Plný kufr těstovin. Proč jsou potraviny v Německu levnější než u nás?

V sobotu jsem vyrazila jen na „malý nákup“ za hranice. Vrátila jsem se s kufrem plným potravin, o tisícovku lehčí – a hlavou plnou otázek. Proč je v Německu máslo a další potraviny o tolik levnější než v Česku?

Před osmou ranní už sedím v autě. Vedle mě kafe, v telefonu seznam: máslo, mléko, těstoviny, omáčky, jogurty. Cíl? Město přímo za hranicemi, hodina od domova. Německý supermarket. Jednoduše: jedu levně nakoupit.

Už při vjezdu na parkoviště poznávám, že tenhle „nákupní výlet“ podnikají stovky dalších Čechů podle SPZ. A podle plných vozíků nejsem jediná, kdo si přijel levněji nakoupit.

Vejdu dovnitř a během dvaceti minut nacházím máslo za 1,29 €, kvalitní šunku za polovic, těstoviny za 0,49 €, mléko bio za euro. Jogurty, sýry, pečivo – všechno levnější než doma. A to nejen o pár haléřů, ale často o desítky procent.

Na pokladně platím 54 eur. Po přepočtu něco přes 1300 korun. V Česku bych za stejné zboží nechala minimálně o 400 víc.

Po návratu domů otvírám notebook. Potřebuji tomu rozumět. Proč si Německo, ale i Polsko můžou dovolit levnější potraviny?

První odpověď je jednoduchá: Německo je obrovský trh. Má víc než 80 milionů obyvatel. Když prodáváte ve velkém, můžete nakupovat levněji. Supermarkety tam mají sílu tlačit ceny dolů, protože odebírají zboží v mnohonásobně větším objemu než u nás.

Navíc: diskontní řetězce jako Aldi nebo Lidl v Německu určují tempo. A to nízké. Obchodní model je postavený na nízké marži, vysokém obratu a neustálém tlaku na cenu. V Česku sice také působí, ale často tu prodávají za vyšší ceny než doma. Proč? Přizpůsobují se trhu, kde jsou lidé ochotni zaplatit víc.

Ano, v Německu je na většinu potravin jen 7 % DPH, zatímco u nás 12 %. Ale to není hlavní důvod, proč Češi platí víc. Rozhodují spíš marže obchodníků a celkový přístup k trhu. V Česku je menší konkurence, a tak si řetězce mohou dovolit ceny „nastavit výš“, protože zákazníci často nemají s čím porovnávat – nebo to nedělají.

Zatímco německý zákazník sleduje letáky a porovnává, my často sáhneme po tom, co je nejblíž. A rozdíl je i na straně výrobců: Německo lépe podporuje své zemědělce. Více domácí produkce, kratší dodavatelské řetězce, méně dovozů – to všechno pomáhá držet ceny při zemi.

Když vykládám nákup do skříně, přemýšlím: Není to absurdní, že se mi vyplatí jet do jiné země pro základní potraviny?

Nákup v Německu není řešením. Je jen symptomem toho, že něco v našem systému nefunguje. Pokud chceme ceny potravin skutečně změnit, nestačí jen snižovat daně nebo slibovat dotace. Potřebujeme víc transparentnosti, větší tlak na obchodníky – a možná i víc hlasitých spotřebitelů, kteří se ptají: Proč platíme víc za méně?

Zdroje: