Článek
Ukrajina
Ukrajinská armáda dál útočí do hloubi Ruska: o víkendu poprvé zasáhla sklad firmy Ozon (konkurent vypáleného Wildberries) v Čapajevsku a rafinerii v Novokujbyševsku, přestože ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila té noci 457 dronů. Putin sám přiznal, že útoky nejsou kritické, ale škody způsobují, a Moskva kvůli výsledné palivové krizi znovu zavedla limity na prodej benzinu.
Rusko mezitím zesílilo nálety na ukrajinská města. Při útoku na Kyjev v noci na čtvrtek zemřelo nejméně patnáct lidí, přes čtyřicet bylo zraněno a poškozena byla i dětská nemocnice. Podobně kruté byly údery na Charkovskou oblast, kde raketa zabila deset lidí. Starosta Kyjeva Kličko připomněl, že ruské útoky poničily v Kyjevě už každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
Ukrajina přitom dostává od spojenců stále méně střel do Patriotů – ze 675 v roce 2023 na letošních odhadovaných 264. Macron po úderu na Kryvyj Rih (šestnáct mrtvých) přislíbil rakety a licenci na jejich výrobu, Merz domluvil asi 600 střel do Patriotů do roku 2028 a Rheinmetall s Lockheed Martin chystají evropskou linku na ATACMS. Ukrajina má navíc jako první získat systémy SAMP/T s licencí na Aster 30 a podílet se na novém evropském systému Freya.
Hybridní válka
Lotyšská armáda potvrdila, že dron sestřelený 14. srpna nad jejím územím byl ukrajinský, z kurzu ho pravděpodobně vychýlilo ruské rušení signálu – Aliance proto mění misi Baltic Air Policing na aktivní obranu. Rumunský F-16 zničil bezpilotní námořní dron u plynového ložiska Neptun Deep v Černém moři, incident prezident Nicušor Dan přisoudil Rusku.
Podobně neviditelně útočí Moskva i uvnitř Evropy: německý soud poslal na patnáct měsíců Ukrajince, který pro ruskou rozvědku mapoval trasy balíků DHL, a u Berlína našli úkryt se zbraněmi, které tam na ruský pokyn uložil takzvaný nízkoúrovňový agent – nový vzorec, který podle šéfa německé kontrarozvědky Rusko používá čím dál častěji. Britskou Royal Navy pak zdiskreditoval únik dat: čínské komponenty v kamerách špionážních člunů K3 Scout tajně posílaly informace do Číny.
Vzestup zbrojního průmyslu
Česká CSG přes dceřinou Federal vyhrála tendr na až 35 milionů nábojů pro policii pěti severských zemí, což navazuje na červnový kontrakt s FBI za 77,4 milionu dolarů. Na cvičení NATO Baltic Trust mezitím ukrajinská firma Zvook testovala svůj mobilní pasivní akustický systém proti dronům, který za pouhých 500 dolarů za kus zachytí dron na 5 kilometrech a řízenou střelu na 7 s mírou falešných poplachů jen 1,6 % a na rozdíl od radaru zůstává nedetekovatelný.
Švédský Saab odhalil maketu nadzvukového bezpilotního „stíhacího dronu“ ACP v životní velikosti, jehož první demonstrátor má vzlétnout do 15 měsíců. Americký startup Castelion na vývoj levné hypersonické střely Blackbeard získal miliardu dolarů a Polsko spustilo na vodu první fregatu třídy Wicher – největší loď v historii své flotily s výtlakem až 7 700 tun a 32 odpalovacími sily pro 128 raket včetně protilodních NSM s doletem 300 kilometrů.
Česká republika
Čeští specialisté dokončili kurz AT-301 Joint Interface Control Officer pod vedením amerických instruktorů z Fort Bragg, čímž AČR získala plnou schopnost řídit datalinkové operace Link-16 mezi gripeny a spojeneckými AWACS. Vláda vzala na vědomí zprávu NÚKIB: počet kybernetických incidentů loni klesl na 203, sofistikovanost útoků ale roste a Česko poprvé veřejně přisoudilo útok na ministerstvo zahraničí čínské skupině APT31. Státní tajemník na MPO Vladimír Mana odešel po zásahu BIS kvůli podezřelé provázanosti s dodavateli IT zakázek. Prezident Pavel při pietě k 58. výročí okupace Československa vyzval k obraně nezávislých médií, která podle něj čelí tlaku na omezení své svobody.
Írán
Trump vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil sankcemi každé zemi, která by Teheránu pomáhala. Íránský prezident Pezeškján odpověděl, že je čas válku ukončit, dokud je Írán v silné pozici, kapitulaci ale odmítl – připomeňme, že konflikt vypukl koncem února útokem USA a Izraele, při němž zahynul i nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Podle Financial Times íránští představitelé zvažují údery na americké základny v Evropě, konkrétně v Bulharsku a na Kypru. Napětí ilustruje i příjezd letadlové lodi USS George Washington na Blízký východ, což americké námořnictvo na čas připravuje o krytí v Tichomoří.
Asie
Čína pokračuje v budování síly na všech frontách: firma LandSpace poprvé zvládla přistání znovupoužitelného raketového stupně ZhuQue-3, na uměle vysypaném ostrově u útesu Antelope Reef v Jihočínském moři vyrostla za necelý rok plocha 1 500 akrů s přístavem pro válečné lodě a v Ta-lienu nabírá tvar čtvrtá čínská letadlová loď Type 004, první s jaderným pohonem. Analýza RUSI pak varuje, že Čína v roce 2024 nasadila 295 000 průmyslových robotů proti 32 200 v USA – a právě spojení AI s robotikou má být rozhodující v příštích velkých konfliktech.
Severní Korea plánuje stavět dvě velké válečné lodě ročně a vybavit loďstvo jaderným arzenálem, který jihokorejský ministr obrany odhaduje na 80 až 120 hlavic, podstatně víc než Trumpem uváděných 57.
Anketa
Zdroje:
Ozon, Putin, Ruské útoky, Patriot, Macron, Rheinmetall, Ukrajinská bezpečnost, Lotyšsko, Rumunsko, Špionáž, Berlín, Londýn, CSG, Akustický systém, SAAB, Hypersonické zbraně, Polsko, Taktické data, NÚKIB, MPO, Petr Pavel, Trump, Írán, Evropa, LandSpace, Čína, Letadlová loď, KLDR, Autorský text člena Generace Radka Wiltschka
