Článek
Nikdy jsem si nemyslela, že by firma měla během mé nepřítomnosti stát. Sama jsem před odchodem zaučovala Moniku a přála jí, aby práci zvládla. Jen jsem počítala s tím, že až se po třech letech vrátím, dostanu zpátky své zákazníky. Některým jsem vybírala dovolené skoro deset let. Znala jsem jejich děti, oblíbené hotely i to, kdo potřebuje pokoj daleko od večerního programu.
Monika znala jejich další tři léta
V kanceláři zůstaly stejné skříňky, ale můj stůl stál jinde. Monika seděla u okna, odkud jsem dřív vítala příchozí. Nevadil mi samotný přesun, alespoň jsem si to říkala. Horší bylo poslouchat, jak s paní Bílou probírá vnukův nástup do školy. Pamatovala jsem si, jak u mého stolu kreslil auta na papír.
Vedoucí mi hned první den vysvětlila rozdělení práce. Rozjednané dovolené dokončí Monika a většinu pravidelných zákazníků si ponechá, aby nemuseli měnit kontakt. Já převezmu nové poptávky a postupně i nabídku poznávacích zájezdů. Měla jsem stejnou pracovní dobu i mzdu, jakou jsme si před návratem dohodly. Nikdo mi nic nebral potají. Přesto jsem slyšela hlavně to, co už nebude moje.
Na poradě jsem přikývla.
Doma jsem pak manželovi vyprávěla, že mě odsunuli. Zeptal se, zda nemám dost práce. Měla jsem jí až dost. Jen to nebyla ta práce, ke které jsem se celé měsíce těšila. Neuměla jsem mu vysvětlit, proč mi nestačí plný seznam úkolů, když u nich nikdo neřekne, jak je rád, že jsem zase zpátky.
Zavolala jsem jim sama
Druhý týden jsem našla v evidenci kontakt na Malátovy. Každý rok ode mě kupovali pobyt u moře a před mým odchodem mi přinesli dárek pro miminko. Zavolala jsem jim, že už jsem v práci. Paní Malátová se potěšila a zmínila, že ještě nemají vybranou dovolenou. Nabídla jsem, že se podívám na jejich oblíbený hotel.
V přehledu klientů byla poznámka, že čekají na nabídku od Moniky. Viděla jsem ji, ale detail rozjednané poptávky jsem neotevřela. Přesvědčila jsem se, že můžu přidat druhou možnost a kolegyni to potom říct. Našla jsem pobyt pro dva dospělé a syna, poslala cenu a měla poprvé od návratu dobrý pocit.
Za hodinu paní Malátová volala zmatená. Monika jí nabídla stejný termín, ale vyšší cenu a pokoj pro čtyři. Chtěli tentokrát vzít také dceru; změnila plány a nejela s kamarádkou. Moje nabídka byla levnější, ale pro rodinu nepoužitelná. Paní Malátová se ptala, zda spolu v kanceláři vůbec mluvíme.
Monika přišla k mému stolu. Nezvýšila hlas. Ukázala mi aktuální zadání a zeptala se, proč jsem za ní nejdřív nepřišla. Chtěla jsem říct, že Malátovy znám déle než ona. V tu chvíli mi došlo, jak málo mi to pomohlo zjistit, kolik lidí letos pojede.
Správnou nabídku jsme připravily společně. Paní Malátové jsem zavolala já a přiznala, že jsem cenu poslala bez ověření zadání u kolegyně. Omluvila jsem se za zmatek. Nebyla nadšená, ale pobyt si nakonec vybrali. Dokončení rezervace nechala na Monice.
Práce mi zůstala, jistota ne
S vedoucí jsme se potom domluvily, že mi postupně předá menší okruh klientů, kteří zatím nemají rozjednanou cestu. U poznávacích zájezdů jsem dostala čas projít nové podklady a možnost ptát se zkušenější kolegyně. Přijala jsem to. Dokázala jsem vidět, že pro mě místo připravily, i když nevypadalo jako to, které jsem opustila.
Za několik týdnů přišla osobně paní Bílá. Přinesla fotografii vnuka a já se k ní automaticky zvedla. Pozdravila mě, zeptala se na syna a pak požádala o Moniku. Prý už spolu mají něco vyhlédnutého. Ukázala jsem jí židli u okna a šla si sednout ke svému stolu.
Monika za to nemohla.
Dnes už máme práci rozdělenou a před každou nabídkou ověřím, kdo poptávku vyřizuje. Několik nových zákazníků mi volá jménem. Mám z toho radost, ale někdy pořád počítám, kolikrát za den zazní Moničino a kolikrát moje. Stydím se za to. Tři roky s nimi vybírala dovolené, řešila změny a odpovídala na dotazy. Nechci, aby se za jejich důvěru omlouvala. Jen mi dosud chybí jistota, s jakou jsem dřív zvedala telefon. Kdyby mi před návratem někdo řekl, že budu mít dost práce, ochotnou kolegyni a přesto si připadat zbytečná, asi bych mu nerozuměla.
