Článek
Já a moje sestřenice se sem tam sejdeme, dáme si pivo a zabrnkáme si na kytaru nebo zahrajeme na klavír. Občas i vzpomínáme na staré dobré časy ze základní školy a vytasíme něco jednoduššího. Jednou jsem se pak zamyslel nad tím, co mysleli v písničce „K Budějicům Cesta“ tím, že by tam k cestě postavili hezkou holku, a moje analýza možných významů obvykle dětmi zpívaných písniček byla na světě.
K Budějicům Cesta
Není to nijak dlouhá písnička. Pojednává o tom, že cesta k Budějicům je ouzká, načež navazuje: „Kdyby naši páni povolení dali, je tam holka hezká.“ Písnička pak pokračuje tím, že chlapec se dobře vyspal a jakási dívka zavírala dveře, aby u ní zůstal.
Když se nad tím zamyslíme, lze pak z toho vyvodit význam následující: Celé je to o tom, že chlapec si přeje potkat na cestě prostitutku. Pak ji potká, přespí u ní (a vyspí se s ní), a i když se do něj zamilovala, zase od ní odchází. Zamilovat se do něj mohla klidně kvůli tomu, že byl dobrý milenec. Což z písničky dělá trochu pikantnější záležitost.
Batalion
Písnička začíná hned: „Víno máš a Markytánku.“ Ze začátku se může zdát, že Markytánka je vojákova milá. Jenže část písničky, kde se zpívá „neplač sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti,“ nám prozrazuje trochu temnější význam.
Markytánka je totiž armádní prostitutka. Prostitutky byly třeba i za třicetileté války naprosto běžnou součástí personálu.
Jen pro zajímavost, tato písnička má poměrně složitou historii. Melodie byla poprvé písemně zaznamenána přibližně v roce 1530 a doprovázela Francouzi oblíbený tanec s názvem Tourdion. Tato samotná melodie bez textu byla pojmenována „La Magdalena“. Pro melodii a později písničku se však uchytil název Le Tourdion. První text k písni přidal až ve dvacátém století muzikant César Goeffrey. Tento první text se však o Markytánce nezmiňuje a pouze oslavuje předbitevní hostinu. Markytánku si nejspíše do textu písničky přidali Češi na základě toho, že se původně melodie jmenovala „La Magdalena“.
Šly panenky silnicí
Zde se zpívá o slečnách s drahými náhrdelníky (s granáty a dukáty), které jdou kdoví proč samy po silnici. Potkají je myslivci a přemýšlejí, který si vezme kterou. Pak jeden doplňuje, že si pro ni přijede s koňmi.
Význam musíme hledat v nejistých vodách a trochu přehánět, ale mohl by být i takovýto: Myslivci se osamocené dívky chystají unést, zneužít a okrást.
Proč by je jinak zajímalo, co mají na krcích, jak vypadají a jak si pro ně přijedou (jak je přepadnou)? Nabízí se leda představa, že je to nějaký starší patriarchální způsob námluv - muž si vybere dívku a ta bude jeho, aniž by se mohla sama rozhodnout. To také není zrovna veselé.
Holka modrooká
V písničce někdo varuje modrookou holku (nejspíš se tím také myslí, že je krásná), aby neposedávala u potoka, jinak ji přepadne hastrman.
Hastrman je ale mýtické stvoření, které nikdy neexistovalo. V potoce navíc žádná velká voda (jak se zpívá) není. A tak se nám nabízí toto: Kdosi se bojí o dívku, aby ji někdo nepřepadl a nezneuctil, když sama posedává u potoka. Dost možná ji varuje i ten, kterého takový zlotřilý čin láká.
Dvě malá křídla
Tato písnička už sice není lidová a ani tak docela dětská, ale my ji ve škole i přesto zpívali docela pravidelně. Originál z roku 1972 přezpívala v roce 1974 Vondráčková a v jejím podání se text úplně změnil. Text s původně milostnými významy nešťastné lásky se přeměnil v text poněkud temnější povahy.
Hlavním předmětem textu Vondráčkové jsou „dvě malá křídla“, která „tu nejsou“. Součástí textu je i část o lékaři, a nakonec z toho vyplývá, že: Dvě malá křídla jsou miminko, které si dívka nechala odebrat. Písnička je tedy o potratu a o vině a smutku z vykonání takového činu.
Závěrem
Rozhodně netvrdím, že tyto významy jsou jediné správné (nebo že jsou vůbec správné). Písničky jsou to většinou významově bohaté, protože jsou z většiny krátké a jednoduché, a zatím co jeden v jejich textech spatřuje nějaké pikantnosti, jiný to může vidět jako zcela neškodnou zpívánku.
U lidových písniček ale nesmíme zapomínat, že jsou to písničky poměrně staré a kromě zábavy ze samotné hudby se snaží nabízet i nějaké moudro nebo příběh. Dříve se navíc na vhodnost pro děti tolik nehledělo (a tak se nám dochovaly třeba i tzv. sprostonárodní písně), takže rozhodně není zcela zcestné nad těmito významy alespoň uvažovat.
