Krev z nezvládnutého školství máte i na svých rukou

Moderní dějiny se neučí. Podle učitelů jde o období posledních tříd ZŠ o mimořádně zaneprázdněné. Na prvním místě obsazeny přípravami na přijímací zkoušky, školními akcemi spjatými s odchodem z dané školy. Řada hodin dějepisu tak odpadá a na rozdíl od dějin starověku či středověku a novověku, probíraných v nižších ročnících, se výuka soudobých dějin zredukuje natolik, že látku nelze probrat. Musíme mít na mysli také to, že logika řazení látky jednoduché řešení tohoto problému neumožňuje.1

Nedostatkem je i špatné plnění kontrolní funkce ředitelů škol. Mnozí ani nemají tušení o tom, že se u nich ve škole neplní učební osnovy. Ředitelé škol jsou potom překvapeni, když jsou inspekcí obeznámeni o porušení zákona. Pokud se ve výuce neobjeví nejnovější dějiny, stala se zásadní chyba.2

Výuku moderních dějin měl zachránit projekt Dějepis +

Jednalo se nástroj k obohacení výuky. Ověřovaly se zde metody výuky dějepisu a nové způsoby jak je podpořit. Patřil také do Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Pilotní projekt ovšem na konci tohoto roku končí. Ministerstvo nevysvětlilo proč.

Další znepokojující fakt je, že podle výroční zprávy ČŠI

na 27 % škol, vyučují neaprobovaní učitelé. Dějepis také vyšel procentuálně nejhůře v žákovském hodnocení. „Nedostatek učebních úloh a přetížení vzdělávacího obsahu je pravděpodobnou příčinou velmi nízkého výskytu daných znaků v předmětech dějepis, zeměpis, přírodopis a fyzika“ říká ČŠI. Nejhůře dějepis také dopadl v individualizaci během výuky.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že řešení situace je v rukou samotných učitelů a ředitelů. Dokud si kantoři neuvědomí, že výuka novodobých dějin je nedílnou součástí historie, nikam se jako společnost neposuneme. Ale jak dostat na pedagogické fakulty správné učitele? Jak zabránit tomu aby učitelé do deseti let nevyhořeli?

Často přemýšlím nad tím, kdy se studenti odborných oborů či učilišť dozví, co bylo po roce 1989 či jaký je rozdíl mezi většinovým a poměrným volebním systémem, pokud jim to nikdo během povinné školní docházky neřekne. Jako společnost narážíme na skutečnost, že často volí lidé, kteří nejsou dobře informováni nebo rychleji skáčou na populistické navijáky. Poté bohužel slýcháváme teorie typu - volebního práva pouze pro dostatečně vzdělané. Obávám se, že chyba není na straně málo vzdělaných nebo samotných kantorů. Domnívám se, že chyba je na straně každého jedince, který nevyvíjí tlak na dostatečnou výuku moderních dějin. Vinu tedy nese každý z nás.

Školství má v sobě obrovský potenciál, mohlo by být lékem téměř na vše. Na podchycení kriminality, závislosti na drogách a dalším. Bohužel jej necháváme ležet ladem a hasíme již vzniklé požáry. A to už je pak pozdě.

1) ČERNÝ, Karel. Učitelé dějepisu: výuka nejnovějších dějin, historické vědomí a legitimizace školní výuky dějepisu [online]. Praha, 2012. Dostupné z: https://karolinum.cz/data/clanek/5022/OS_1_2012_final_Cerny.pdf.Empirické studie. Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

2) VAGENKNECHT, J.: Situace ve vyučování nejnovějších dějin v základních a středních školách. In: Národnostní menšiny. Historické souvislosti některých aktuálních problémů v Evropě a v ČR. XII. letní škola historie. Porta linguarum, Praha 2000, s. 143-150.