují. Nikoliv tomu, že je nám zima. V zimě totiž nejen trávíme více času v uzavřených prostorách s více lidmi, některé viry dokonce přežívají lépe ve studených suchých prostředích s minimem sluníčka. Kapénky vznikající kašlem a pšíkáním obsahující viry dokáží ve vzduchu vydržet déle, pokud je suchý. Podobně to funguje i se zbraněmi našeho těla proti těmto virům - naše dýchací cesty jsou pokryty vrstvou hlenu, který viry zachycuje a odstraňuje je z našeho těla. Dýchání studeného a suchého vzduchu může tuto vrstvu narušit a my jsme tak k nákaze náchylnější. A tak je jedno, co máme na sobě. Studený a suchý vzduch musíme dýchat tak či onak.

Anketa

Věřili jste těmto moudrům?
Ano
8,9 %
Jenom některým
74,2 %
Měl/a jsem pochybnosti
5 %
Ne
11,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 503 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz