Článek
Pirátská strana v roce 2009 přišla na scénu jako obránce základních občanských práv. Do srdcí mnoha pozdních mileniálů a ranných Gen Z se však zapsala především rokem 2012, kdy hrozilo, že se Česká republika přidá k podpisu mezinárodní smlouvy ACTA, která měla za úkol vynucovat duševní vlastnictví, což by mimo jiné vedlo k ohrožení internetové svobody. Tehdy Pirátská strana velkým dílem přispěla k tomu, že z podpisu smlouvy v České republice nakonec sešlo.
V následujících letech se Piráti stali hlasem omladiny přiklánějící se k liberalismu. Zvlášť lákavý byl pro mladé voliče například způsob, jakým se Piráti chtěli vyrovnat s problematikou drogového trhu. Důležitá však pro mladé voliče byla třeba i snaha Pirátů o schválení manželství pro všechny anebo (zvláště pro voličky) pokus vynést na světlo problematiku menstruační chudoby. V žádném případě to ale nejsou jediná pozitiva strany.
Bohužel není tajemstvím, že v posledních letech pirátská loď na své divoké plavbě za pokladem spravedlnosti značně zpomalila. Pojďme se společně podívat na možné důvody a na závěr poplačme nad tím, kdo se bude o ideály mladých starat, pokud se jejich loď skutečně odebere na mořské dno.
Není nikdo, kdo by na lodi nahradil kapitána Bartoše
Jak řekl i politolog a komentátor Lukáš Jelínek v aktuálním rozhovoru pro Novinky.cz, zdá se, že teď není nikdo, kdo by Ivana Bartoše nahradil. Strana tak pravděpodobně ztrácí jednu z klíčových postav – svého lídra, který stranu sjednocuje, dává jí tvář a ztělesňuje její ideály. Pro voliče to znamená nepříznivou situaci, protože to vyvolává pochybnosti o stabilitě vedení a může vést ke ztrátě důvěry ve stranu jako celek.
Loď již ztratila kurz
„Piráti byli úspěšní, když se prezentovali jako strana, která přináší do té české politiky nějaký nový vítr a která sází ty staré politiky do vězeňského autobusu,“ řekl Lukáš Jelínek ve zmiňovaném rozhovoru, kdy poukazoval na to, že se Piráti během let značně změnili. Že loď Pirátů ztrácí kurz mimo jiné dotvrdil i výrok Jana Lipavského, ve kterém tvrdí, že se strana musí zbavit „komoušů a ultralevičáků“. Zapomíná tím totiž na původní směr, který nikdy nebyl čistě liberální a centristický, ale zahrnoval i mnohé myšlenky z levicového libertarianismu.
Pokleslé plachty
Že Piráti přichází o voliče jsme se mohli přesvědčit i v posledních krajských volbách. Semínko voličské nedůvěry zasadil v posledních letech např. velký neúspěch ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2021, následovaný neshodami mezi členy strany. Piráti se ale také z dřívějších let nedokázali poprat s tím, že v otázce migrační politiky nechtěně vypadali příliš liberálně, nebo že byli nařknuti ze „zeleného extremismu“. Ve vládě na voliče působili nevýrazně a s veřejností nekomunikovali dostatečně srozumitelně. Ke všemu se mimo jiné přidaly dezinformační kampaně. Mnohé voliče navíc zklamalo, že postupem let Piráti slevili ze své průbojnosti a stali se otevřenější ke kompromisům.
Kdo se za mladé postaví teď?
Autor tohoto článku má dojem, že odchod Pirátů z politického popředí může u voličů vyvolat nejistotu při výběru strany, kterou by podpořili jako mladí, liberální a pokrokoví občané. Z podobných stran, které se neprezentují jako konzervativní, lze vybrat třeba Stranu zelených či Liberálně ekologickou stranu. Tyto strany jsou však zatíženy tím, že působí až příliš „zeleně“.
Jedinou alternativou Pirátů se tak zdají Starostové a nezávislí (STAN). Jen těžko však lze zapomenout na mnohé roztržky mezi Piráty a Starosty, např. údajnou zradu Víta Rakušana. Že to mezi Piráty a Starosty není dobré ani teď Vít Rakušan potvrdil, když si do Pirátů rýpl ohledně aktuální situace. Otázkou tak zůstává, zda budou voliči Pirátů ochotni po těchto událostech odevzdat svůj hlas Starostům.
