Článek
Ranní sprcha. Voda příjemně teče, tělo se probouzí… a vás napadne: „Proč bych si vlastně nezkrátila cestu na záchod?“ Zdá se to praktické i ekologické – ušetříte vodu, čas a někdy i nervy. Jenže pozor: co může být pro muže celkem v pohodě, ženám se může nehezky vymstít.
Podle urologa a mikrochirurga Jamina Vino Brahmbhatta z orlandské nemocnice má totiž ženské tělo jiný „návod k použití“. Ve stoje žena nedokáže úplně uvolnit svaly kolem močového měchýře. Výsledek? Zbytky moči zůstávají uvnitř a pánevní dno se postupně oslabuje. Pokud si sprchové močení dopřejete jednou za čas, nic se neděje. Ale když se z toho stane zvyk, dřív nebo později si zaděláte na potíže – ať už v podobě nechtěného úniku moči, bolestí zad nebo věčného pocitu „musím hned“.
Muži na tom jsou naopak o něco lépe. Pro ně je močení ve stoje přirozenější a dokonce jim vzpřímená poloha pomáhá k lepšímu vyprázdnění močového měchýře. Zvlášť pro ty, kteří mají problémy s prostatou nebo trpí tzv. „post-dribblem“, tedy kapkami po vymočení, může sprcha paradoxně znamenat úlevu.
A co ekologie? Každé spláchnutí toalety spolkne zhruba 3,5 až 6 litrů vody (starší toalety i dvojnásobek). Jedno čůrání ve sprše denně vám tak ročně ušetří stovky až tisíce litrů vody – ekvivalent menšího bazénku na zahradě. Ale pozor: šetřit můžete i jinak. Třeba kratší sprchou. Efekt stejný, rizika menší.
Takže dámy, pokud už se neudržíte, zkuste to aspoň vsedě – třeba na stoličce nebo okraji vany. Vaše pánevní dno vám poděkuje. A pánové? Ti mohou dál klidně „stříkat“ – hlavně když po sobě pořádně spláchnou proudem vody.
Anketa
Zdroje:
- Brahmbhatt J.V. (urolog a mikrochirurg, Orlando Health, USA) – odborná doporučení k močení ve sprše
