Článek
O čem hra je?
SimCity je velmi známá značka herní série, která hráčům nabízí arkádový simulátor stavění města. Nejnovější díly této herní série samozřejmě nabízí hráči upravovat města po jednotlivých budovách, a to do nejmenšího detailu. Tak tomu ale vždy nebylo.
Hratelnost
Když v roce 1989 původní SimCity vyšlo, hra umožňovala hráči stavět pouze po blocích (obytné zóny, průmyslové zóny, obchodní zóny). Výjimkou byly pouze speciální budovy (např. stadion, policejní stanice, hasičská stanice, elektrárny), a infrastruktura jako např. elektrické vedení.
I přes velkou jednoduchost konceptu hry dokázala hráčům přinést velkou zábavu. Hra vyžadovala po hráči alespoň nějaké strategické schopnosti, vzhledem k omezenému rozpočtu s kterým je hráč nucen hospodařit.
Ve hře, je tedy potřeba nalézt koncept struktury města, která bude primárně vydělávat, proto někdy skončíte s něčím co se podobá typickému sídlišti komunistické éry s průmyslovou částí města ihned vedle.
V původním SimCity, je totiž faktor přerozdělení rozpočtu mezi služby, je tedy nutné platit na roční bázi policisty, hasiče a silničáře. Ve chvíli kdy nezaplatíte silničáře, silnice se začnou rozpadat. Bez placení policistům stoupne kriminalita ve městě, zvýší se nespokojenost občanů, a daňový poplatníci začnou odcházet.
Pokud takového cíle, který plní všechna kritéria dosáhnete můžete se vrhnout na stavení města, tak jak se vám vzhledově líbí. I přesto že se to dnes může jevit jako velmi směšné, v roce 1989 dalo SimCity hráči velkou možnost otevřeně si stavět městečko podle svých představ, i přes omezenost jistými mantinely, za který může být považován různý terén, jako třeba velký vodní povrch.
Ve hře se však najde mnoho prvků které dokáží hru patrně zkomplikovat. Hlavní z oněch věcí je ovládání, které se jak dnes, tak i v roce 1989 jevilo jako velmi neohrabané. Pokud posouváme myší blok či budovu, kterou chceme postavit, nezřídka se stane, že objekt omylem posunete o pár čtverečků do strany. Po několika pokusech správně objekt umístit, je poněkud frustrující, když se to ani po čtvrtém pokusu nepovede.
Sídlištní město Simcity ukazující typickou strukturu.
Grafika
Pokud bychom Simcity (1989) porovnali s o tři roky starším titulem Caesar, došli bychom k odpovědi, že první díl herní série SimCity měl v roce 1989 průměrnou, či spíše lehce nadprůměrnou grafiku. Grafiku, která ale dokázala naprosto bez problémů vykreslovat všechny věci, které byly potřeba pro pohodlné hraní hry.
Ve hře jsou však poměrně pěkné animace aut jezdících po silnicích, či animace kouřících elektráren.
Co se týče vizuálního grafického rozhraní hry, bylo poměrně standardní na budovatelské strategie konce osmdesátých let. Nad samotnou hrou, byla zkrátka světle modrá lišta, a na ní tlačítka pro ukládání, nahrávání pozic; nastavení; a nastavení rozhraní jednotlivých oken, které mohly zobrazovat velmi podrobné grafy vývoje populace v hráčově městě, či hospodaření s rozpočtem, nebo dokonce poměr jednotlivých bloků.
Konečné hodnocení
I přes to, že se nám SimCity z roku 1989 dnes jeví jako velmi zastaralá hra, a to primárně graficky, nesmíme opomenout skutečnost, že hra stála u zrodu jednoho celého žánru budovatelských strategií, jejichž koncept nezestárnul ani bezmála po třiceti sedmi letech. Hra už na přelomu osmdesátých let na léta devadesátá dvacátého století, hráči dovolovala tzv. „vyblbnutí se“ a to i přes to, že se hra zpočátku jevila jako malý titul. Z těchto důvodů já osobně hře uděluji:
7/10
(I přesto, že se snažím hry hodnotit objektivně dle mnoha faktorů, i tak se neubráním tomu, aby recenze byla ovlivněna mým subjektivním pocitem, jak jsem si hru užíval a jaký na mě udělala dojem. Snažím se, aby se takový přístup projevil v recenzi jen minimálně, nicméně v některých částech se mi to prostě nepovede. Proto bych vás čtenáře rád poprosil o napsání vašeho názoru na hru do sekce diskuze a možná si dokonce budeme moci o hře krátce popovídat.)
