Článek
Když jsem včera na brigádě střídal na odpolední směnu svého kolegu, nestačil jsem se divit tomu, co mi vyprávěl. Jakýsi cizí muž si brzy k ránu ke stánku, kde se prodává káva a občerstvení, přišel koupit kávu a svou žádost vyjádřil velice nevhodně. To však nebylo to jediné, co udělal.
„Chci kafe, teď, hned, okamžitě. Nemám na nikoho náladu, tak koukej makat,“ zněla doslovně jeho žádost. Nebyl to ale žádný bezdomovec ani opilec. Dokonce se podle kolegových slov nezdál ani jako feťák. Byl docela slušně oblečený a táhl s sebou úplně normální cestovní kufr. Pochopitelně překvapený kolega se nezmohl na nic jiného, než: „Co prosím?“ Agresivní zákazník se ale k vysvětlování neměl. Naopak prý zvedl pravici se zaťatou pěstí a se slovy „chceš pěstí?“ se dal do vyhrožování.
Kolega později uznal, že jeho následná odpověď „uklidněte se, pane“ nejspíš jen u málo koho vyvolá kýžený efekt, ale vzhledem k tomu, že v okolí bylo jen několik procházejících a šance, že se mu někdo vydá na pomoc, byla malá, nevěděl, jak lépe zareagovat.
Kolegu a agresora od sebe dělil jen nepříliš rozložitý pult. Když muž svou výhružku opět zopakoval, rozhodl se kolega jeho žádosti vyhovět a, i když s nelibostí, mu kávu prodat. Neměl totiž u sebe nic, čím by se mohl bránit, kdyby konflikt eskaloval. Muž pak se svou kávou odešel a zdálo se, že už od něj bude klid, ale po chvíli se vrátil s tím, že chce do oné kávy ještě mléko, které však předtím odmítl.
Kolega, sám značně dopálený tím, jak se k němu zákazník choval, jeho žádost odmítnul s tím, že mléko nechtěl, a že bez účtenky, kterou si předtím zákazník nevzal se slovy „s tím si vytři …“, mu mléko, které je jinak v ceně kávy, ale rozhodně ne zdarma pro každého, neposkytne. Zákazník začal opět vyhrožovat a neplatila na něj ani pohrůžka policií. Když pak natahoval hleny a chystal se na nebohého prodávajícího plivat, sáhl kolega po horké vodě, kterou se chystal bránit, pokud by na takový střet opravdu došlo. Muž si toho všiml a dal se na odchod.
Ani to však nebylo naposledy, kdy kolega nepříčetného zákazníka viděl. Pak ještě kolem stánku prošel a prodávajícímu během chůze okolo vyhrožoval, že si ho bude pamatovat a příště „pozná peklo“. Na to mu však kolega již neodpovídal.
Problém není jen v agresivních zákaznících
Kolega i já jsme se shodli, že takových střetů už jsme oba několik zažili, ale že žádný zatím nebyl tak drsný, jako ten včerejší. Nepříčetní lidé se zkrátka občas mezi lidmi vyskytují. Problém je však ten, že i když to víme, a legálně máme právo na sebeobranu, ve skutečnosti to tak jednoduché není.
Představme si, že by kolega na agresivního zákazníka byl nucen horkou vodu skutečně vylít. Okamžitě by byl tím, kdo někomu způsobil popáleniny druhého stupně. Pokud by se obě strany rozhodly situaci řešit, musel by se prodejce hájit před policií a bezpochyby by agresor zapíral. Důkazů by příliš nebylo, není jistota, jestli by pohrůžky pěstí okolní kamery zachytily, a jestli by byla výpověď okolních svědků co k čemu, či jestli by se nějací vůbec rozhodli vypovídat. Natočit si agresora na telefon také není záruka jistoty, neboť člověk většinou začíná natáčet až příliš pozdě, kdy není ze záznamu patrné, jak celá situace vznikla. Překážek k tomu, aby byl napadený shledán za jednostrannou oběť, tak je až příliš.
Kdyby zavolal policii ihned, dost možná by se daný muž dal na útěk a hledal by se jen těžko. Nebo by taky dost možná propadl ještě větší zlosti a od výhružek přešel k činům. Zaměstnanec by navíc musel policii podat výpověď a potýkat se se strachem, že mu nikdo nebude věřit. Mnozí zaměstnavatelé v neposlední řadě od takových problémů dají ruce pryč a není výjimkou, že svého zaměstnance z práce vyhodí s tím, že situaci neřešil dostatečně v klidu a že do budoucna se takovými věcmi už zabývat nechce. Nikoho už ale nezajímá, že zaměstnanec má právo bránit jak své zdraví, tak svou čest. Jen stěží by mu někdo něco dal, kdyby se nechal napadnout, ba dokonce by možná mohl očekávat i protichůdnou odpověď, a to takovou, že se měl přeci bránit.
Tak či onak je zaměstnanec ve velice nevýhodné pozici. Což je obrovsky tristní.
