Článek
Umělá inteligence je posledních pár let opravdovým tématem. Skloňuje se úplně všechno, co se jí týká – její dopady na životní prostředí i akcie firem zaměřujících se na její rozvoj, jejichž neustálý růst začíná připomínat dotcom bublinu ze začátku tisíciletí. A čím dál víc se začíná mluvit o tom, jak generativní AI vykrádá žijící (i nežijící) umělce a ohrožuje tak jejich živobytí.
Umírající profese
Zatímco teď se nejvíc mluví o generování obrázků a videí (které zcela očividně vychází z práce jiných umělců), na Spotify se už objevila první hudební kapela vygenerovaná AI, jejíž původ běžný posluchač pravděpodobně nerozluští, pokud nebude poslouchat opravdu pozorně. Rozhodně to nepozná během poslechu jedné skladby, zařazené do náhodného playlistu.
Všichni nad tím můžeme kolektivně mávnout rukou a říct si, že to bude dobré, že lidi budou stejně vždycky preferovat práci ostatních lidí, ale je to skutečně tak? V televizi už běžně běží reklamy vytvořené AI, na billboardech se objevují modelky zjevně vygenerované umělou inteligencí už od vánoční sezóny 2023. Překladače berou práci překladatelům už notnou řádku let. A internetem se šíří fáma o tom, že opravdový román se dá snadno napsat pomocí AI nástrojů.
Můžeme se dohadovat o tom, kdy se tak stane, ale nelze popírat, že každá z kreativních profesí, i ty na ně vázané, je v ohrožení života a s rychlostí, s kterou se AI nástroje vyvíjejí, bude mrtvá v řádu let.
Pokrok nezastavíš
Samozřejmě že přijde nějaký chytrolín a bude argumentovat otřepanou frází jako „pokrok nezastavíš“ nebo „holt jste si vybrali špatný obor“ atp. Ale i kdybych byla ve dvaceti letech pragmatická a šla studovat IT, inženýrství nebo technické obory, i ty čekají v následujících letech obrovské změny a nikdo nedokáže předvídat, jak se budou vyvíjet. Jen Meta na začátku roku nabírala nové pracovníky právě na vývoj AI nástrojů a nyní ohlásila ve stejném oddělení masivní propouštění.
Rozvoj AI nástrojů kolem nás vytváří stále konkurenčnější prostředí napříč pracovním trhem, které je momentálně nejzřetelnější právě v kreativních oborech. Můžeme se ukolébat tím, že když se naučíme AI používat, udělá nás konkurenceschopnějšími, ale v podstatě budeme umělou inteligenci učit víc a víc o naší práci, až ji v konečném důsledku bude dělat za nás. Bezduše, ale lépe, levněji, efektivněji.
Pravidlo 30 %
Některé developerské skupiny začínají tlačit principy omezování používání umělé inteligence při svojí práci. Takzvaný 30% AI rule, které říká, že při vytváření čehokoli – projektu, umění nebo kódu – by z AI nemělo vzejít více než 30 % konečného výsledku a 70 % práce pochází přímo od člověka – z jeho hlavy, z jeho nápadů, z jeho snahy.
Podobné pravidlo je aplikovatelné jak ve výuce – protože co si budeme povídat, roste nám generace, která díky AI neumí přečíst delší text, natož mu porozumět, nebo přijít s vlastní originální myšlenkou, protože si zvykla se na všechno ptát AI – tak v kreativních profesích.
Nevidím nic špatného na tom, použít umělou inteligenci jako brainstorming kamaráda, který pomůže vytvořit osnovu článku. Nebo marketingový plán sociálních sítí. Případně automatizace některých procesů i ve fotografii nebo ve filmu, které v minulosti zabraly hodiny a hodiny práce člověka, který musel ovládat složité programy. Problém to je, když najednou někdo, kdo umí používat pouze AI nástroje, začne cenově a pracovně konkurovat někomu, kdo strávil celý život zdokonalováním svých dovedností.
Napsal o tom fundovaně fotograf Andrea Bianco, nebudu ho vykrádat a opakovat jeho slova. Můžete si to přečíst sami. A pokud neumíte anglicky, určitě vám to přeloží umělá inteligence.
Výmluvy
Ano, AI nám usnadňuje práci. V době, kdy každý, kdo chce v něčem vyniknout, musí být na sítích, zjednodušuje tvorbu zajímavých postů a tím sebepropagaci. Sítě jsou nakonec prvotním kanálem k akvizici zákazníků, v uměleckém případě čtenářů, posluchačů, diváků. A zatímco všichni generujeme obrázky, videa, hudbu a krátké texty, říkáme si, že si jen pomáháme. Přesvědčujeme se, že nám AI pomáhá být efektivnější, produktivnější a rychleji reagovat na trendy a přitom si plníme sny.
Problém ale nastává ve chvíli, kdy se většina těchto kreativních profesí snaží svou tvorbou živit, ale díky AI najednou nejsme potřeba. Grafici, fotografky, filmaři mají najednou méně zakázek. Stejně tak copywriterky, překladatelé, ilustrátorky. Všechny tyhle profese teď nahradí jediný nástroj. Nejen v rukou velkých firem, ale i v rukou ostatních kreativců, kterým se otevírá větší prostor k vytváření propagačních materiálů bez dovedností profesionálů.
Většina z nás se opájí myšlenkou, že „AI nepoužíváme tak často“, případně se omlouváme tím „co zmůže jeden člověk proti nadnárodním korporátům“? Ale faktem je, že mezi námi chybí solidarita s ostatními a přitom jsme všichni stejně zranitelní. A citelně nám bude chybět, až si AI přijde pro tu naši profesi/činnost, kterou jsme tak divoce potřebovali propagovat a hodili jsme všechny naše kreativní kolegy pod autobus.
