Článek
O vzniku znojemského podzemí se traduje, že se vlastně pořádně neví, kdy, jak a proč vzniklo. Usuzuje se všeobecně, že se s budováním podzemí započalo na přelomu 14. a 15. století. Jedna pověst praví, že kdysi žil ve Znojmě měšťan Prokop, který pojal za manželku Kateřinu, jež přinesla do manželství nemalé věno. Prokop holdoval popíjení dobrého vínka a nepohrdl ani uzenými kýtami. Jak byl bohatý, tak byl lakomý, čeleď málo krmil jakož i svou choť. Jeho žena Kateřina mu chodila tajně do sklepa ujídat masa a upíjet vína. I rozzlobil se ctihodný Prokop a svůj vztek užil na kutání dalšího sklepa, aby měl od manželky pokoj a vína a masa mu neubývalo, neboť Kateřina byla žena veselá a statná. Bláhově si myslel, že na manželku vyzrál a ona nic netuší. To by ale nebyla řádnou manželkou. Nechala Prokopa, ctihodná paní Kateřina, by se prokopal hlouběji, a volného času využila chozením po návštěvách a chlubením se, jakého má pracovitého manžela geologa. Manželky ostatních měšťanů nechtěly zůstat pozadu a požadovaly po svých manželích, aby taktéž kopali. A dál a hlouběji než Prokop! Postupem času, kdy měšťané v důsledku blahobytu přestali chtít posilovat při kopání dalších pater sklepů, byli na tuto práci nasazováni vězni a zajatci, kteří se jinak v městské šatlavě nudili a zbůhdarma chléb a vodu na útraty města užívali. A protože se spojovaly chodbami různé domy za různými účely, bylo záhodno, aby svědkové stavebních úprav na světlo Boži již nevyšli. Za několik století hornických prací bylo vybudováno nyní známých dvacet sedm kilometrů chodeb ve čtyřech poschodích. Důmyslný systém vzduchotechniky, propojení podzemních topenišť kouřovody do komínů domů, vodovod a další vymoženosti, zaručoval obyvatelům Znojma bezpečný a nedobytný úkryt v dobách nejistých. Není však jisté, zda se duchové pána Prokopa a paní Kateřiny nepohybují stále v podzemních chodbách a nehledají své víno a uzené kýty.
