Článek
Když jsem si četl tento článek, pocítil jsem značnou zlost. Restauratéři už opravdu neví, na čem všem by vydělali a jak by svoje zaměstnance udřeli i v ten údajně nejpohodovější svátek v roce. Na Vánoce by přece měl být každý, kdo nezastává klíčové profese, doma s rodinou. Odpustit se dají leda brzké směny, které končí k odpoledni.
Těžký život číšníků a kuchařů
Měl jsem tu čest si práci v restauraci vyzkoušet na vlastní kůži. V některé dny se ani nestíháte najíst a všechno doháníte rychlým, většinou smaženým jídlem, které musíte sníst za 5 minut a pak zase honem do práce. Jinak se kupí myčka a lístek s objednávkami má dva metry.
Každý si sice svou práci volíme sami, to je pravda, ale co se týče kuchařů a číšníků, výběr provozoven zrovna pestrý není. Dělat pod podnikatelem většinou znamená minimální mzdu a zbytek na ruku, omezené možnosti volna, neboť není nikdo na zástup, ale taky podivuhodné machinace. Třeba takové, že šéf nabídne půjčku s tím, že splátky bude strhávat z platu. Takže ani nemůžete odejít, dokud není dluh splacen. Navíc se jim ani nechtějí platit pomocné síly na vytížené dny. Pak se stane, že jsou na všechno sami jen dva kuchaři a uklízí ještě 2 hodiny po zavírací době. Někde kuchařům ani nenáleží část z dýšek.
Samozřejmě jsou i slušní zaměstnavatelé, ale těch je jako šafránu. Nejlepší to pak mají kuchaři v jídelnách, alespoň co se týče pracovních podmínek. Na uživení rodiny ale většinou jídelny neplatí dost, neboť je i poměrně krátká pracovní doba. Určitě se najdou výjimky, ale všeobecně to v gastronomii dobré není.
Jak to všechno souvisí se štědrovečerní večeří v restauraci?
Když přijmeme, že průměrný pracovník v restauraci si volno jen tak vzít nemůže, protože tam jsou zpravidla jen dvě směny (krátký a dlouhý týden), tak nakonec do práce bude dostrkán, i když nechce. Rodina se ho doma nedočká, neboť restaurace obvykle vaří do 21:00 a hodinu se uklízí. K tomu navíc cesta domů. Šéf pomáhat nebude, ten samozřejmě bude doma. Domluva s ním žádná také není, protože by jinak přišel o zisk. Říct ne mu nemůžete.
A tak osoby, protože jsou lenivé anebo chtějí „hezký večer“, jdou na štědrovečerní večeři do restaurace a ani je nenapadne, ze by zaměstnanci možná taky byli raději s rodinou. Nechají tam útratu 1 200 Kč a o dýšku 10 % v životě neslyšely. Klasicky je to spíš dvacka, aby se neřeklo. Zaměstnanci tak nijak zvlášť odměněni nebudou a celý den bude spíš jen pro zlost. Když majitel podniku uvidí, že lidé přišli a vydělalo se dost, s radostí to tak bude dělat každý rok.
To všechno je dohromady ohromně smutné a zbytečné. Na štědrovečerní večeři do restaurace by opravdu šel snad jen někdo, komu se nechce vařit. Jiný důvod mě nenapadá. Takže kvůli lenosti ostatních musí kuchaři i číšníci tvrdnout v práci a ani příplatek za svátek jim domácí pohodu s rodinou nenahradí. Na výběr nemají, leda by dali výpověď, což si může dovolit jen málokdo.
Závěrem
Myslím si, že by se takové věci podporovat neměly. Bez gastronomie se všichni ten jeden den obejdeme. K tomuto soucitu se zaměstnanci ale také patří pochopení s jinými podniky. Například doručovací služby, které si v prosinci procházejí ohromným náporem, a i když s tím předem počítají, doručit všechny dárky včas prostě jen tak nejde. Přesto jsou na ně lidé sprostí, považují svoje balíčky za nejdůležitější na světě, a není se čemu divit, když pak nějakému kurýrovi bouchnou saze. Bohužel naposledy, protože si zákazník nezapomene stěžovat a kurýra vyhodí z práce.
